Praha - Hranice pro poskytování státního příspěvku na penzijní připojištění se má zvýšit. Nárok na něj by mohli mít lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně.
Změnu zvažuje ministerstvo financí, řekla na Žofínském fóru náměstkyně ministra financí Klára Król.
Posunout by se měla i hranice pro přidělování maximální výše státního příspěvku. Nyní jej lidé dostávají tehdy, když si ukládají minimálně 500 korun měsíčně. Ministerstvo zvažuje zvýšení na minimálních 1000 korun.
Důvodem pro změnu je podle Król to, že si lidé ukládají příliš malé částky, které jim penzi příliš nezvýší. Ministerstvo tak chce lidi motivovat k vyšším úložkám.
Výhody dosavadního připojištění zůstanou
Ministerstvo nyní připravuje zákony, které rozhodnou o další podobě penzijního připojištění. Současní účastníci na jejich základě budou přesunuti do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré současné výhody, například každoroční garance návratnosti vložených prostředků, a státní příspěvek.
Zachováno zůstane po transformaci i samotné penzijní připojištění, které by mělo tvořit třetí pilíř systému penzí. Noví účastníci však v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů.
Ty by měly podle Król mít na rozdíl do současných fondů větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.
Na vlastní účet od roku 2013
Druhý pilíř by podle důchodové reformy schválené vládou měly tvořit takzvané individuální účty u soukromých penzijních společností.
Na ně si budou moci lidé od roku 2013 převádět ze státního průběžného systému tři procentní body ze sociálního pojištění. To nyní činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou bude, že si k nim lidé přidají ještě částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.
Na výběr budou mít lidé čtyři možnosti investování peněz s různým rizikem, ale i rozdílnou mírou výnosů. Penzijní společnosti totiž budou muset spravovat jejich peníze ve čtyřech fondech - všeobecném, který má investovat do státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém.
V první fázi důchodové reformy se nedají podle Król od jednotlivých typů fondů očekávat příliš velké rozdíly ve výnosech. "Na začátek jsme se snažili umožnit těmto fondům spíše konzervativní investice," řekla. Zpočátku tak bude i vyvážený fond působit spíše jako konzervativní.
