Praha /Budapešť - Úplnou likvidaci druhého penzijního pilíře oznámila maďarská vláda. Maďaři třináct let povinně odváděli osm procent své hrubé mzdy do soukromých penzijních fondů, vláda Viktora Orbána je teď nutí, aby peníze převedli zpátky do státního penzijního systému.
Velká antireforma
Ministr György Matolcsy představil chystané změny jakou „velkou penzijní reformu". Pokud ji v prosinci schválí parlament, změní maďarský penzijní systém už od února 2011.
Dnes odvádějí Maďaři na penze 33,5 procenta svého hrubého platu. Z toho ale mohou osm procent přidělit vybranému soukromému fondu, který bude jejich peníze ukládat. Zbytek odejde do průběžného státního systému.
Matolcsy dal třem milionům Maďarů, kteří spoří v soukromých fondech, do února čas na vybranou. Mohou své peníze převést do státního systému a stát jim později ze svého vyplatí důchody odpovídající jejich příspěvkům do státního i soukromého pilíře.Mohou také nechat peníze u soukromých fondů, tím však přijdou o důchod ze státního pilíře. Ministr předpokládá, že většina občanů své peníze převede: „Málokdo bude riskovat, že přijde o sedmdesát procent svých důchodových příjmů," vysvětlil Matolcsy.
Místní komentátoři to považují za zestátnění celého systému „Slovo znárodnění se nesmí používat, nejde ale o nic jiného," řekl nejmenovaný představitel vládní strany Fidesz deníku portfolio.hu. David Nemeth z fondu ING Bank si postěžoval, že ti, kdo nepřevedou své peníze do státního systému, budou automaticky odsunuti na okraj společnosti.
Orbánův důvod
Naopak česká vláda chystá reformu, která chce po maďarském vzoru z roku 1997 tzv. druhý pilíř zavést. „Průběžně financovaný základní systém bude doplněn možnostmi soukromých úspor. Vláda bude respektovat v co nejvyšší možné míře závěry Poradního expertního sboru (tzv. Bezděkovy komise)."
Právě Bezděkova komise v červnu navrhla, ať občané odvádějí na důchody 23 procent hrubé mzdy, z toho pět procent povinně odvedou soukromým fondům. Politici ODS a Věcí veřejných chtějí ponechat sazbu pojistného na 28 procentech hrubé mzdy, odvody do soukromých fondů ale připouštějí.
Česká vláda se zatím neshodla, jak bude řešit problém, který Orbána přiměl druhý pilíř zrušit. Maďaři bojují se schodkem veřejných financí, ročně přitom ukládají do soukromých fondů částku odpovídající 40 miliardám korun. Pokud soukromé fondy nedostanou nic, schodek se o tuto částku sníží.
Slovenské a polské problémy
Orbán chce dokonce pro sanaci rozpočtu využít částku v řádu 250 miliard korun, které se na účtech soukromých fondů během třinácti let shromáždila.
Tím je jeho postup unikátní a předchůdce má pouze v Argentině, která soukromé fondy přímo zestátnila. Omezit přesun peněz na účty soukromých fondů se ovšem snaží další středoevropské země. Bývalý slovenský premiér Robert Fico neuspěl se svými plány přerozdělit pojistné mezi státním systémem a soukromníky. Slováci dnes odvádějí na penze 18 procent hrubé mzdy a z toho polovinu dostanou soukromé fondy. Fico chtěl příspěvek soukromníkům snížit na šest procent.
Poláci odvádějí 19,5 procenta a z toho jde soukromníkům 7,3 procenta. Ministr financí Jacek Rostowski navrhuje, ať se příspěvek soukromníkům sníží na tři procenta. Jeho plán ovšem v úterý odmítl premiér Donald Tusk. Nelíbila se mu ani mírnější varianta, že se soukromým fondům nebude platit pojistné během příštích dvou let. Namísto toho chce mírnější reformu, která po Ficově vzoru zpřísní soukromým fondům pravidla pro investování.
Středoevropský deficit
Rostowski ale v Orbánově duchu upozorňuje, že platby soukromým fondům vytvářejí schodek ve výši dvou procent HDP a že tato částka postupně roste. "Pokud současný penzijní systém nezměníme, tak během 40-50 let vytvoří 80-90 procent státního dluhu," řekl deníku Gazeta Wyborcza. Experti poradenské firmy INEKO odhadli, že i slovenský penzijní systém vytváří dvouprocentní schodek.
Bezděkova komise neuvedla, o kolik se penzijní reformou zvýší český schodek. Krýt ho ovšem chtějí zvýšením dolní sazby DPH. Výnos ve výši 50 miliard odpovídá 1,3 procentům HDP.
