Praha - Vláda hnutí ANO v demisi nepodpořila návrh sociálních demokratů na zavedení takzvaného zálohovaného výživného. To by mohlo pomoci zejména matkám samoživitelkám, jimž bývalý partner neplatí alimenty, případně otcům ve stejném postavení. Za neplatiče by totiž "zaskočil" stát, peníze poskytl a nedoplatek následně sám vymáhal.
K návrhu ČSSD zaujala vláda neutrální stanovisko, nyní ho projednají poslanci. Teprve nadcházející měsíce tak ukážou, jakou má tato změna šanci na schválení.
"Návrh zákona je nedokonalý. Musíme nejdřív řešit vymahatelnost," uvedl po jednání vlády premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí mimo jiné s tím, aby se výživné následně snažil vymoci Úřad práce. Mnohem větší zkušenost s dobýváním pohledávek mají podle něj celní či finanční správa. "Určitě k tomu budeme ve sněmovně vystupovat," řekl Babiš.
Ještě před týdnem, kdy vláda v demisi nepodpořila obdobný návrh z dílny KSČM, přitom vicepremiér Richard Brabec tvrdil, že zálohované výživné bude jednou z priorit budoucí vlády. Tehdy však hnutí ANO usilovalo o vytvoření koalice právě se sociálními demokraty, kteří se novinku snažili prosadit už v minulém volebním období. Jednání o koalici však skončila neúspěchem.
Vládní legislativci nyní uvedli, že "je potřeba se zaměřit především na primární úpravu vyživovací povinnosti a zajistit její vymahatelnost, rovněž i samotnou aplikaci práva opatrovnickými soudy v praxi a podmínky jejich činnosti včetně předvídatelnosti rozhodování o věcech výživného."
O dávku od státu by mohl rodič žádat po dvou měsících, v nichž nedostane alimenty vůbec, nebo dostane jen jejich část. Možnost by se dotkla jen dětí z domácností s příjmem pod 2,7násobek životního minima. U samoživitelky se dvěma malými dětmi jde zhruba o osmnáct tisíc korun čistého.
Alimenty od státu by pak měly dosahovat soudně vyměřené výše, maximálně však 1,2násobku životního minima pro dítě, tedy zhruba dvou až tří tisíc korun podle jeho věku.
Zkusme prodej pohledávek
Poslankyně Radka Maxová, která se v hnutí ANO věnuje především sociálním otázkám, má k alimentům od státu hned několik výhrad. "Pokud zálohované výživné zprava dá a zleva vezme, tak je to úplně bezpředmětné," naráží na skutečnost, že státem poskytnuté alimenty mohou jen "vytlačit" jiné sociální dávky jako příspěvek na bydlení, takže na rozpočet domácnosti by měly minimální efekt.
Hnutí ANO se podle ní bude chtít vrátit ke změnám, které se pokusilo prosadit už do návrhu na zálohované výživné v minulém volebním období. Mezi ně patří například možnost postoupit pohledávku na alimenty. Samoživitelky by v takovém případě mohly dluh přeprodat třeba advokátní kanceláři a dostat peníze na ruku. Alimenty by pak vymáhal kupec pohledávky.
Mezi další navrhované kroky patří také zrychlení celého systému vyměření či změny výše výživného. Maxová zmiňuje i zaměstnávání vězňů, kteří by ze svého platu museli svým expartnerkám posílat větší část výdělku než v současnosti.
Přímo ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) na otázku Aktuálně.cz ohledně zálohovaného výživného neodpověděla.
Chronických neplatičů je až desetina
Za chronické neplatiče, jejichž dětem a bývalým partnerům by zákon pomohl nejvíce, lze podle Asociace neúplných rodin označit až desetinu rodičů s povinností hradit alimenty.
Když obdobný návrh loni podávalo ministerstvo práce a sociálních věcí (tehdy ještě pod vedením Michaely Marksové z ČSSD), vypočítalo, že stát by zálohované výživné vyšlo na více než 700 milionů korun. Zpět by se podařilo vymoci zhruba deset procent. Právě nákladnost zálohovaného výživného a jeho malá vymahatelnost ze strany státu byla terčem kritiky.
Mezi odpůrce návrhu patří i Daniela Kovářová, advokátka se zaměřením na rodinné právo a bývalá ministryně spravedlnosti z let 2009 až 2010. "Je to špatný nápad, odebírá od rodičů iniciativu a odpovědnost. Ve skutečnosti jde jen o novou sociální dávku, která nahradí dávky jiné. Matce samoživitelce se situace nezlepší a naopak to otevře prostor pro zneužívání," tvrdí Kovářová.
Výhrady má i Asociace neúplných rodin, která se zaměřuje na pomoc s vymáháním výživného. Petr Sýkora z asociace návrh označuje za nekoncepční. Problémy alimentů podle něj komplikuje skutečnost, že jde o téma přesahující agendu jednoho ministerstva.
Už v minulém volebním období asociace doporučovala politikům možnost zavedení odkupu pohledávek na výživné třetí stranou či přednostní zaměstnávání vězňů, kteří dluží na alimentech. "Jsme vůbec rádi, že se to téma zase řeší a že se dostalo do povědomí politiků," uznává však Sýkora.
Přesná čísla o tom, kolika samoživitelů by se zálohované výživné dotklo, není snadné určit. Podle Asociace neúplných rodin ale činí celorepublikový dluh na výživném 10 miliard korun, průměrná částka na jednoho neplatiče se pohybuje okolo 90 tisíc korun. Rodičů samoživitelů je v České republice necelých 200 tisíc.
Na to, aby člověk způsobil svým dětem a bývalému partnerovi finanční problémy, však nemusí být nutně chronickým neplatičem. Často může rodinný rozpočet rozkolísat i to, když rodič posílá alimenty nepravidelně či v nedostatečné výši. Podle asociace tak způsobilo za poslední dva roky vážný finanční problém domácnosti svého bývalého partnera zhruba 38,5 procenta platičů alimentů.
Celorepublikový i průměrný dluh na výživném však v posledních letech klesá - podle asociace na tom má podíl jednak rostoucí ekonomika, jednak tvrdší opatření na vymáhání dlužného výživného (mimo jiné lze i "zabavovat" řidičský průkaz.
Určitá forma zálohovaného či náhradního výživného dnes funguje také v řadě evropských států, například v Německu. Jeho nastavení se však napříč státy výrazně liší.
