Výživu přelidněné planety v blízké budoucnosti popsal americký spisovatel Frederik Pohl následovně: Hluboko pod zemí neustále roste obrovská, beztvará hmota kuřecího masa, která živí celý svět. Stačí ukrajovat, balit a posílat lidem. Sedmdesát let od vydání jeho románu Obchodníci s vesmírem teď lidé uměle vyšlechtěné, rychle rostoucí kuřecí maso skutečně pojídají. Proti takovým chovům ale protestují aktivisté.
"Šlechtění udělalo z kuřat mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se stane během pěti týdnů více než dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy, mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní," varoval v tiskové zprávě k zahájení kampaně Rychlokuřata Radim Trojan ze spolku Obránci zvířat. V chovech zaměřených na rychlou produkci podle něj dochází k týrání.
Nejnovější záběry kuřat pořídili aktivisté na farmě společnosti Rabbit Trhový Štěpánov ve středočeských Dubějovicích, dále ve středisku společnosti Agrov-V v Lánech a v hospodářství v Blšanech u Loun. Vše bez souhlasu majitelů.
Redakce Aktuálně.cz chovatele kontaktovala s žádostí o reakci, odpovědi do publikace článku ale nedostala. Vyjádření poskytli odborníci, kteří se v oboru pohybují nebo se mu věnují z vědeckého hlediska.
"Na základě anonymních záběrů bez spolehlivé identifikace farmy a souhlasu jejího provozovatele nelze jednoznačně říct, zda došlo k porušení podmínek welfare," reagovala Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Welfare znamená maximálně vyhovět životním požadavkům chovaných zvířat.
Dlouhá připomněla, že chovatelé musí dodržovat přísné požadavky vycházející z evropských nařízení, které welfare zajišťují, stejně jako předpisy spojené s ochranou zvířat. Odmítla také aktivisty používaný termín "rychlokuřata", je podle ní tendenční. "Veškeré chovy kuřat chovaných na maso jsou v Česku pod dozorem Státní veterinární správy," připomněla.
Eva Tůmová z Katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity zase upozornila, že postižených kuřat jsou na videu jen jednotky mezi několika tisíci. Poraněných končetin je podle ní u současné drůbeže méně než před 20 lety, ovlivňuje je nejen šlechtění, ale i výživa a další podmínky chovu.
"Pokud jsou podmínky horší - vysoká vlhkost v hale, nízká podestýlka, nižší kvalita podestýlkového materiálu - je výskyt vyšší, ale pohybuje se do 10 procent zastavených kuřat. Úpravou podmínek prostředí se výskyt defektů končetin dá snížit na minimum a u nás je řada takových výkrmů, kde je tento problém minimální," popsala Tůmová.
Záběry ochránců zvířat podle ní bývají často zveličené, aby upoutaly pozornost. "To, že vykrmovaná kuřata častěji posedávají, je jejich přirozenost, ve srovnání s nosnými mají významně nižší pohybovou aktivitu," uvedla expertka na chov hospodářských zvířat.
Rozhoduje poptávka, shodují se experti
Aktivisté ze spolku Obránci zvířat ale uvádí, že jinde v Evropě se podmínky zlepšují. Zmiňují Francii, Německo či Polsko a upozorňují, že v těchto zemích firmy přijímají takzvaný European Chicken Commitment. Tedy závazek obchodních řetězců, potravinářských firem nebo restaurací, který stanovuje vyšší standardy pro chov kuřat. Především snahu využívat pomaleji rostoucí plemena s přirozenějším vývojem.
"Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Právě řetězce mají sílu ukončit týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů," uvedl Trojan.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza potvrdil, že s aktivisty jedná. "Masa z chovů s pomalejším růstem je však zatím nedostatek. Dokud se to nezmění, budeme muset brát i to z rychlochovů, jiné není k dispozici," uvedl s tím, že pro řadu lidí s nižšími příjmy představuje kuřecí nejlevnější dostupné maso.
Na preference obchodníků a zákazníků upozorňuje také Dlouhá z drůbežářské unie. "Při dnešní inflací a extrémním růstu vstupních nákladů nepokrývají výkupní ceny ani náklady na výrobu kuřecího masa. Přechod na pomalu rostoucí druhy by způsobil další navýšení ceny a je otázkou, zda by to obchodníci a zákazníci akceptovali," uvádí.
Vyšší vstupní náklady potvrzuje Agrární komora. V dubnu podle ní stouply chovatelům meziročně náklady na krmivo o 40 procent, na energie o 50 až 150 procent. Ceny plynu stouply o 400 až 700 procent a nafty o 50 procent.
Agrární analytik Petr Havel, který se oblasti zemědělství a potravinářství dlouhodobě věnuje, na druhou stranu uvádí, že zdražení drůbežího by při přechodu na pomaleji rostoucí druh činilo asi deset korun na kilogram. Odvolává se přitom na zahraniční studie.
Jak poznat v obchodě rychlené kuře
V obchodě zákazník "rychlokuřata" nepozná. Havel připomíná, že chov takových kuřat by bylo vhodnější označovat za běžný, konvenční či komerční. Jejich jateční doba je ale podle odpůrců krátká, dodává. Není to však použitím hormonálních přípravků, jako jsou anabolické steroidy. "Ty jsou už od roku 1998 v celé Evropské unii striktně zakázané," zdůraznil Havel.
Pomalu rostoucí kuřata by podle něj měla jít na porážku nejméně dva měsíce po narození. "Začínají se prosazovat i u nás," potvrzuje. "V praxi jde spíše o drůbež od menších chovatelů, třeba od soukromých farmářů," dodal expert.
Od drůbeže z běžných chovů na maso se liší tím, že mají méně tuku a více svaloviny. "Největším přínosem jsou ale lepší a přirozenější podmínky pro samotná kuřata," uvedl Havel s tím, že nevýhodou naopak může být právě vyšší cena.
Spolek Obránci zvířat v minulosti upoutal pozornost hned několikrát. Před čtyřmi lety se zaměřil na slepice v klecích. I tehdy zveřejnil tajné záběry z chovů, obchodní řetězce poté slíbily, že z nich přestanou prodávat vejce. Vláda podpořila zákaz klecových chovů od roku 2027. Drůbežářská unie tvrdí, že to přinese "konec éry levných vajec" a sníží soběstačnost Česka.
V roce 2019 spolek zveřejnil záběry z chovu prasat na některých českých farmách. Zvířata byla podle něj vystresovaná, prasnice ležely v těsných kotcích na tvrdém betonu a sotva se mohly během kojení otočit. Podle veterinární správy ale záběry neprokazovaly porušování pravidel či týrání zvířat. O případ se začala zajímat policie kvůli podezření, že se aktivisté na farmy vloupali.
O čtyři roky dříve přinesl spolek video o českých chovech kožešinových zvířat. Nahrávka ukazovala, jak lišky a norci trpí v malých klecích. O zákazu kožešinových farem rozhodli poslanci v polovině roku 2017.
Video: Kuřata jsou mrzáci odsouzení trpět. Důstojné podmínky cenu masa nenavýší, tvrdí Obránci zvířat (29. 7. 2022)
