Koruna je nejsilnější od konce intervencí. Veze se s eurem, pomáhá i signál z ČNB

Markéta Řeháková, Jaroslav Krejčí
15. 5. 2017 16:05
Poprvé po ukončení takzvaného kurzového závazku se česká měna obchodovala pod hranicí 26,50 koruny za euro. Podle analytiků trh reaguje na signál ČNB ohledně budoucího zvyšování úrokových sazeb. Kurz ovlivňuje také příznivý vývoj evropské ekonomiky a výsledky voleb ve Francii i Německu, díky nimž skončilo období nejistoty o vývoji dalšího směřování EU.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: ČTK

Praha - Česká koruna je nejsilnější od ukončení kurzovního závazku České národní banky (ČNB). Poprvé od 10. dubna překonala hranici 26,50 koruny za euro a v pondělí odpoledne se obchodovala za 26,46 koruny.

Sílícímu kurzu nahrávají proevropsky příznivé výsledky voleb ve Francii i Německu a dobrý stav ekonomiky v celé Evropě.

"Po francouzských volbách skončilo období politické nejistoty. Díky tomu, že zmizela hrozba odchodu Francie z eurozóny, nebo dokonce z Evropské unie, začalo posilovat euro, které pozitivně ovlivňuje všechny měny v regionu," říká Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky.

Dobrým příslibem pro budoucnost Evropské unie je také vítězství CDU v Severním Porýní-Vestfálsku, které naznačuje, že Angela Merkelová bude i nadále stát v čele Německa.

Neposiluje pouze česká koruna. "Obdobný vývoj vůči euru dnes zaznamenaly i další měny regionu. Posílení koruny vůči euru tedy lze přičíst spíše vývoji v regionu než konkrétním událostem v tuzemské ekonomice," tvrdí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Na korunu působí i další faktory. Podle investičního stratéga Raiffeisenbank Michala Brožky je jedním z důvodů posilování i signál, který vyslala ČNB ohledně budoucího zvyšování úrokových sazeb. "ČNB vyslala jasný signál, že pokud koruna nebude posilovat, je vysoká pravděpodobnost zvyšování úrokových sazeb. Trh na to reaguje se zpožděním, chvíli trvá, než si to přebere," vysvětluje Brožka.

Centrální banka původně očekávala, že po ukončení intervencí dojde k rychlejšímu posilování kurzu české měny. Silnější koruna jí měla do budoucna pomoci tlumit inflační tlaky v domácí ekonomice.

"Pokud by mírné posílení hladiny kurzového závazku trvalo déle, tak se bude více vytvářet potřeba přistoupit k postupnému odpoutání úrokových sazeb od stávající hranice," řekl již předminulý týden po zasedání bankovní rady guvernér Jiří Rusnok. Ve své poslední čtvrtletní prognóze ČNB odhaduje, že úrokové sazby vzrostou už v letošním třetím čtvrtletí.

Vyšší úrokové sazby v České republice ve srovnání s eurozónou by vedly k dalšímu přílivu zahraničního kapitálu, a tedy k tlakům na posílení české měny.
Díky umělému oslabování kurzu investoři korunu v uplynulých letech nakupovali ve velkém dopředu. Z tohoto důvodu zatím neposilovala nijak výrazně.

"Nad českou korunou visí hrozba toho, že je překoupená. Kdykoli může nastat významnější uzavření pozice, potom by oslabovala, zatím se to ale neděje," říká Brožka.

Faktor, který korunu vůbec neovlivňuje, je podle analytiků současná vládní krize. "Koruna obecně málokdy reaguje na domácí politický vývoj. Bez ohledu na vládní krize a politické přestřelky máme totiž relativně silné instituce a směr ekonomiky je díky tomu jednoznačně daný. Výměnou vládnoucích stran by neměl být nijak změněn," popisuje Brožka. Jinak je to ovšem v případě Polska nebo Maďarska, kde nejsou politické instituce zdaleka tak stabilní a měna citelněji reaguje na vládní výkyvy.

Zavedení intervencí v roce 2013 byl správný krok, udělal bych to znovu, šlo o méně intelektuálně náročné rozhodnutí, říká exguvernér ČNB Singer | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy