Praha - Dobrovolné spoření v soukromých penzijních fondech se vyplatí hlavně lidem s vyššími příjmy nad 40 tisíc korun. Vyplývá to z výpočtů, které na základě dosud známého vládního návrhu provedl ČSOB Penzijní fond Stabilita.
Naopak pro lidi s hrubým příjem do 15 tisíc korun měsíčně se vyplatí zůstat plně v dosavadním státním systému, tedy v takzvaném průběžném pilíři. A to i v nejoptimističtější variantě výpočtů, počítající s čistým výnosem soukromých fondů ve výši čtyř procent.
"U lidí se středními příjmy bude záležet především na tom, jak dlouho si budou na individuálních účtech ve fondech spořit," říká Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu.
Výhodnost bude záviset také na dalších, dosud neznámých detailů penzijní reformy. Jde například o nový výpočet důchodu z průběžného státního systému či srážku z tohoto pilíře pro lidi, kteří se dobrovolně rozhodnou z něj částečně vystoupit právě formou spoření ve fondech. Velkou neznámou jsou pochopitelně i budoucí výnosy fondů.
Také z předchozích výpočtů online deníku Aktuálně.cz vyplývá, že se takzvaný opt-out vyplatí pro lidi s vyššími příjmy. Kdo má nyní hrubý příjem pod zhruba 23 tisíc, tomu se částečné vystoupení ze státního systému nevyplatí (podrobněji zde).
Někomu stačí pět let
Vysokopříjmovým kategoriím obyvatel se má podle výpočtů ČSOB vyplatit vstup do druhého (fondového) pilíře už tehdy, jestliže budou spořit alespoň pět let.
U lidí s průměrným příjmem kolem 23 tisíc korun bude hodně záležet na čistém výnosu fondu. Dosáhne-li jen jednoho procenta, vyplatí se spoření až po 27 letech. Při čtyřprocentním výnosu na tom člověk vydělá už po 15 letech.
Pro nízkopříjmové kategorie bude zřejmě výhodnější zůstat v průběžném státním systému a případné úspory investovat například do stavebního spoření, dosavadního penzijního připojištění nebo investičních fondů.
Nejasné poplatky, inflace i výnosy
Orientační kalkulačku výhodnosti spoření zveřejnilo také ministerstvo práce a sociálních věcí. Oproti ČSOB Penzijnímu fondu však do ní nezahrnulo poplatky, které budou fondy od lidí vybírat, ani předpokládanou inflaci. Ministerská kalkulačka tedy zatím počítá s hrubým, nikoliv čistým výnosem fondů.
Podle vládního návrhu budou moci lidé dobrovolně směřovat tři procenta svého sociálního pojištění na svůj individuální účet u penzijních společností, takže by do státního systému platili 25 místo dosavadních 28 procent. Další alespoň dvě procenta si však budou muset spořit "ze svého", celkem by tedy do soukromého pilíře odváděli nejméně pět procent.
Budoucí důchodce si pak bude moci zvolit, zda půjde o doživotní rentu, nebo rentu vyplácenou po dobu 20 let. Dvacetiletá výplata je však podle Svobody příliš dlouhá. Pokud by se přitom zkrátila alespoň na 15 let, stalo by se spoření výhodnější i pro lidi s nižšími příjmy.
