Kdo je povinen podat daňové přiznání?
Daňové přiznání musí podat každý, jehož příjmy přesáhly za rok 15 000 korun. Do nich se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně z příjmů a příjmy podléhající srážkové dani. Poplatník, jehož roční příjmy sice nepřesáhly 15 000 korun, ale vykazuje daňovou ztrátu, musí taky podat daňové přiznání.
Kdo nemusí podávat daňové přiznání?
Daňové přiznání se nemusí podávat, pokud má poplatník příjmy jen ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 zákona o daních z příjmů) od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů a podepsal u všech takzvané Prohlášení. Případně má ještě kromě příjmů osvobozených a podléhajících srážkové dani příjmy z činností uvedených v § 7-10 o daních z příjmů v maximální výši 6 000 korun ročně.
| Čtěte více k daňovému přiznání: Podrobný přehled odečitatelných položek a jejich podmínek Patnáct nejčastějších omylů v daňovém přiznání |
Kde se podává daňové přiznání?
Daňové přiznání podává poplatník místně příslušnému správci daně. Tedy finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu má v době podání přiznání bydliště, respektive trvalý pobyt.
Jaká je sazba daně z příjmů fyzických osob?
Pro zdaňovací období roku 2008 je sazba daně z příjmů fyzických osob 15 %..
Jaký je termín podání daňového přiznání?
Daňové přiznání musí poplatník podat a daň odvést do 31. března 2009. V případě, že poplatník využívá služeb daňového poradce nebo má například povinnost auditu, podává přiznání do 30. června 2009.
Jaká je sankce za pozdní podání daňového přiznání?
Podle zákona o správě daní a poplatků může finanční úřad zvýšit vyměřenou daň o 10 %.
Jaká je sankce za nepodání daňového přiznání?
Za porušení povinností nepeněžité povahy může finanční úřad opakovaně uložit pokutu do celkové výše 2 000 000 Kč.
Jaká je sankce za opožděné zaplacení daně?
Pokud poplatník nezaplatí daň nejpozději v den splatnosti, vzniká mu úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené ČNB (platné pro první den příslušného kalendářního pololetí) zvýšené o 14 procentních bodů za každý den prodlení. Prodlení začíná dnem následujícím po dni původní splatnosti a končí dnem platby.
| Čtěte více k daňovému přiznání: Daňové přiznání plné novinek. Jaké změny vás čekají? Spočítejte si, kolik zaplatíte na daních za loňský rok |
Pokud FÚ při kontrole zjistí, že měla být daňová povinnost vyšší, nebo daňová ztráta nižší, vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále.
Jako zaměstnanec jsem překročil maximální limit pro rok 2008, tj. 1 034 880 korun, pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Jak mám postupovat, aby mi byl přeplatek vrácen?
Přeplatky se u sociálního i zdravotního pojištění vracejí POUZE na písemnou žádost zaměstnance. Zaměstnanec dokládá nárok na vrácení přeplatku potvrzením o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok z nichž bylo sraženo či odvedeno pojistné na sociální či zdravotní pojištění. O potvrzení musí požádat své zaměstnavatele, a ti mají povinnost ho do osmi dnů vystavit. O přeplatek na sociálním pojištění se žádá u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. O přeplatek na zdravotním pojištění se žádá u příslušné pojišťovny.
Mám příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ze které vykazuji ztrátu. Budu také letos platit minimální daň?
Jednou z významných změn je zrušení institutu minimálního základu daně a tedy i povinnosti odvádět minimální daň bez ohledu na vykázanou ztrátu. Za zdaňovací období roku 2008 bude tedy poplatník zdaňovat jen skutečný rozdíl příjmů a výdajů.
Mohu v daňovém přiznání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) vykázat jako daňově uznatelný náklad zaplacené pojistné na sociálním a zdravotním pojištění?
Od roku 2008 si již nemůže OSVČ uplatnit uhrazené pojistné na sociálním a zdravotním pojištění jako daňově uznatelný náklad. Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak navýší o toto pojistné uhrazené v roce 2008.
Jsem OSVČ, mohu si uplatnit daňové zvýhodnění na zaplacené příspěvky na penzijní připojištění?
Uhrazené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, stejně tak i zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, úroky z úvěru na bytové potřeby či dary, představují nezdanitelnou část základu daně z příjmů fyzických osob, tj. i osob samostatně výdělečně činných. Dále sem zahrnujeme i příspěvky uhrazené odborovým organizacím či úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Tyto položky nejsou zdaňovány, proto si je poplatník odečte od základu daně (za předpokladu, že splnil podmínky dané zákonem).
Mohu uplatnit slevu na manželku v případě, že je manželka na mateřské dovolené?
Slevu na dani na vyživovanou manželku nebo manžela (dále jen "sleva na manželku") může poplatník uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68 000 korun za celé zdaňovací období. Do příjmů manželky se kromě jiného nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby atd. Přičemž rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory stejně tak i porodné. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky. V případě, že poplatník splňuje výše zmíněné podmínky, může uplatnit slevu na manžela či manželku ve výši 24 840 korun. Pokud je manželka držitelkou průkazu ZTP/P, navyšuje se tato částka na dvojnásobek.
| Čtěte více o "slevě na manželku": Co všechno se počítá do vlastního příjmu |
