Majetek v podílových fondech výrazně roste. Češi se přibližují západní Evropě

Jaroslav Krejčí
26. 2. 2018 11:40
Objem majetku Čechů v podílových fondech loni narostl o 12 procent na 483,5 miliardy korun. Nejoblíbenější jsou smíšené fondy, které investují zároveň do více tříd aktiv - hlavně dluhopisů, akcií a komodit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Za inflací zaostávající nízké či nulové výnosy na běžných a spořicích účtech přispívají k rostoucím investicím Čechů do podílových fondů. Majetek v jejich správě dosáhl ke konci minulého roku 483,5 miliardy korun.

Statistiku dnes zveřejnila Asociace pro kapitálový trh (AKAT).

Od vypuknutí krize v roce 2008 se tak již tuzemské investice do podílových fondů přibližně zdvojnásobily.

V porovnání s předchozím rokem šlo loni o nárůst o zhruba 53 miliard. Z toho podle odhadů AKAT přibližně dvě třetiny nárůstu činil příliv nových peněz, zbytek pak zhodnocení investic.

"Nejvíce nových investic plyne jednoznačně do fondů smíšených, ale také v menší míře do do fondů akciových a nemovitostních," říká Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh.

"Naopak v poklesu kvůli dlouhodobě nízkým výnosům pokračují fondy zaměřené na peněžní trh a dluhopisy," dodává Brodani. Podobný trend se dá podle zástupců AKAT očekávat i letos.

V podílových fondech má své peníze již okolo 1,7 milionu českých domácností. A více než polovina z nich investuje pravidelně. To znamená, že si měsíčně či čtvrtletně odkládají do fondů určitou částku ze svých příjmů. Ta podle představitelů AKAT v posledních letech narůstá a blíží se v průměru dvěma tisícům korun.

Navíc dochází i k prodlužování takzvaného investičního horizontu, tedy délka období, na které jsou investoři připraveni své volné peníze oželet a ponechat je zainvestované. "Ve všech těchto parametrech tak dochází k posunu směrem k západní Evropě, kde mají investice do podílových fondů delší tradici," říká Brodani.

Nejvíce peněz měli čeští investoři ve smíšených fondech, které investují do dluhopisů, akcií či komodit. Ke konci roku 2017 spravovaly majetek za téměř 190 miliard korun. Meziročně šlo o nárůst o 21 procent. "Pouze" 22 miliardy činily investice v nemovitostních fondech, jejich objem však narostl nejvíce o zhruba čtvrtinu.

Objem majetku v dluhopisových fondech klesl o čtyři procenta, i tak je se 118 miliardami korun druhou nejvýznamnější položkou hned po smíšených fondech. S 99 miliardami následují fondy akciové.

Právě ty loni nabízely investorům díky rostoucím akciovým trhům po celém světě nejzajímavější výnosy, navíc byl tento vývoj doprovázen velmi nízkou kolísavostí kurzů akcií. Mnohé indexy se vyšplhaly na historická maxima nebo alespoň na nejvyšší hodnoty za několik let. "Letos by měl tento příznivý vývoj pokračovat, a to i díky dobrému ekonomickému vývoji ve světě či rostoucím ziskům firem," uvádí místopředseda AKAT Martin Řezáč.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy