V případě, že měl důchodce po celý rok práci na zaměstnanecký poměr, nemusí se nervovat. Daňové přiznání za něj pravděpodobně podá zaměstnavatel.
Důchodci, kteří byli zaměstnaní jen část roku, by si ale měli daňové přiznání podat sami. Vyplatí se jim to.
"Penzisté, kteří během roku odvedli na daňových zálohách ze zaměstnání nějakou částku a pracovali pouze po část roku 2019, obdrží po podaném daňovém přiznání daňovou vratku. Podmínkou je právě to, že si sami podají daňového přiznání," říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Připomíná, že v daňovém přiznání důchodci vždy uplatní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč, a to bez ohledu na počet odpracovaných měsíců či počet měsíců, po které jim plynul jakýkoliv zdanitelný příjem.
Podobné je to u příjmů z brigád. "Je běžné, že důchodci si v penzi přivydělávají prostřednictvím dohod o provedení práce. Jedná-li se o dohody s výdělky nepřesahujícími 10 tisíc korun za kalendářní měsíc a důchodce zároveň u zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů nepodepsal prohlášení k dani, je tento příjem zdaněn srážkovou daní a důchodce nemá povinnost podat daňové přiznání. Nicméně to doporučujeme, protože v rámci daňového přiznání lze uplatnit slevu na poplatníka, případně i ostatní slevy, a daň nebo její část může získat zpět," říká Jakub Anděl ze společnosti Kodap.
Podnikání v důchodu patří do vedlejší činnosti
U důchodců podnikatelů je podnikatelská činnost považována za vedlejší činnost, což má vliv na platby sociálního pojištění. Povinnost platit sociální pojištění nastává až tehdy, je-li překročen minimální limit pro účast na sociálním pojištění ve výši 78 476 Kč.
"Jde o daňový základ pro výpočet daně z příjmů, nejedná se tedy o hrubou výši příjmů. Základem pro výpočet daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy dosažené v daném období snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud poplatník uplatňuje výdaje prostřednictvím výdajového paušálu, tak u 60% paušálu by výše příjmů musela přesáhnout 196 190 Kč, aby byl překročen minimální limit pro účast na sociálním pojištění," uvádí příklad Jakub Anděl.
Zdravotní pojištění se z příjmů z podnikání platí vždy, žádný minimální limit není stanoven. Výše pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu na zdravotní pojištění, což je 50 % základu daně.
Pravidla pro zdanění příjmů z podnikání jsou u důchodců stejná jako u ostatních OSVČ. I důchodci si tedy mohou uplatnit kromě základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč také slevu na manželku ve stejné výši, slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, respektive 5 040 Kč podle stupně invalidity nebo slevu na držitele průkazu ZTP/P.
Mohou si též uplatnit nezdanitelné části základu daně v podobě bezúplatných plnění (dary), úroků z hypoték nebo úvěru ze stavebního spoření nebo zaplacené příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění.
Jen dvoustránkové daňové přiznání vyplňují penzisté, pokud měli zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti a nemohli požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně, například z důvodu práce pro dva zaměstnavatele v některém měsíci současně.
"Naopak čtyřstránkové daňové přiznání vyplňují v případě, pokud měli příjmy například ze samostatné výdělečné činnosti nebo třeba z nájmu. A to včetně příslušných příloh, například pro příjmy z nájmu slouží příloha číslo dva," doplňuje Gabriela Ivanco z Mazars.
Kdo daňové přiznání v penzi nepodává
S daňovým přiznáním se nemusí dělat starosti penzisté, kteří měli loni příležitostné příjmy do 30 000 korun. Jde například o finančně odměněné výpomoci nebo o prodej přebytků ze zahrádky či různých výrobků. Jen je třeba myslet na to, že limit 30 tisíc je daný pro příjmy nikoli pro zisk.
Daňové přiznání nepodávají ani penzisté, kteří mají příjem pouze ve formě starobního důchodu. Výjimkou jsou ti, co pobírají vysoký důchod, který v součtu 12 měsíců za rok 2019 dosáhl částky 480 600 korun. Takto "bohatých" důchodců ale moc není. Ti, kdo jej pobírají, platí daň z příjmů z částky, která limit převyšuje.
Penzisté, kteří jsou v předčasném důchodu a ještě nedosáhli řádného věku odchodu do důchodu, si mohou přivydělávat jen na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 Kč včetně nebo na dohodu o pracovní činnosti s měsíční odměnou nižší než 2 500 Kč. Mohou i podnikat, ale jejich daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji) nesmí překročit minimální limit pro účast na sociálním pojištění ve výši 78 476 Kč. Proto se jich povinnost podávat daňové přiznání netýká.
