Praha - V Česku roste počet lidí, kteří dobrovolně přechází na bezlepkovou dietu, aniž by při konzumaci pečiva a dalších potravin obsahujících lepek měli jakékoliv zdravotní potíže. Lidí, kteří tento trend vyznávají, může být 15 až 20 procent. Na setkání s novináři to řekl vedoucí Centra výživy v pražské Thomayerově nemocnici Pavel Kohout.
Stoupá ale také počet lidí, kteří pečivo s lepkem skutečně nemohou. Lidí s takzvanou celiakií je v české populaci okolo jednoho procenta.
"Omezovat lepek je v současnosti módní a není jednoduché odlišovat lidi, kteří jsou na něj skutečně alergičtí, od těch, kteří si to jen vsugerují," uvedl Kohout. Módu omezování lepku podle něho navíc v posledních letech podporují i fitness trenéři a různí výživoví poradci, kteří svým klientům omezování lepku doporučují.
"Není-li bezlepková dieta dodržována důsledně u lidí skutečně nemocných celiakií, může to mít závažné zdravotní důsledky," řekl Kohout. Obrovské riziko je například u poškození plodu u těhotných žen s celiakií, pokud nebudou dodržovat přísnou bezlepkovou dietu. Doporučil proto, aby se lidé v případě podezření na alergickou reakci na celiakii nechali odborně vyšetřit.
Podle předsedy Svazu pekařů a cukrářů Jaromíra Dřízala se zatím trend omezování lepku ve stravě na pekařské produkci příliš nepodepsal. Spotřeba pečiva naopak v posledních letech roste. Zatímco v roce 2006 činila roční spotřeba na obyvatele 45,3 kilogramu pečiva, v roce 2014 to bylo 52,7 kilogramu. "Za nárůstem spotřeby pečiva pak patrně stojí cenová politika obchodních řetězců, které drží cenu běžného pečiva nízko. Například rohlíky se dnes prodávají za korunu padesát, zatímco před pěti lety to bylo i o korunu na rohlíku více," doplnil Dřízal.
Pro lidi je dodržování bezlepkové diety spojené s úbytkem tělesné hmotnosti. To je podle Kohouta dáno především tím, že tito lidé nahrazují bílé pečivo ve větší míře ovocem a zeleninou. Není to tedy primárně vynecháním pečiva, ale spíše tím, že tito lidé začnou o svém stravování více přemýšlet a stravují se obecně zdravěji. Podobný efekt existuje i u jiných druhů diet.
Důvodem, proč lidé nyní ve větší míře odmítají jíst pečivo, může být podle Dřízala neustálé zvyšování podílu bílého pečiva, které je obecně považované za méně zdravé, na úkor například chleba, který obsahuje vyšší podíl vláknin. To dokumentuje i množství obilovin pěstovaných v České republice. Ve čtyřicátých letech minulého století bylo například pěstováno výrazně více žita než pšenice, která se na pečení bílého pečiva využívá. V současnosti se v Česku vypěstuje na 1,2 milionu tun pšenice, zatímco žita je desetkrát méně. Ječmene se pak ročně vypěstuje čtyři tisíce tun, uvedl člen představenstva Svazu průmyslových mlýnů Pavel Filip.
U plodin neobsahujících lepek je situace podobná. Například kukuřice se v ČR vypěstuje ročně šest tisíc tun, pohanka se pak pěstuje výhradně v bio kvalitě a jiná prakticky není, doplnil Filip.
