Praha - Lidé, kteří žijí v ubytovnách, by v brzké době mohli dostávat nižší doplatky na bydlení od státu. Dávka by se totiž vypočítávala z nižší částky než dosud. Dostat by ji lidé mohli navíc tehdy, pokud by v obci či městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili by i další podmínky. Počítá s tím návrh novely o hmotné nouzi, kterou dnes schválila vláda. Informoval o tom mluvčí vlády Martin Ayrer. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové je návrh nadbytečný.
Nyní se při stanovení doplatku v ubytovně vychází nejvýš z 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení. Nově by to mělo být maximálně 80 procent. Změnu navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Novelu původně sepisovalo kvůli tomu, aby se ze zákona vyškrtlo problematické ustanovení o souhlasu obce s vyplácením dávek na bydlení. To do normy prosadili poslanci a platí od loňského jara. V praxi ale působí potíže a mohlo by být v rozporu s ústavním pořádkem. Resort práce přidal úpravu doplatků a další opatření.
Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či rodině zajistit, aby měla peníze na živobytí. Podle státem stanovených nákladů na bydlení se částka v nájmu v Praze pohybuje podle počtu osob od 7731 do 18 947 korun měsíčně, v nejmenších městech a obcích od 4811 do 12 648 korun. Lidem z ubytoven by se z toho nově mělo započítat 80 procent místo 90 procent.
V hlavním městě by se tak normativ v ubytovně pro jednotlivce rovnal 6185 korunám, byl by tak zhruba o 1546 korun nižší než dnes. Čtyřčlenná a početnější rodina z ubytovny by mohla mít náklady 15 158 korun, takže asi o 3789 korun nižší normativ než dnes. Ve městě do 10 tisíc obyvatel by čtyřčlenná rodina měla mít v ubytovně maximálně výdaje 10 118 korun místo nynějších 12 648 korun. Návrh počítá i se stropem na úhrady za služby podle výdajů, které jsou v daném místě obvyklé.
V ubytovnách by měli lidé dávku dostávat, pokud bude jejich případ "hodný zvláštního zřetele". K obci či městu by měli mít vazbu. Budou v něm třeba pracovat, mít rodinu či děti ve škole. Doplatek na ubytovny by jim úřad měl přidělit, pokud nebudou moci v místě sehnat běžné bydlení. Úředníci by měli s nájemníkem z ubytovny vypracovat "motivační plán". Obsahovat má opatření a harmonogram k nalezení bytu. Pokud příjemce dávek nebude úkoly plnit, mohl by o peníze od státu přijít.
Adamová míní, že návrh problém s ubytovnami nevyřeší, jen zvýší míru papírování na úřadech práce. "Legislativně je návrh nadbytečný a pouze zvýší výdaje státu a nic nepřinese. To, co je navrhováno, je možné zavést vnitřním předpisem úřadu práce. Je to typická ukázka rozbujelosti českého právního řádu," uvedla v prohlášení.
Snížení dávek na bydlení na ubytovnách navrhoval resort už loni - na 70 procent normativu z nynějších 90 procent. Záměr kritizovali aktivisté i experti. Výhrady k chystaným změnám má i kancelář ministra pro lidská práva, ombudsmanka, resort spravedlnosti a krajské úřady. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) nesouhlasí třeba s tím, aby se při přidělení doplatku zohledňovala vazba na obec. Pomoc v hmotné nouzi by podle něj měl člověk dostat bez ohledu na bydliště. Dienstbier také považuje snížení dávek za příliš velké.
Podle dřívějších údajů ministerstva práce do ubytoven putovalo kolem 13 000 doplatků na bydlení. Zhruba 10 210 dostávali jednotlivci, 1640 dvoučlenné domácnosti, 630 tříčlenné a 820 čtyř- a vícečlenné rodiny. Loni v prosinci úřady práce vyplatily celkem 73 900 doplatků. Resort v minulosti "obchod s chudobou" a předražené ubytovny se špatnými podmínkami opakovaně kritizoval.
