Podle údajů České správy sociálního zabezpečení v posledních letech žadatelů, kteří chtějí svou práci ukončit dříve a využít možnosti odejít do předčasného důchodu, přibývá.
Problém je, že předčasný důchod je vždy nižší než ten řádný. A zůstane nižším navždy. Ve světle rostoucí inflace je pak podle expertky na důchody Jiřiny Holubové ze společnosti Freedom Financial Services více než důležité si dřívější odchod do důchodu dobře rozmyslet.
"Přestože je předčasný starobní důchod pravidelně valorizován, zůstává stále nižší než řádný starobní důchod a pomyslné ‚nůžky‘ se mezi těmito důchody v čase stále rozevírají. A to tím více, čím vyšší bude inflace," říká Holubová.
Doplňuje, že celý svůj aktivní život odvádíme důchodové pojištění a měli bychom se snažit za něj získat co nejvyšší možný důchod, na jaký máme nárok. "Pokud to tedy není nezbytné a lze realizovat jiné možnosti, je lepší jich využít a odchod do předčasného starobního důchodu co nejvíce oddálit, nebo dokonce eliminovat úplně," říká Holubová.
Do důchodu nejdříve v šedesáti
Při splnění potřebné doby pojištění alespoň 35 let vzniká nárok na předčasný starobní důchod až pět let před dosažením důchodového věku, nejdříve však dosažením věku 60 let.
Předčasné starobní důchody jsou krácené hned dvakrát. V první řadě dojde ke snížení celkové doby pojištění. Každý má totiž potenciální celkovou dobu pojištění, kterou může do dosažení důchodového věku získat. Odchod do předčasného starobního důchodu pak znamená, že se doba důchodového pojištění zkrátí.
"Dále dojde ke snížení procentní výměry důchodu za každých 90 dnů, o které odejde pojištěnec do důchodu dříve. Zjednodušeně, čím dříve člověk nastoupí do předčasného starobního důchodu, tím nižší bude," doplňuje expertka.
Jedinou pozitivní stránkou předčasného starobního důchodu je to, že člověk může dříve přestat pracovat a užívat si tak života v penzi déle až o pět let. "Naskýtá se ale otázka, zda všichni předčasní důchodci dobře věděli, do čeho jdou a zda si o několik let delší život v penzi budou skutečně užívat," míní Holubová.
Právě ona spočítala rozdíl mezi řádnou a předčasnou penzí, a také to, jaký vliv může mít valorizace důchodů závislá na inflaci a růstu mezd na výši obou důchodů v čase:
- Příklad: Muž narozený 1. července 1962 požádá o předčasný starobní důchod v nejčasnějším možném termínu, a to k 1. červenci 2022, tedy 4,5 roku před dosažením důchodového věku. K tomuto datu získá 43 let doby pojištění ze 47 možných a dosáhne osobního vyměřovacího základu ve výši 37 839 korun, tedy ve výši průměrné mzdy v roce 2021.
Předčasný starobní důchod mu bude vyměřen ve výši 13 545 Kč včetně mimořádné valorizace důchodů v letošním roce. Tato částka bude následně každý leden valorizována. "Pro období do roku 2027 se předpokládá průměrná valorizace důchodů ve výši šest procent. Jeho předčasný důchod se tak k 1. lednu 2027, tedy ke dni dosažení důchodového věku, zvýší na 17 921 korun. Za období 'předčasnosti' mu bude vyplaceno celkem 834 983 korun," vypočítává Holubová.
Předčasný důchodce bude v tomto modelu pobírat důchod 24,5 roku, tudíž od dosažení důchodového věku ještě dalších 20 let, tedy do svých 84 let. Pro tak dlouhé období zvolila expertka průměrný růst starobních důchodů za posledních 20 let (za období 2003 až 2022) ve výši 4,8 procenta.
Za těchto předpokladů bude důchodci vyplaceno za celou dobu pobírání předčasného starobního důchodu, to znamená za 24,5 roku, bezmála 7,8 milionu korun. Výše jeho důchodu v posledním roce života (v roce 2046) dosáhne více než 43 600 korun.
Pokud by ale tento muž pokračoval ve výdělečné činnosti a požádal až o řádný starobní důchod k 1. červenci 2027 v důchodovém věku 64 let a šest měsíců, zvýšila by se mu doba pojištění na 47 let a vyšší by byl i osobní vyměřovací základ.
"Za předpokladu stejného růstu důchodů jako jejich valorizace, tedy šest procent do roku 2027, by mu byl k 1. lednu 2027 přiznán starobní důchod ve výši 27 879 korun. Byl by tak o 9 957 korun vyšší než valorizovaný předčasný důchod ke stejnému datu. Ten činil 17 921 korun," vypočítává Jiřina Holubová.
Za 20 let by řádnému důchodci, při zvoleném průměrném růstu důchodů o 4,8 procenta, bylo vyplaceno více než 10,8 milionu korun. Přestože by pobíral řádný starobní důchod o čtyři roky a šest měsíců kratší dobu, než by pobíral předčasný starobní důchod, bylo by mu vyplaceno o tři miliony korun více.
"Uvedená čísla samozřejmě platí pro zvolený příklad. Rozdíl obou důchodů se bude snižovat u nižších příjmů (a tedy i důchodů) a při kratší době předčasnosti nebo dožití. Přesto v předčasném starobním důchodu vždy dojde ke znatelnému poklesu životní úrovně," uvádí expertka.
Dodává, že obecně panuje představa, že starobní důchody jsou nízké, populace stárne a náklady na důchody pro stát rostou. To vzbuzuje nedůvěru v celý důchodový systém a rozhodování o vlastním důchodovém zabezpečení pak řídí hlavně strach a pocit nejistoty. "Přitom rozhodování o tak důležité věci - kdy odejít do důchodu a za jakou cenu - by mělo být podpořeno především objektivními informacemi," dodává Holubová.
