Daň z příjmů je potřeba odvést i v případech, které by vás možná ani nenapadly. Sankce za nesplnění povinnosti přitom nejsou nijak malé - pohybují se až do výše 300 tisíc korun.
"Lidi nenapadne danit výdělky z toho, když si něco přivydělají bokem. Například když někdo něco po večerech vyrábí, šije nebo opravuje," upozorňuje daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová. Dost často už totiž nejde o takzvané příležitostné příjmy, které jsou do limitu 30 tisíc korun od daně osvobozeny. Pokud tedy máte nějaký takovýto "koníček" a pravidelně za něj inkasujete peníze, měli byste tyto výdělky přiznat. A to i v případě, že se jedná o drobné částky. Provozujete totiž takzvanou činnost soustavnou a pro ni žádné osvobozující hranice neplatí.
Danit se nemusí naopak příjmy z takových vedlejších činností, které fyzické osoby nepodnikatelé vykonávají jen výjimečně a nárazově a peníze, které za ně inkasují, v souhrnu nepřekročí 30 tisíc korun za rok. Typickým příkladem je třeba pronájem chalupy na léto nebo prodej přebytků úrody ze zahrady. Pakliže limit překročíte, musíte přiznat daň i z těchto nárazových příjmů.
"Výjimečná situace nastává u příležitostných příjmů včelaře," dodává manažerka společnosti Mazars Gabriela Ivanco. Pokud má včelař maximálně 60 včelstev, počítá se mu podle zákona fiktivní paušální příjem 500 korun na jedno včelstvo. "To znamená, že do šedesáti včelstev je příjem včelaře vždy osvobozen od daně. A nezáleží, zda vydělá pět tisíc nebo sto padesát tisíc korun," vysvětluje Ivanco. Pokud ovšem počet včelstev přesáhne zmíněnou hranici, postupuje se standardně a příjem je osvobozen, pakliže nepřesáhne 30 tisíc korun za rok. Jinak je potřeba příjem zdanit.
"V souvislosti se zrušením daně dědické a daně darovací dochází často k mylné představě, že veškeré přijaté dary nepodléhají žádné dani," přidává se s dalším příkladem Ladislav Malůšek z poradenské společnosti KPMG. Tak tomu ale zcela není. Danit musíte ty dary, jejichž hodnota přesáhla 15 tisíc korun a vy jste je dostali od "cizího" člověka nebo vzdáleného příbuzného. Za cizího člověka se přitom považuje i partner, se kterým nežijete ve společné domácnosti déle než rok.
Správně byste tedy měli zaplatit daň u hodnotných darů například od nápadníků, bratranců, sestřenic, švagrů nebo švagrových, či partnerů, se kterými ve společné domácnosti žijete kratší dobu než jeden rok. Vzhledem k tomu, že darovací daň od roku 2014 spadá pod daň z příjmů, musíte tento dar danit shodnou, tedy 15procentní sazbou. Pokud jste dostali něco jiného než peníze, musíte si dar nechat nehledě na to, kolik původně stál, ocenit. Tato cena je pak základem daně.
Přiznat daň z daru není potřeba v případě, že jste dostali hodnotný dar - ať už peníze, byt nebo auto - od nejbližších příbuzných, jako jsou manželé, rodiče, děti nebo vnuci. Povinnost se nevztahuje ani na dary od sourozenců, strýců, tet, synovců, neteří, nebo dětí či rodičů manžela.
Mnoho lidí také neví, že letos poprvé musí přiznat i příjmy osvobozené od daně, pokud jejich celková výše za uplynulý rok přesáhla pět milionů korun. Za nesplnění oznamovací povinnosti hrozí sankce ve výši až 15 procent z osvobozeného příjmu. Tím by de facto došlo ke zdanění takovéhoto příjmu.
V jakých dalších situacích lidé nejčastěji opomínají přiznat státu daň z příjmů? Na co ještě byste neměli zapomenout? A jaké bizarní daně museli platit naši předkové? Celý přehled nečekaných aktivit, které podléhají zdanění, najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.
Týdeník Ekonom je k dostání na obvyklých místech. Lze si jej přečíst také na internetu, na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
