Spotřebitelé získají silnější postavení vůči velkým firmám. Evropská komise představila plán

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 4. 2018 15:59
"V globalizovaném světě mají velké společnosti obrovskou výhodu nad jednotlivými zákazníky, a to my chceme srovnat," říká komisařka ochranu spotřebitele Věra Jourová.
Aféra s dieselovými motory společnosti Volkswagen ukázala, jak komplikované je v Evropě - třeba ve srovnání s USA - donutit firmu ke kooperaci se zasaženými zákazníky.
Aféra s dieselovými motory společnosti Volkswagen ukázala, jak komplikované je v Evropě - třeba ve srovnání s USA - donutit firmu ke kooperaci se zasaženými zákazníky. | Foto: Reuters

Brusel - Silnější pozici spotřebitelů v Evropské unii mají zajistit změny unijního spotřebitelského práva, které dnes členským zemím navrhla Evropská komise (EK).

Zavádí kromě jiného možnost, aby spotřebitelská organizace vymáhala odškodnění, náhradu, výměnu či opravu zboží jménem zákazníků, kteří se stali obětí nezákonných obchodních praktik.

Na celoevropské úrovni komise pro případy újmy způsobené velkému počtu zákazníků napříč EU zavádí pokutu až v maximální výši čtyř procent ročního obratu v každé ze zasažených zemí.

"V globalizovaném světě mají velké společnosti obrovskou výhodu nad jednotlivými zákazníky, a to my chceme srovnat," řekla dnes novinářům komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová.

Právě ona si na vlastní kůži v aféře s dieselovými motory společnosti Volkswagen zkusila, jak komplikované je v Evropě - třeba ve srovnání s USA - donutit firmu ke kooperaci se zasaženými zákazníky.

Evropská komise dnes ale nenavrhla do evropského práva přímo obdobu amerických hromadných žalob, využívá takzvané "zástupné žaloby". Podle komise by jménem dotčených lidí měly jednat "kvalifikované právnické osoby", tedy třeba nevládní či spotřebitelské organizace, určené k tomu členskými státy a průběžně monitorované.

"Už není únosné, aby sám spotřebitel byl odkázán na to, že se musí sám dožadovat nápravy nebo kompenzace," řekla novinářům komisařka. Společný postup bude ní možný nejen u zboží, ale také u služeb, včetně telekomunikací, datových služeb, energetiky, finančních služeb či práv cestujících.

Ty by se mohly přes hranice několika států EU spojovat a spolupracovat. Konat však budou moci začít až ve chvíli, kdy soudy rozhodnou, že firma v daném případě skutečně porušila zákon. Cílem navíc nemá být společnost trestat, ale skutečně jen vymoci odškodnění či nápravu škody pro dotčené spotřebitele.

"My budeme dost držet pod kontrolou ten proces. V Evropě by se nemělo stát, že kauzy bude vyrábět nějaký právní byznys, že nebude vhánět lidi do toho, aby se uměle soudili," vysvětlila novinářům Jourová.

Sankce ale komise v návrhu zavádí také, a to pro případy velkého rozsahu, které se dotknou mnoha spotřebitelů napříč unií. Pak by mělo být možné, kromě dál platných národních pokut, uložit ještě penále za porušení evropského práva do výše až čtyř procent obratu firmy v každé ze zemí, kde byla pravidla porušena.

Lidé z komise obeznámení s návrhem čekají, že s ohledem na situaci by ročně podobnou pokutu mohlo dostat přibližně pět až šest velkých společností.

Podle Jourové tak spotřebitelské orgány "konečně dostanou zuby" na to, aby mohly podvodníky efektivně potrestat. "Podvádění se nesmí vyplácet," řekla komisařka.

Mezi dalšími body návrhu jsou některé změny týkající se obchodování na internetu. Vzhledem k různým právním důsledkům budou muset být zákazníci například jasně informováni, zda zboží on-line nakupují od obchodníka, či od jiné soukromé osoby. Jasně má být třeba také ve výsledcích vyhledávání vidět, zda prodejce za umístění svého produktu ve výsledcích zaplatil.

Z českého pohledu je důležité, že mezi návrhy je i zákaz praxe takzvané dvojí kvality potravin.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy