Praha – V plastových ubrusech se mohou často objevovat ftaláty. Ukázal to test sdružení Arnika, který ve třech z pěti testovaných PVC ubrusů a plastových prostírání tyto rizikové látky objevil. Například v hračkách a výrobcích pro děti do tří let jsou ftaláty zakázané.
Sdružení na tiskové konferenci představilo výsledky studie předmětů, kde zákon obsah ftalátů nebo těžkých kovů neomezuje. Arnika se dlouhodobě zaměřuje na testování věcí, se kterými mohou přijít do styku děti. Kromě ubrusů se sdružení zaměřilo i na dětské boty či nádobí s barevnými potisky, kde z testovaných vzorků ukázala obsah těžkých kovů více než polovina měření.
"Aby mohl být ubrus vyrobený z PVC, které je tvrdé, musí být použité nějaké změkčovadlo," uvedla Karolína Brabcová ze sdružení Arnika. Mezi používanými změkčovadly jsou právě i ftaláty, které mají negativní vliv na hormonální a reprodukční systém člověka a mohou souviset se vznikem rakoviny nebo astmatu.
V některých vzorcích ubrusů sdružení objevilo rizikový di-isononyl ftalát (DINP) a bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP), který tvořil až pětinu váhy výrobku. "Oba ftaláty jsou omezeny v hračkách, výrobcích pro děti. Už to ale neplatí pro ubrusy a prostírání. Přitom tyto výrobky denně mohou přicházet do kontaktu s jídlem," dodala Brabcová.
Arnika testovala také hrnečky a skleničky s dětskými motivy, jejichž potisky mohou obsahovat těžké kovy, jako jsou olovo a kadmium. Nebezpečné látky ukázalo 69 procent testovaných hrnečků a 60 procent skleniček.
Podle Brabcové spotřebitel nemá možnost zjistit, zda zboží těžké kovy obsahuje, či nikoliv. "Nejjednodušší je používat čiré skleničky nebo bílý porcelán," dodala. Problematické jsou podle ní hlavně červená, hnědá a oranžová barva, které pigmenty z těžkých kovů obsahují nejčastěji.
Kadmium se ukládá v lidském těle a škodí zejména dětem, které jsou jeho působení vystaveny od raného věku. Olovo ovlivňuje nepříznivě nervový systém dětí, způsobuje u nich poruchy chování.
Evropská legislativa reguluje obsah nebezpečných látek jen v hračkách a výrobcích pro děti do tří let, podle Brabcové ale děti přicházejí do styku i s dalšími výrobky běžné potřeby. "Legislativa zakazuje jednu látku za druhou. Když se jedna zakáže, objeví se další a její vliv teprve vědci začínají zkoumat," dodala. Navíc se nezabývají kumulací látek v lidském těle.
