"Některé minipivovary zcela přerušily výrobu, některé ji naopak navýšily," uvádí sládek Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. "Letos jich sedm skončilo, ale přibyla dvacítka nových. Dosáhli jsme historického milníku."
Sedmička malých minipivovarů, které skončily, je nejvyšší číslo za desítky let. Nálada mezi malými pivovarníky je však optimistická. "Krizí procházíme velice slušně, vlastně jsme ji ani nepocítili. Vše, co jsme navařili, jsme taky prodali," říká Antonín Chrástecký, obchodní manažer zašovského pivovaru na Valašsku. Ten se sedmi zaměstnanci uvaří kolem 10 tisíc hektolitrů piva ročně.
"Většina řemeslných pivovarů už nyní nestíhá vyrábět, zájem o jejich pivo je velký," tvrdí Luděk Štěpán, manažer brněnské firmy Destila, stavitele pivovarů na klíč a majitele minipivovaru ve Slavkově.
Minipivovarů, tedy výrobců s výstavem do 10 tisíc hektolitrů piva ročně, je v současnosti v Česku kolem pěti set. "Jejich potenciál je ale mnohem vyšší," je přesvědčen Aleš Karpita, spolumajitel Beskydského pivovárku v Ostravici pod Lysou horou.
Pivovar funguje od roku 2012 a vystaví kolem osmi a půl tisíce hektolitrů ročně. Spolu s přilehlou hospodou zaměstnává 25 lidí. Po zavedení restrikcí se zde výrazně zvýšil prodej menších sudů, který kompenzoval propad odběrů zavřených hospod. Nyní už Beskydský pivovárek jede naplno, vedle lokálních restaurací a zákazníků dodává i do Prahy, Brna či Olomouce. "Poptávka jednoznačně převyšuje nabídku," uvádí Aleš Karpita. "Výrobu ale už nenavýšíme, chceme si držet určitou exkluzivitu."
Předválečný ráj minipivovarů
Před první světovou válkou působilo v českých zemích kolem tisíce řemeslných minipivovarů, před tou druhou pak již jen polovina. Současnou krizí propluli někteří malí výrobci překvapivě dobře. Pomohlo tomu několik faktorů: dobře znají lokální trh a mají blíže k zákazníkům, mohli tak rychle reagovat. Posílili lokální marketing, třeba i jednoduchým vyvěšením informačních cedulí v okolí cest, zavedli výdej piva z okýnek, rozjeli e‑shopy.
Kompletní vydání časopisu Ekonom si můžete přečíst on-line
Názory
Téma čísla
Rozhovor
Další témata
- Farma, kde technologie kontrolují i přežvykování
- Sumner Redstone: Mediální mogul, který šel tvrdě i po vlastní rodině
- Lapčík: Koruna je výborný airbag pro českou ekonomiku
- Šedá eminence globálního oteplování. Politici zapomněli na nebezpečný metan
Ze světa práva
Moderní řízení
- Zaměstnavatelé mohou svým pracovníkům pomoci z exekučních pastí
- Jen zvýšení mezd ke spokojenosti nestačí, říká personalista Albertu Ctirad Nedbálek
Auto
Kalendárium
Typickým příkladem je minipivovar Helf z Oseku nad Bečvou. "Začali jsme k sudům půjčovat pípu s chlazením za minimální poplatek," popisuje taktiku Břetislav Jakeš, obchodní manažer Helfu. "S nápady, co dělat jinak a lépe, chodili snad všichni zaměstnanci pivovaru," říká.
Došlo i na dlouho odkládaný prodej přes internet. Podle Jakeše koronavirová krize znatelně zvýšila domácí pití piva. "Vylétl nám prodej menších 15- a 30litrových sudů."
V době omezení cestování a restrikcí si do lokálních minipivovarů "za rohem" našli cestu i lidé, kteří by jindy nepřišli. "Někteří bydlí dvacet let na Břevnově a vůbec netušili, že v místním klášteře mají pivovar," vysvětluje Jan Šuráň ze svazu minipivovarů. "Zatímco předtím lidé žili normální život, teď je něco vykolejilo, hledali něco blízkého. Zvedla se i určitá vlna solidarity a chuť podpořit lokální produkty."
Mnoha minipivovarům tak rapidně přibyli noví zákazníci. "Tolik nových tváří jsem tu za tak krátký časový úsek ještě neviděl," potvrzuje Břetislav Jakeš. "Snad nejlepší na tom je, že všichni ti noví se vracejí." Krize tak, zdá se, otevřela prostor pro rozvoj dalších minipivovarů.
Malým výrobcům svědčí i změna nákupního chování, zvýšená domácí konzumace přinesla vedle prodeje menších sudů i mnohem vyšší zájem o přepravky s lahvemi. "Lidi už neberou jen dvě či tři piva jako dříve, ale celou basu. To je velká změna," hlásí Luděk Štěpán. Stáčet pivo do lahví, případně do petek proto začalo více minipivovarů.
Lokální piva jdou do plechovek
Minipivovary dnes v tuzemsku tvoří necelá tři procenta trhu, ovšem například ve Spojených státech mají necelou pětinu. V Česku počet minipivovarů stoupá až o desítky nových projektů ročně. Jak daleko může tento trend jít? "Počty rostou dlouhodobě, tohle se jen tak nezastaví," předpovídá Luděk Štěpán z Destily. Loni jich v tuzemsku vzniklo 35, letos to může být kolem dvacítky.
Rozvoj minipivovarnictví v Evropě přišel obecně později než například v Severní Americe, ale i tam nabral v posledních letech mimořádnou dynamiku. Ještě před desíti lety bylo ve Spojených státech kolem dvou tisícovek mikropivovarů, dnes jich je více než osm tisíc.
Rapidní nárůst souvisí i s mnohem dostupnější výrobou řemeslného piva, než tomu bylo před desítkami let. "Výrobní technologie navíc za posledních dvacet let zlevnily," říká Štěpán. Minipivovary dnes tudíž zasahují i do oblastí dříve určených výhradně větším hráčům, například stáčení piv do plechovek. Výrobci plnicích linek totiž začali nabízet i menší řešení. "A kdo si stále pořízení linky nemůže dovolit, nechá si pivo stočit do plechovek za úplatu jinde," vysvětluje Luděk Štěpán.
Na rozmachu malých pivovarů vyrostla právě i brněnská strojírenská firma Destila. Zatímco dříve působila jako subdodavatel pro stavby pivovarů, dnes dodává stavby na klíč a "pivní segment" zaměstnává dvě třetiny ze šesti desítek zaměstnanců, včetně vývojářů. Pivovary už postavila ve dvacítce zemí světa včetně Vietnamu či Finska.
Přijde konsolidace trhu?
Vedle spolupráce s malými pivovary nebo jejich budováním vlastními silami zřejmě brzy v Česku přijde i jiná možnost, jak získat podíl na trhu řemeslných piv. Akvizicí. Děje se tak často například v některých západních zemích.
Pivní giganty po koupi zahrnou řemeslné pivovary do vlastních silných distribučních sítí a většinou výrazně navýší výstav původně malých značek. Trend, který podle několika odborníků dorazí i do Česka, je dobře patrný například v Austrálii. Tam loni koupil dominantní hráč na trhu, společnost Carlton & United Breweries, pivovar Balter, který byl založen teprve v roce 2016.
Ještě letos ovšem firma pod novým majitelem plánuje uvařit a prodat 200 tisíc hektolitrů piva Balter, tedy produkci srovnatelnou v Česku například s lety budovaným pivovarem Bernard. Pokud management Balteru splní v průběhu pěti let stanovené cíle prodejů, rozdělí si skupina sedmi majitelů za prodej původně řemeslného pivovaru s pouhou čtyřletou historií více než 2,5 miliardy korun.
Jen o dva roky dříve než Balter si skupina Carlton & United Breweries pořídila úspěšné řemeslné pivovary 4 Pines a Pirate Life. U obou značek pak navyšovala roční výstav o desítky procent ročně. "Craft breweries", neboli řemeslné pivovary, v současné době mají v Austrálii kolem 10 procent trhu. V šestadvacetimilionové zemi je kolem 650 malých výrobců piva.
Vlastníkem akvizičně aktivní Carlton & United Breweries je přitom japonská skupina Asahi, která je i majitelem Plzeňského Prazdroje. "O pořízení žádného pivovaru neuvažujeme," uvádí Tomáš Mráz z Prazdroje. Vyhýbavě se k otázce akvizic malých výrobců piva staví i Pivovary Staropramen. "Neplánujeme to, ale ani nevylučujeme," říká Denisa Mylbachrová, tisková mluvčí společnosti.
V loňském roce se Staropramen stal majoritním akcionářem Pardubického pivovaru. Podle sládka Jana Šuráně se trh minipivovarů v Česku začne brzy měnit. "Schyluje se k tomu, že velcí budou kupovat ty malé."
Video: Pach mýdla, kyselé, tupá hořkost. Český sládek a pivař hodnotili slovenská piva
