Praha – Celková zaměstnanost v Česku je nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15 až 64 let dosáhla v letošním třetím čtvrtletí 70,5 procenta.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání má nyní 5,06 milionu lidí, což je o 65,4 tisíce více než před rokem. Zaměstnanci se na celkové zaměstnanosti podíleli 82,8 procenta, podnikatelé včetně pomáhajících rodinných příslušníků 17,2 procenta. Míra zaměstnanosti mužů dosahuje 70,5 procenta, u žen 62,6 procenta.
Růst celkové zaměstnanosti se projevil hlavně v oblasti služeb, tedy v takzvaném terciárním sektoru, zejména v oblasti velkoobchodu a maloobchodu včetně opravy motorových vozidel.
„Ekonomice se nyní daří, proto firmy nabírají a najít si práci není až tak těžké. Mnohdy platí opak. Najít dobrého zaměstnance je problém,“ říká analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. „Trh práce se blíží stavu, kdy už nebude dostatek volné pracovní síly. To bude problém pro firmy sám o sobě, který se navíc spojí s tlakem na růst mezd. Z hlediska firem se blíží těžké časy, pro zaměstnance to znamená velmi dobré vyhlídky,“ dodává.
Počet nezaměstnaných osob podle jednotné metodiky Mezinárodní organizace práce naopak proti loňskému třetímu čtvrtletí klesl o 55,4 tisíce na 257,2 tisíce. Téměř polovinu (124,9 tisíce) tvoří dlouhodobě nezaměstnaní, tedy lidé, kteří jsou bez práce déle než rok. Obecná míra nezaměstnanosti ve skupině osob ve věku 15 až 64 let se snížila na 4,9 procenta.
Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (21,9 procenta), významně ale klesla v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (5,5 procenta). Trvale nízkou míru nezaměstnanosti mají osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,4 procenta) a vysokoškoláci (2,4 procenta).
Česká republika si podle jednotné metodiky Eurostatu drží druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Ve skupině osob od 15 do 74 let na tom bylo v září nejlépe Německo (4,5 procenta), následují Česko (4,8 procenta) a Malta (5,1 procenta). Na opačném konci jsou Španělsko (21,6 procenta) a Řecko (25 procent v červenci).
Český statistický úřad zjišťuje údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky Mezinárodní organizace práce pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve třetím čtvrtletí letošního roku šlo o 137,1 tisíce osob. Většina z nich ale nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit 59,1 tisíce osob, uvedli statistici.
