České peněženky dál omotává smyčka inflace. Podívejte se, co nyní zdražuje nejvíce

Pavla Adamcová Aleš Vojíř Štefan Novák Pavla Adamcová, Aleš Vojíř, Štefan Novák
Aktualizováno 16. 7. 2022 10:02
Zdražování v Česku stále ještě nedosáhlo svého vrcholu, poslední čísla však naznačují, že strop už se blíží. Ochlazování přehřáté inflační křivky napovídají i další údaje – v některých odvětvích už tržby prudce klesají, což předznamenává, že lidé přestávají nové ceny akceptovat. Jak však ukazuje datový přehled online deníku Aktuálně.cz, hlavně základní potraviny zdražují v Česku dál.

Růst cen v Česku patří i nadále mezi nejprudší v Evropské unii. Vyšší už je jen v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Inflace znehodnocuje úspory českých domácností, protože banky ani zaměstnavatelé růst cen plně nepromítají do úrokových sazeb a mezd, naopak prudce zdražuje většina zboží a služeb.

Zabránit ještě prudšímu růstu cen by mohlo to, že Češi už jednoduše nechtějí nebo nemohou za některé zboží a služby vysoké sumy platit. Zaznamenali to koneckonců i samotní obchodníci. V meziročním srovnání došlo v květnu k nejstrmějšímu poklesu u tržeb v obchodech s oděvy a obuví (o 15,3 procenta) a s výrobky pro kulturu a rekreaci (o 14,8 procenta). Je ovšem nutné podotknout, že právě tyto kategorie zažily po koronavirových lockdownech největší nával zákazníků, což způsobilo vysokou srovnávací základnu.

I přesto by se ale mělo zdražování právě u oděvů, volnočasových aktivit nebo v pohostinství zpomalit. „Zde lze očekávat znatelný úbytek spotřebitelské poptávky, jelikož kupní síla Čechů se bude postupně vyčerpávat, což omezí schopnost prodejců navyšovat ceny,“ vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Spotřebu nelze omezit všude

Jsou ovšem kategorie, kde mají domácnosti možnost úspory při nákupu jen velmi omezenou – mezi ty patří zejména základní potraviny.

„Za extrémní lze označit růst cen pekárenských výrobků, který dosáhl úrovně 23,8 procenta, přičemž například cena chleba (jako celé kategorie, pozn. redakce) se zvýšila o 28,6 procenta. Cenový šok byl evidován i u masa, které meziročně zdražilo o 20,4 procenta. Ještě dramatičtější nárůst byl evidován u olejů a tuků, které zaznamenaly zvýšení cen o 42 procent,“ popisuje analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Další prudce zdražující kategorií, které se nelze vyhnout, jsou energie na bydlení. „Kapitolou samou o sobě je pak pokračující cenové šílenství u energií, které prakticky zaručuje, že se Česko inflace jen tak nezbaví. Právě energie totiž následně vstupují do výroby a poskytování všech dalších služeb a zboží, což se bude s prodlevou odrážet na spotřebitelských cenovkách i v nejbližší budoucnosti,“ připomíná dále Hradil.

„Jak je navíc zřejmé z nedávno ohlášeného zdražování hlavních českých energetických dodavatelů, uklidnění zde není na dohled, ba naopak,“ dodává analytik.

Za celý rok inflace 15 procent

Meziměsíčně české ceny narostly o 1,6 procenta, což znamená oproti květnovým 1,8 procenta určité zpomalení. To, že lidé omezují svou spotřebu, ale zatím podle analytiků ke zbrzdění růstu cen úplně nestačí.

„Tento vývoj pravděpodobně vyvolá recesi v české ekonomice, která nakonec povede ke zkrocení domácích inflačních tlaků. Dovážená inflace ze zahraničí, která má zdroj především ve vysokých cenách energetických a zemědělských komodit, nás však může trápit po delší dobu,“ domnívá se Křeček.

Podle Radomíra Jáče z Generali Investments má Česko vrchol inflace stále ještě před sebou. Dosažen by podle něj mohl být ve třetím čtvrtletí – tedy snad v červenci nebo srpnu. Odpověď na otázku, kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace stropu, bude podle něj záviset především právě na vývoji cen energií pro domácnosti.

Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat k 15 procentům, v roce 2023 by meziroční inflace měla klesat.

Jak se k rostoucí inflaci dál postaví Česká národní banka, která doteď volila strategii navyšování úrokových sazeb, není jasné. Nový guvernér Aleš Michl totiž hned po svém jmenování v květnu uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

Na kolik teď vyjdou nejběžnější potraviny v českých obchodech, zjistíte z následujícího přehledu.

Náhledové fotografie: Shutterstock

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta. O půlnoci se uzavřou hranice a bude rozpuštěna vláda

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo nejméně 20 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si v pátek vyžádal nejméně 20 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) má útok nejméně 24 obětí a 36 raněných, uvedla agentura AFP. Většina obětí jsou dívky, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

Podle očitého svědka útoku jsou oběťmi většinou dívky. Ve třídě sedělo asi 600 studentů, chlapci v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými vešel útočník, uvedla AFP. Chlapec, který byl rovněž ve třídě, uvedl, že nejprve slyšel střelbu. Sebevražedný útočník podle něj nejdřív zastřelil stráže a pak vešel do učebny.

"Ozval se hlasitý výbuch a pak nastal chaos, mnoho studentů, chlapců i dívek, se snažilo z budovy utéct. Byla to strašná scéna. Všichni se strašně báli," řekl agentuře AFP prodavač ze zasažené čtvrti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Na jihovýchodě Íránu zemřelo při střetech protestujících s armádou 19 lidí

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy