Konec českých potravin z Polska. Pravidla pro označení původu se zpřísní, rozhodla vláda

Petr Kučera Petr Kučera
21. 12. 2015 14:38
Jednotná pravidla pro označování "českých potravin" má přinést novela z dílny ministerstva zemědělství, kterou dnes schválila vláda. Mléko, víno a nezpracované potraviny budou moci výrobci označit jako „české“ jen tehdy, když jsou zde nejen vyrobeny, ale současně stoprocentně pocházejí z českých surovin. U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých složek.
Logo z dílny ministerstva zemědělství (klikněte pro plnou velikost)
Logo z dílny ministerstva zemědělství (klikněte pro plnou velikost) | Foto: Ministerstvo zemědělství

Praha – Potraviny, které byly v Česku třeba jenom zabaleny, už nebudou moci být označeny vlajkou, logem nebo nápisem vzbuzujícími dojem, že jsou českého původu. Zpřísnění pravidel přináší novela, kterou v pondělí schválila vláda. Jednotná definice má platit od roku 2017, nyní ji projednají poslanci.

"Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Některé firmy toho zneužívají,“ říká ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), který změnu prosazuje.

Označování původu je sice u většiny potravin dobrovolným údajem, přesto by pro něj měla platit srozumitelnější pravidla.

Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, budou moci výrobci označit jako "české" jen tehdy, když jsou nejen vyrobeny v České republice, ale současně stoprocentně pocházejí z českých surovin. U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých složek – má jít hlavně o případy, kdy se některé suroviny v Česku ani nevyskytují.

Pouze v těchto případech může být zboží prodáváno se slovy nebo logem "česká potravina". Ministerstvo samo připravilo i podobu loga s českou vlajkou, vlastnímu řešení dalo nakonec přednost před návrhy z veřejné soutěže.

Zákon myslí i na varianty typu "potravina z Česka“ nebo "česká kvalita", přestože dopředu nemůže vyjmenovat všechny. Kdo nesplní podmínky, neměl by používat ani "jinou informaci – zejména slovní, obrazovou nebo grafickou – naznačující, že země původu potraviny je Česká republika".

Jestli v konkrétním případě půjde o obcházení zákona, by nejprve hodnotila Státní zemědělská a potravinářská inspekce – obecně hrozí pokuta až 10 milionů korun. Případný spor by pak musel vyřešit soud.

Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita v řetězci Penny Market, označující i zahraniční výrobky. Na začátku roku 2012 řetězec ani přes opakované výtky inspektorů neodstranil visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Od státu za to pak dostal pokutu ve výši 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů.

Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl. Na konci loňského roku ale kontrola ve dvou prodejnách znovu našla chybné označení, mimo jiné u bramborových chipsů z Polska.

Novela myslí i na potraviny, které vyššího podílu českých surovin dosáhnout nemohou – typicky čokoládové výrobky. Pro ně počítá s dobrovolným označením Vyrobeno v České republice (nebo variantami s podobným významem), pokud v tuzemsku proběhla alespoň výroba.

"Toto rozdílné označení může spotřebitele mást, málokterý bude studovat zákonné definice a snažit se mezi nimi najít rozdíl. Navrhujeme pouze jednu variantu, buď Česká potravina, nebo Vyrobeno v České republice," říká ale za podnikatele sdružené v Hospodářské komoře její právní expertka Markéta Schormová.

Vláda zároveň souhlasí, aby od poloviny roku 2016 skončila povinnost obchodních řetězců zveřejňovat u vchodu seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách.

Kritici upozorňovali, že tento seznam běžným spotřebitelům v praxi nepomůže. Rozhodující je pro něj totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin.

 

Právě se děje

Další zprávy