Praha – Neoprávněně vyplacené sociální dávky za více jak 100 milionů korun odhalily loni úřady práce. Šlo celkem o 16 680 případů neoprávněného pobírání sociálních dávek, zatímco v roce 2014 jich úředníci odhalili podstatně méně – 9370 případů.
Celková výše škody přesáhla loni 103,5 milionu korun, zatímco v roce 2014 jen 65 milionů.
Úřad práce ČR varuje, že kromě odebrání těchto dávek padlo kvůli jejich zneužívání už i několik trestů odnětí svobody.
K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti takzvaných nepojistných sociálních dávek. Jedná se hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře pak o příspěvky na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci. Výjimečné nejsou ani případy neoprávněného pobírání rodičovského příspěvku a podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.
"V poslední době roste počet případů, kdy se lidé snaží falšovat doklady v případě žádostí o příspěvek na bydlení. Například fiktivně rozdělují rodiny a někteří jejich členové si nahlásí trvalý pobyt jinde. Ve skutečnosti ale žijí a hospodaří společně," uvádí příklad generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. Lidé také zatajují své příjmy, padělají dokumenty, nenahlásí nástup do zaměstnání či pobyt v zahraničí, hospitalizaci nebo třeba narození dalšího dítěte.
Úřad práce ale žadatele o dávky varuje, že se mu daří tyto případy odhalovat. "Naši zaměstnanci šetří příjmy za rozhodná období, které klienti dokládají při žádosti o přiznání nebo vyplacení dávek ze systému státní sociální podpory či hmotné nouze. Pokud se ukáže, že žadatel předkládal nepravdivé či falešné informace, musí vyplacené peníze vrátit zpět," vysvětluje ředitelka odboru pro sociální věci Zdeňka Cibulková.
Příklady zneužití sociálních dávek
- V říjnu 2015 byl vydán trestní příkaz proti ženě, která způsobila Úřadu práce ČR škodu ve výši 34 920 korun, když pro posouzení nároku na doplatek na bydlení zfalšovala doklad o úhradě nájemného. Soud ženě uložil podmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, s odkladem na dva roky.
- Soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody na 20 měsíců v případě muže, který zatajil pravdivé informace o svém majetku, když žádal o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (vlastnil nemovitost a několik motorových vozidel). Vzniklá škoda činila 120 000 korun.
- Žena, která pobírala příspěvek na péči, zemřela. Manžel, jako pečující osoba, neoznámil její úmrtí a dávku dále pobíral a užíval pro svou potřebu. Celková škoda dosáhla téměř 400 000 korun. Vše odhalily zaměstnankyně Úřadu práce ČR ve chvíli, kdy získaly přístup do evidence obyvatel. Případ skončil u soudu a manžel byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody.
Podle ní se pozitivně projevuje personální posílení úřadu, jeho zaměstnanci tak nyní častěji provádějí kontroly přímo v místě pobytu. Úředníci využívají ke kontrolám také údaje ze sociálních sítí. "Jde o veřejně dostupné informace ze sociálních sítí, které Úřad práce ČR prověřuje na základě obdržených podnětů ze strany občanů," říká Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
Pokud mají úředníci podezření na podvod či trestný čin, oznámí to příslušnému státnímu zastupitelství nebo policii. "Nejčastěji se tak děje v případech, kdy máme podezření z padělání nájemních smluv, dokladů o úhradě nájemného a energií či podpisů společně posuzovaných osob nebo pronajímatelů," říká ředitel Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Českých Budějovicích Ivan Loukota.
Poměrně často také dochází k tomu, že příbuzní lidí, kteří pobírali některou z nepojistných sociálních dávek a zemřeli, zapomenou informaci o úmrtí nahlásit, nebo ji záměrně zatají.
"Je třeba si uvědomit, že pečující osoby a někteří poskytovatelé sociálních služeb mají ohlašovací povinnost, a jsou tedy plně zodpovědní za její porušení," zdůrazňuje ředitelka Krajské pobočky Úřadu práce ČR pro hlavní město Prahu Blanka Havlík.
