Praha – V takzvaném penzijním připojištění si spoří na důchod čím dál méně lidí, přestože pořád jde o více než dvě třetiny obyvatel Česka v produktivním věku. Přírůstek klientů totiž nestačí pokrýt odchod těch starších.
Ve „starých“ a „nových“ fondech penzijního připojištění, nyní označovaných jako třetí pilíř nebo také doplňkové penzijní spoření, bylo ke konci června 4,876 milionu lidí. Oproti konci loňského roku je to o 88 tisíc osob méně. Ještě na konci loňského března jich bylo přes pět milionů.
Ve druhém pilíři, tedy zcela novém systému vzniklém po startu penzijní reformy, spoří dalších 83 tisíc lidí. Novinka prosazená vládou Petra Nečase má podle plánů současné koalice skončit nejpozději ke konci roku 2016. I proto zde přibylo během letošního prvního pololetí necelých tisíc klientů.
Vyplývá to z čerstvých statistik Asociace penzijních společností ČR.
Poprvé přes 300 miliard korun
Všichni, kdo si penzijní připojištění založili podle starých pravidel do konce roku 2012, byli po startu reformy "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstaly zachovány veškeré dřívější výhody, zejména každoroční garance návratnosti vložených prostředků a možnost vybrat si polovinu peněz po patnácti letech spoření.
Noví účastníci od ledna 2013 už nemohou vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty dostaly větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.
Do „nových" fondů mohou dobrovolně přestoupit i účastníci starších fondů, zájem o takovou změnu je však zatím minimální. Počet účastníků nových fondů ve třetím pilíři tak roste zejména díky zcela novým klientům.
Z celkového počtu 4,876 milionu lidí ve třetím pilíři zůstává naprostá většina (4,718 milionu) nadále ve starých „transformovaných“ fondech, v nových je zatím jen 158 tisíc lidí. Asociace ale zdůrazňuje, že v letošním druhém čtvrtletí vstoupilo do nových fondů třetího pilíře přes 38 tisíc lidí, ve stejném období loňského roku jich bylo necelých 26 tisíc.
Objem spravovaných „prostředků“ ve třetím pilíři ke konci letošního června poprvé překročil 300 miliard korun – z toho ve starých fondech penzijního připojištění jde o 298,7 miliardy, v nových o 2,52 miliardy. Ve druhém pilíři mají lidé uloženu další miliardu korun.
Zaměstnavatel přispívá pětině lidí
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo na konci června ke svému penzijnímu připojištění (doplňkovému penzijnímu spoření) dvacet procent klientů, tedy 976 tisíc lidí.
Průměrný příspěvek zaměstnavatele činil 659 korun měsíčně u „starého“ penzijního připojištění a 804 korun u jeho novější varianty, tedy doplňkového penzijního spoření.
Musíme to zatraktivnit
"Je nutné vést debatu o tom, jak zatraktivnit třetí pilíř. Mezi klíčové oblasti patří zapojení zaměstnavatelů, úpravy ve stávající regulaci distribuce a vylepšení regulace v oblasti investičních podmínek,“ říká prezident asociace Vladimír Bezděk.
Další podobu „penzijního připojištění“ nyní navrhne komise odborníků a politiků pod vedením Martina Potůčka. Ta chce po zrušení druhého pilíře posílit právě třetí pilíř. Podle Víta Samka, který v komisi řídí tým připravující změny ve třetím pilíři, by penzijní připojištění mohlo být povinné. Samek chce také prosadit, aby se více zapojili zaměstnavatelé. I jejich příspěvky by se časem mohly stát povinnými. (Čtěte více v rozhovoru s Vítem Samkem).
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
