Odstupné náleží jen těm zaměstnancům, kteří odejdou z práce, aniž by za to mohli. Dostanou tedy výpověď od zaměstnavatele nejčastěji z takzvaných organizačních důvodů, tedy topornou řečí zákona, když:
- se ruší zaměstnavatel nebo jeho část
- se přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část
- se zaměstnanec stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách
Odstupné se přiznává i v případě odchodu z práce ze zdravotních důvodů, kdy zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vykonávat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí.
Výše odstupného záleží na počtu odpracovaných let. "Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku a u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku," říká daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Doplňuje, že nárok na odstupné mají v případě splnění zákonných podmínek i pracující starobní důchodci.
Odstupné většinou firmy vyplácí v nejbližším výplatním termínu, pokud se tedy písemně nedohodnou se zaměstnanci třeba na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu.
Pokud se však dohodnete na odchodu "po dobrém", dávejte si velký pozor, co podepisujete. Odstupné totiž firma vyplatit nemusí, pokud zaměstnanec odejde takzvaně "na dohodu" a v této dohodě o rozvázání pracovního poměru není sjednán nárok na odstupné a chybí důvod rozvázání pracovního poměru. "Na to by si lidé, kteří odcházejí z práce, měli dát pozor, aby nebyli nemile překvapeni," doplňuje Ivanco.
Pojištění si musí lidé z odstupného platit sami
Odstupné není mzda. Takže ačkoliv se od výše původní mzdy odvíjí, není vyplaceno ve stejné výši. "Ze zákonného odstupného se vždy platí 15procentní daň z příjmů fyzických osob. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se však ze zákonného odstupného neplatí, a to ani v případě, že je například z důvodu nadbytečnosti vyplaceno vyšší odstupné, než činí minimum stanovené v zákoníku práce," říká daňová poradkyně.
Navíc upozorňuje, že tím, že se z odstupného neplatí pojištění, nepočítá se tento příjem ani do budoucího důchodového konta zaměstnance.
Výpočet odstupného se provádí z hrubé mzdy za dané tři měsíce v rozhodném období a z počtu odpracovaných hodin, včetně práce přesčas. Pokud by tedy hrubá mzda za tři měsíce činila 90 tisíc korun, odstupné by se rovnalo 76 500 korun (90 000 Kč minus daň 13 500 Kč).
Jestliže se zaměstnanec hned po skončení pracovního poměru zaeviduje na úřadu práce, zdravotní pojištění za něj platí stát. Pokud se však zaměstnanec po ztrátě zaměstnání neregistruje na úřadu práce, tak je pro účely placení zdravotního a sociálního pojištění "osobou bez zdanitelných příjmů".
"V takovém případě musí sám platit měsíční zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy, což pro rok 2021 činí 2052 korun. Povinnost platit sociální pojištění ale není," dodává Ivanco.
Jak radí Iwona Navrátilová z VZP, pokud propuštěný zaměstnanec nemá hned novou práci, kdy pojistné platí nový zaměstnavatel, doporučuje obrátit se na úřad práce co nejdříve. A to i když není vzhledem k odstupnému bez příjmu.
"Stát za něj začne hned první měsíc platit pojistné na zdravotní pojištění. Nesmí ale zapomenout se u zdravotní pojišťovny přihlásit mezi pojištěnce, kteří mají nárok na platbu pojistného státem - využít může jednoduchý webový formulář," dodává Navrátilová. Stejně tak je nutné vyplnit jiný formulář, pokud si pojištění platí člověk sám.
Lidé, kteří dostanou odstupné a zároveň se hned přihlásí na úřad práce, případnou podporu v nezaměstnanosti nedostanou hned. "Odstupné odkládá nárok na podporu v nezaměstnanosti, tu začne úřad práce vyplácet až poté, co skončí doba krytá odstupným. Nezkracuje se ale celková podpůrčí doba, tedy počet měsíců, po které náleží podpora v nezaměstnanosti," uvádí Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR.
Upozorňuje, že člověk vždy žádá na úřadu v první řadě o zprostředkování zaměstnání. "Nelze žádat jen o podporu v nezaměstnanosti. Také nelze požadovat zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen z toho důvodu, aby splnil podmínku pro poskytnutí sociální dávky nebo měl zajištěnou platbu zdravotního a sociálního pojištění," dodává Beránková.
