Londýn - Pokud by si měl šimpanz sestavit vlastní náhodné portfolio, tak se mu bude dařit lépe než makléřům, kteří počítají indexy podle zavedených pravidel.
Vyplývá to z výzkumu na Cass Business School v Londýně. Tamní akademici vytvořili 10 milionů nahodilých portfolií a srovnávali, jak by se jim dařilo ve srovnání s odborně sestavenými indexy.
Jak experiment proběhl
Ve skutečnosti živá zvířata nevyužili. Systém založený na štěstí má ale odpovídat situaci, ve které by si jednotlivé akcie vybírala opice.
Autoři nechali počítač, aby zvolil tisíc akcií od tisícovky největších amerických společností. Akcie každého podniku se přitom v tomto virtuálním portfoliu mohla objevit v libovolném množství - třeba i tisíckrát. Každá akcie měla stejnou váhu, a to 0,1 procenta. Tento pokus zopakovali v deseti milionech případů pro každý z roků 1968 až 2011.
Kromě toho vytvořili z těch samých akcií "profesionální portfolio". Jelikož se jednalo o hodnotově vážený index podle tržní kapitalizace, tak každá společnost získala určitou váhu. Ta se běžně počítá podle podílu ceny její akcie na celkové hodnotě všech zastoupených cenných papírů.
"Mohli jsme samozřejmě pro srovnání použít některý ze známých indexů, třeba S&P 500 nebo FTSE-100. Rozhodli jsme se ale pro férové srovnání, takže jsme sestavili náš vlastní index," vysvětlují autoři ve své studii.
"Výsledky byly poměrně šokující," říká profesor Andrew Clare pro list Financial Times. Téměř všichni "šimpanzi" překonali hodnotu oficiálního indexu.
Stodolarová investice na amerických burzách by mezi lety 1968 a 2011 vzrostla nejvýše na pět tisíc dolarů. Zato polovina "opic" vygenerovala více než 8700 dolarů, čtvrtina více než 9100 dolarů a 10 procent z nich přes 9500 dolarů.
Sázka na malé firmy
Profesoři z Londýna nejsou první, kdo prokázal, že pečlivě zvolená strategie nemusí vést k nejlepším výsledkům.
| Čtěte také: SAC zaplatí rekordní pokutu kvůli insider tradingu AAA Auto se stahuje z burzy, za akcii nabízí 23,30 Kč Neslavný konec. Kit Digital končí i na pražské burze |
Na konci prosince informoval magazín Forbes o experimentu společnosti Research Affiliates, která došla k témuž závěru.
Jejich pokus byl co do rozsahu menší - autoři sestavili dohromady 100 portfolií, každé z nich obsahovalo 30 akcií z 1000 možných. "Všechny investice překonaly mezi lety 1964 až 2010 burzu v průměru o 1,7 procenta ročně," zní závěr.
Jejich výzkum přitom ukázal, že se vyplatí sázet spíše na menší firmy. U tisícovky vzorových podniků totiž činil průměrný roční výnos 9,7 procenta. U 30 největších společností, jejichž hodnota se na té souhrnné podílela ze 40 procent, se však jednalo pouze o 8,6 procenta, zatímco u zbylých 970 činil výnos 10,5 procenta.
To je podle autorů důvod, proč se náhodnému portfoliu dařilo lépe - odborník by podle nich automaticky sázel právě na zavedené podniky, kterých je v celém souboru jen zlomek.
Vůbec poprvé na roli štěstí poukázal profesor Princetonské univerzity Burton Malkiel. Ten ve své knize Náhodná procházka po Wall Street píše, že pokud bude opice se zavázanýma očima házet šipky na seznam akcií, vybere si úspěšnější portfolio, než kdyby jí ho sofistikovaně sestavil analytik.
