Když zrušíte exekutory, stát prodělá, varuje nový šéf

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
19. 2. 2014 7:09
Exekutoři fungují správně, říká v rozhovoru prezident Exekutorské komory David Koncz.
David Koncz
David Koncz | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Kdyby se exekutoři měli vrátit "pod stát", jak navrhuje například poslanec Tomio Okamura, výrazně by se snížila vymahatelnost práva. Přestože jim pověst neoprávněně kazí neznalost lidí i médií, exekutoři teď fungují správně, říká nový prezident Exekutorské komory ČR David Koncz.

"Vezměte si, že exekutoři jsou schopni zvládnout tři čtvrtě milionu exekucí ročně. Co by se dělo, kdyby to měly zvládnout soudy? Dříve to nezvládaly, pohledávky byly nedobytné, vygradovala druhotná platební neschopnost," upozorňuje Koncz.

Komoře, jejímiž členy je povinně všech zhruba 155 soudních exekutorů v Česku, šéfuje od ledna. Nyní se musí vypořádat s dalším pokusem části exekutorů i poslanců o omezení místní působnosti, která má mimo jiné ochránit i "menší" exekutory před dravci na trhu. "V rámci komory je zatím preferovaná krajská teritorialita," říká Koncz v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Počet zahájených exekucí vloni klesl na 714 tisíc, což je zhruba o čtvrtinu méně než v rekordním roce 2011, kdy číslo zahájených exekucí atakovalo hranici jednoho milionu. Vy za tímto poklesem vidíte hlavně osvětu. Ale jak moc se na tak výrazném poklesu projevily i změny v přiznávaných náhradách?

David Koncz: Určitě se projevily. Věřitelé dnes často nevědí, jestli jim soudy přiznají náklady na právníky za nalézací řízení, nebo alespoň v jaké výši tyto náklady budou. A v praxi je ten posun zřejmý. Soudy zejména u bagatelních pohledávek náklady často neuznávají, nebo je uznávají jen v minimální výši.

A.cz: Změny se dotkly také náhrad exekutorů. Od roku 2012 mohou lidé snížit odměnu exekutora u dluhů do 20 tisíc na polovinu, tedy na 1500 korun, v případě, kdy dluh zaplatí na výzvu. Problém je ale v tom, že v tento moment je už dluh navýšen o náklady, které věřiteli vzniknou v nalézacím řízení. Jak moc dlužníci využívají možnosti snížit odměnu exekutora na polovinu?

Na základě výzvy platí jen malá část lidí, jde o jednotky procent ze všech případů. Většinou reakce na výzvu nepřijde a je třeba exekuci provést.

A.cz: Jaká je nyní v Česku vymahatelnost pomocí exekucí?

Pohybuje se někde mezi 30 až 40 procenty u peněžitých pohledávek. U vymáhání dalších povinností se vymahatelnost blíží k hranici sta procent, jde například o provedení prací a výkonů, vyklizování. Celková vymahatelnost práva přes exekuce tedy bude někde kolem 60 procent.

Exekutor placený státem nefunguje

A.cz: Z nově složené Poslanecké sněmovny zní celkem silný hlas na zavedení teritoriality pro exekutory tak, aby exekutoři nemohli působit v rámci celé republiky, ale jen na vymezeném nižším správním celku. Jaký je pohled Exekutorské komory na teritorialitu?

Jsme těmto návrhům otevřeni, vnímáme, že toto téma je na stole, nebráníme se mu a vytvořili jsme k němu pracovní skupinu. Provedli jsme zároveň uvnitř našeho stavu k tématu místní příslušnosti anketu: 57 procent bylo pro, 10 procent proti, zbytek se nevyjádřil. Z těch, kteří se vyjádřili, je to tedy 8:2 ve prospěch některé z forem teritoriality.

A.cz: Nejčastěji se, pokud jsem dobře sledoval hlasy z politické scény, volá po místní příslušnosti podle okresů.

Neřekl bych. Je to jen jedna varianta. Kromě okresní příslušnosti se ještě nabízí varianty správních krajů nebo krajů podle krajských soudů. V rámci Exekutorské komory se všechny varianty rozpracovávají a preferovaná je zatím krajská teritorialita, což vyšlo najevo i ve zmíněné anketě.

A.cz: Proč?

Důvodů je více a zatím bych je nerad přesně jmenoval, dokud nebudou dopracované jednotlivé varianty teritoriality v naší pracovní skupině. Obecně ale platí, že okres je příliš malá jednotka a mohlo by dojít k tomu, že by se soudní exekutor v některých okresech nemusel uživit, což by vedlo ke snížení vymahatelnosti práva. Zdůrazňuji ale, že preference krajské teritoriality není definitivní závěr, počkejme si na výsledky expertní činnosti pracovní skupiny.

A.cz: Další návrhy pak volají po tom, aby exekutoři nadále nefungovali jako soukromníci, ale vrátili se pod stát.

Je samozřejmě na státu, respektive zákonodárcích, aby řekli, jaký systém chtějí. My si každopádně myslíme, že by to vedlo k návratu před rok 2001, odkdy soudní exekutoři v Česku jsou. Takový systém by byl opět drahý a nefungoval by. Všichni daňoví poplatníci by stejně jako dříve museli platit státní úředníky, vykonavatele, soudy, protože dluhy tu jsou a někdo je bude muset vymáhat. Vymahatelnost by zároveň znovu radikálně klesla, před rokem 2001 byla někde mezi jedním a třemi procenty.

A.cz: Dovedete si představit nějaké kompromisní řešení?

Buď bude exekutora platit stát, nebo ne. A znovu opakuji, systém, kdy exekutora platil stát, už tu byl a nefungoval. Můžeme se podívat do Německa, kde institut soudního exekutora není, jsou tam vykonavatelé, kteří jsou finančně motivováni výsledkem řízení. Nicméně samotným Němcům se tento systém už přestává zamlouvat - právě proto, že exekutory platí stát a výkony rozhodnutí jsou drahé a nespravedlivě dotované všemi občany, i těmi, kteří nic nedluží. Počet exekucí je tam navíc v přepočtu na obyvatele vyšší než u nás. Právě proto nyní Německo přemýšlí nad přechodem k soudním exekutorům, jak je zná od svých sousedů z Beneluxu, Francie a i střední Evropy.

Máme nejpřísnější sankce

A.cz: Podle vás tedy nyní exekutoři v Česku fungují správně?

Ano, fungují správně. Mají nějaké zákonné prostředky, můžeme se bavit o tom, jestli jsou dobré, nebo špatné, jestli jich mají hodně, nebo málo. Ale exekutoři fungují dobře. Vezměte si, že exekutoři jsou schopni zvládnout tři čtvrtě milionu exekucí ročně. Co by se dělo, kdyby to měly zvládnout soudy? Dříve to nezvládaly, pohledávky byly nedobytné, vygradovala druhotná platební neschopnost.

A.cz: A co argument, že počet exekucí je tak vysoký, protože celý systém je nastaven štědře pro takzvaný dluhový byznys. Mluví se o tom, že jsou tu skupiny, které jsou propojené od úrovně, kde dluh vzniká, přes právníky až k exekutorům.

Jedna věc je, jestli dluhy existují, nebo ne. Evidentně přitom existují. Systém tedy není o tom, že by motivoval lidi k tomu, aby vytvářeli dluhy.

A.cz: Evidentně ale motivuje některé firmy k jejich vytváření. Souhlasíte s tím, že takzvaný dluhový byznys má v Česku podmínky nastavené dobře, že může v Česku vydělávat?

Myslím si, že se hodně změnilo právě po roce 2012, kdy došlo ke změnám úhradových vyhlášek. Dnes tedy věřitelé dostávají za nalézací řízení za své advokátní zastoupení minimální náhrady nákladů nebo vůbec žádné. Domnívám se proto, že komplexní uvažování firem působících na onom trhu prošlo proměnou. Uvedené ale vnímám tak, že jde o problém, který nastává ještě před samotnou exekucí. Je na věřiteli, jestli se rozhodne, zda podá žalobu a následně návrh na zahájení exekuce pro dluh třeba ve výši 500 korun. Vím o spoustě věřitelů, kteří podávají exekuční návrh až od určité částky.

Každopádně vnímáme problém s bagatelními pohledávkami, kde náklady mnohonásobně přerůstají původní dluh. Je to na jedné straně o věřiteli, na straně druhé o nastavení celého systému. Ovšem pokud hovoříme o samotném procesu exekuce, neliší se podle velikosti dluhu, stejný postup musí být zvolen kvůli dluhu ve výši 50 korun nebo 100 tisíc korun. Soudní exekutor nemůže postupovat formulářově podle jedné šablony. V každém jednom řízení musí zjišťovat konkrétní majetek dlužníka a postihovat ho, ať už jde o pohledávku v jakékoliv výši. Přínosem zvláště u bagatelních dluhů by byla možnost zastavit řízení v momentě, kdy se zjistí, že pohledávka je nevymahatelná. To nyní nelze a systém to prodražuje.

A.cz: Exekutoři mají silně negativní pověst. Má podle vás reálný základ? Mají dostatečnou sebereflexi, jsou dostatečně trestáni ti exekutoři, kteří se dopustili nějakého závažného přešlapu?

Máme sebereflexi, jsem o tom přesvědčen. Exekutorská komora podává na své členy, kteří pochybí, kárné žaloby. Kárně je pak trestá Nejvyšší správní soud a nutno podotknout, že pouze jednoinstančně, takže není možnost se proti takovému rozhodnutí odvolat. Tresty jsou často přísné, například nedávno dostala soudní exekutorka dvoumilionovou pokutu a následně musela svou činnost ukončit. Sankce vůči exekutorům, které zákon stanovuje, jsou nejpřísnější ve srovnání s dalšími právnickými profesemi - máme až pětimilionové pokuty, za svou činnost odpovídáme také celým svým majetkem. Za loňský rok bylo na soudní exekutory podáno 13 kárných žalob, z toho dva obvinění byli odsouzeni. To je lepší bilance než u soudců nebo státních zástupců. Nejvíc kárných žalob přitom míří k průtahům v řízeních, které vznikají právě nečinností u nevymahatelných věcí.

Exekuce natáčejte

A.cz: Mají dlužníci dostatečné možnosti, jak se proti postupu exekutora bránit? Proč se podle vás nebrání oficiální cestou a jdou přes média?

Ono to tak úplně není. Na Exekutorské komoře máme ročně pět tisíc podnětů a většina jich vychází z neznalosti stěžovatelů. Lidé se třeba ptají, proč mají uvalenou exekuci na nemovitost, když dluží pár tisíc korun. My jim pak musíme vysvětlovat, že exekutor postupuje podle zákona a že jinou možnost vlastně nemá. Že nejde o jeho úkon ve smyslu „obstavení" nemovitosti exekučním příkazem, ale o pouhou poznámku o zahájení exekuce, kterou katastr podle zákona zapisuje ke všem nemovitostem dlužníka tak, aby se zabránilo účelovým převodům a byli ochráněni potenciální zájemci o koupi.

A.cz: Takže podle vás ty příběhy v médiích jsou špatně popsané? Převládají emoce?

Emoce nepochybně hrají roli. Třeba na Nově se nedávno objevil příběh o zabavených snubních prstenech. Když jsme si ale na Komoře v rámci prošetření přehráli videozáznam z této exekuce, tak vykonavatel na něm jen poučoval paní o tom, že snubní prsten je nezabavitelná položka. Takových případů, kdy se během kontrolní činnosti prokáže, že soupis movitých věcí proběhl jinak, než tvrdí dlužník, a že exekutor a jeho zaměstnanci postupovali řádně, je přitom většina. Kolem exekucí je velmi často zbytečně nafouknutá mediální bublina.

A.cz: Jak často lidé požadují pořízení videozáznamu z mobiliární exekuce, což je možnost, kterou mají od roku 2013?

Moc často ne. Já bych jim to přitom doporučoval. Mimo jiné i proto, že jsem přesvědčen, že u drtivé většiny mobiliárních exekucí postupují vykonavatelé naprosto profesionálně.

A.cz: Často se v těchto příbězích popisovaných v médiích objevuje jméno přerovského exekutora Tomáše Vrány. Konkrétně za ním v minulém roce šlo nějaké kárné řízení?

Ano, čtyři kárné žaloby byly podány proti němu nebo jeho zaměstnancům, ve dvou případech byla shledána vina. Tento úřad provádí nejvíce exekucí, ale platí, že mnoho podnětů či stížností, které Exekutorská komora přijímá, směřuje k JUDr. Vránovi, a to je stav, se kterým nejsme spokojeni.

A.cz: Probíral jste to s ním?

Zatím jsem to osobně nestihl, ale Exekutorská komora to s ním v minulosti už řešila. Se situací spokojeni nejsme. Ale vždy je nutné dívat se na konkrétní případ - zda je v pořádku. Za zkreslené reportáže vycházející z křivých tvrzení dlužníka trestat soudního exekutora nelze. Navíc většina těch podnětů - jak už jsem řekl - vychází z neznalosti lidí, kterých se exekuce týká. My děláme, co dělat můžeme. Podněty řešíme, když najdeme pochybení, podáváme kárnou žalobu. Nemůžeme však sami trestat, to dělá Nejvyšší správní soud. Máme námitky vůči tomu, že kárné řízení před ním je pouze jednoinstanční a že se proti němu nelze odvolat. Možná že kdyby bylo dvouinstanční a v první instanci onen prohřešek řešila Exekutorská komora, by to bylo správnější a spravedlivější. Komora by k trestání soudních exekutorů určitě přistupovala přísně, protože si uvědomuje, jak silně její pověst poškozují excesy, které jsou veřejností vnímány intenzivněji než v případě jiných právnických profesí.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Nguyen odešel z Liberce do Slovácka na hostování s opcí

Fotbalový brankář Filip Nguyen odešel z Liberce do Slovácka na roční hostování s opcí na případný přestup. Oba kluby o tom informovaly na svých webových stránkách.

Člen širšího kádru české reprezentace Nguyen působil v Liberci od roku 2018, ale v jarní části minulé sezony ztratil místo jedničky. Osmadvacetiletý gólman v nejvyšší soutěži dosud za Slovan odchytal 77 utkání a udržel 27 čistých kont.

"Ve hře bylo více variant, ale jsme rádi, že jsme se nakonec domluvili právě s Filipem, který má mimo jiné zkušenosti i z pohárové Evropy," uvedl sportovní ředitel Slovácka Veliče Šumulikoski.

před 1 hodinou

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy