Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve středu vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.
Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků změnu, podle které bude muset být v provozovnách nad 400 metrů čtverečních povinně určité množství některých potravin z Česka, podporují.
Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců.
Podle prezidenta agrárníků Jana Doležala novinka nepovede ke zdražování, naopak prezidentka potravinářů Dana Večeřová se obává toho, že z pultů zmizí mnohé zboží, které se nebude moci podle stávajících definic označit za české potraviny.
Nová povinnost se bude vztahovat například na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni budou i čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta se dál bude vztahovat i na řepkový a slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.
"Podíly by měly brát v potaz vážený průměr napříč vybranými kategoriemi, aby bylo možné podmínku splnit již od začátku i tam, kde má ČR výrazně nízkou soběstačnost," uvedl prezident komory Doležal. Zdražení zboží to podle něj nepřinese. "Výkupní ceny zemědělských výrobců i průmyslových výrobců jsou v ČR dlouhodobě nízké. Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují nekvalitní a dotovanou nadprodukci ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele," řekl.
Nejde o narušení soutěže, míní iniciativa
Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků nevidí novelu zákona jako narušení běžné soutěže, což oponenti novely často připomínají. Podle kritiků novely návrh neprojde přes notifikaci u Evropské komise.
"Už teď je náš byznys ovlivněn různou výší dotací v jednotlivých zemích. Například jedním z největších příjemcem dotací v zemědělství je Polsko, které má zároveň jednu z nejnižších úrovní kontrol bezpečnosti výroby potravin. My bychom se nebránili ani variantě, že se všechny dotace zruší a budeme podnikat čistě podle pravidel trhu, to se ale obávám, že již není v dnešním světě možné," uvedl bývalý ministr zemědělství a místopředseda iniciativy Jiří Milek.
Problém s novelou nemá ani Družstvo CBA, které v ČR sdružuje přes 1000 prodejen, hlavně na venkově. "Pro velké řetězce by bylo splnění nových podmínek složitější, u některých je podíl zahraničních výrobků i 90 procent, musely by tak výrazně změnit skladbu sortimentu. V našem případě by schválení novely nijak velkou změnu neznamenalo, dlouhodobě se snažíme u sortimentu, kde to alespoň trošku jde, zaměřovat na lokální výrobce. V nabídce našich prodejen tak toto zboží převažuje, v některých prodejnách činí jeho podíl až 90 procent," uvedl předseda družstva Roman Mazák.
"Je pravda, že v posledních letech dala spousta zahraničních řetězců českým produktům větší prostor, ale vzhledem k jejich struktuře centrálních skladů a řešení společného nákupu nemohou nikdy nahradit český nezávislý obchod. Ten je mnohem více propojen s lokálními a regionálními producenty," míní Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
"Dobře lze tuto odlišnost popsat na příkladu otázky, kterou občas dostávám z médií. O kolik v příštím roce zvýšíte počet regionálních položek ve vašem sortimentu? Odpověď: to já přece nevím a ani vědět nemůžu. Nezávislý trh funguje především lokálně a regionálně. V Praze rozhodně nemůžete mít přehled o pekařích kolem Opavy a lahůdkářích kolem Tábora," dodává Březina.
Pro víno je to likvidační, říkají vinaři
Proti novele se staví prezidentka potravinářů Večeřová. Podle ní jde o nešťastný způsob, jak zvýšit potravinovou soběstačnost a podíl českých potravin na pultech.
"Rozhodně by bylo přínosnější, jak pro spotřebitele, tak pro výrobce a zemědělce, kdyby se na výrobcích uváděla země původu suroviny. To znamená, že pokud by byl výrobek například zpracován z polského mléka na území ČR, muselo by být jako země původu suroviny uvedeno Polsko, nikoliv obecně ČR, kde došlo jen ke zpracování nebo dokonce jenom přebalení výrobku. A takto lze pokračovat i u jiných surovin," uvedla. Současný návrh podle ní poškodí zpracovatele, ale hlavně spotřebitele.
Naprosto proti návrhu se staví Vinařská unie ČR, podle které je zákon pro domácí trh s vínem likvidační. "V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů," uvedl prezident unie Ondřej Beránek.
Proti novele se už v minulosti postavili také nadnárodní potravináři. Kritizují protekcionismus českého trhu a tvrdí, že nedává smysl s bojem proti tzv. dvojí kvalitě potravin.
Ředitele Českého sdružení pro značkové výrobky Jan Levora napsal poslancům dopis, ve kterém před přijmutím normy varoval. "Upozorňujeme, že nedává úplnou logiku bojovat na jedné straně proti tzv. dvojí kvalitě a zároveň na druhé straně za potravinovou soběstačnost - buď chceme mít všude stejné potraviny, pak ale nemůžeme ohraničovat trh, nebo chceme ohraničovat trh, ale pak nemůžeme mít stejné potraviny," uvedl.
Kvóty vyzkoušelo i Rumunsko
Zákon zvyšující podíl domácích potravin v obchodech schválil v červnu 2016 také rumunský parlament. Zákon nařizoval supermarketům, aby 51 procent u nich prodávaného masa, ovoce, vajec a zeleniny tvořily rumunské produkty. Kvůli hrozbě u Soudního dvora EU svou 51procentní kvótu na domácí potraviny v obchodech Rumunsko nakonec zrušilo.
U Soudního dvora EU se v roce 2019 kvůli opatřením, které znevýhodňují potraviny z dovozu, ocitlo Maďarsko. Evropská komise napadla zákon, podle kterého musí maloobchodníci uplatňovat stejné ziskové rozpětí u zemědělských a potravinářských produktů bez ohledu na zemi jejich původu. Tím je podle EK porušeno právo EU o volném pohybu zboží, neboť to odrazuje od prodeje dovážených produktů ve prospěch domácích produktů.
Maďarsko zákonem také podle EK narušuje volnou tvorbu prodejních cen zemědělských produktů a nezajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž. Zákon podle EK brání tomu, aby někteří dovozci a maloobchodní prodejci dováženého zboží nabízeli pro spotřebitele atraktivnější maloobchodní ceny.
Domácí výrobce zemědělských produktů a potravin chrání také Slovensko, kde prodejce potravin a zemědělských výrobků musí podle zákona pod hrozbou pokuty do půl milionu eur (12,9 milionu korun) při reklamě, například na letácích, zajistit, aby nejméně polovina propagovaných potravin a zemědělských výrobků byla vyrobena na Slovensku.
V roce 2019 se tímto nařízení začala zabývat EK. Bývalý prezident Andrej Kiska sice upozornil, že opatření je v rozporu s právem EU, protože omezuje propagaci výrobků z jiných členských zemí unie, sněmovna ale veto hlavy státu přehlasovala.
