Praha - Pro většinu Čechů je velký problém vybrat si, zda je pro ně výhodnější úvěr s úrokem jedno procento za měsíc, nebo deset procent za rok. Ukázal to výsledek nového průzkumu České bankovní asociace, v němž lidé v průměru získali 56 bodů ze 100 možných.
Výsledek je jen o jeden procentní bod lepší než při stejném testu v loňském roce. Podle gestorky finančního vzdělávání České bankovní asociace Heleny Brychtové jsou finanční znalosti Čechů stále nízké a zlepšují se jen velmi pomalu. Před třemi lety, kdy asociace provedla totožný průzkum poprvé, dosáhli lidé v průměru 54 bodů ze sta.
"Znepokojující je, že finanční gramotnost mladších lidí do 44 let je ještě slabší než u starší generace," říká Brychtová. "Ve výsledcích se zatím neprojevuje, že tato výuka byla zařazena do osnov středních škol už od roku 2009, a její absolventi tak byli součástí průzkumu. Možná je to proto, že naučené pojmy ještě nedokázali v praxi využívat a že to přijde až s určitým časovým odstupem," dodává. Na základních školách je tato výuka od roku 2013.
Průzkum potvrdil, že tou nejohroženější skupinou jsou lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem. Svými znalostmi dosáhli jen na 50 bodů ze 100.
Srovnání se zahraničím není k dispozici, Česká bankovní asociace využívá sestavu vlastních otázek. Těch je celkem jedenáct, vyzkoušet si celý test můžete také prostřednictvím Aktuálně.cz nebo na webu financnivzdelavani.cz.
Největší problémy mají Češi podle průzkumu právě s propočtem výhodnosti měsíční a roční úrokové sazby z úvěru. Správnou odpověď, tedy že výhodnější je roční úrok, znalo jen 36 procent dotázaných. Zbytek si myslí, že je to stejné nebo že je výhodnější měsíční úrok.
Dlouhodobě činí Čechům velký problém také správně rozlišit rozdíl mezi bezpečností jejich vkladu a investice. Zhruba 56 procent dotázaných totiž neví, že vklady u takzvaných peer-to-peer poskytovatelů půjček nejsou - na rozdíl od těch bankovních - nijak pojištěny. Bankovní vklady jsou pojištěny do ekvivalentu hodnoty 100 tisíc eur.
Z indexu finanční gramotnosti letos vyplynula i pozitivní zjištění. Podíl lidí, kteří si tvoří finanční rezervy, se proti roku 2017 zvýšil o 13 bodů na 73 procent. Měsíčně si za tímto účelem Češi v průměru odkládají necelých 5000 korun.
"Pravděpodobně to souvisí i s vyššími platy, z nichž jsou lidé schopni si v době dnešní ekonomické konjunktury lépe našetřit. Celkově více si stranou odkládají lidé s vysokoškolským vzděláním," říká ředitelka průzkumu z agentury SC&C Jana Hamanová.
Znepokojující však je to, že zatímco stoupá počet lidí, kteří si finanční rezervy tvoří, třetina jich víceméně netuší, jak dlouho by s těmito penězi vydržela, pokud by přišla o příjem. Češi míní, že by jejich rychlá rezerva měla činit 110 tisíc korun.
"Doporučujeme odvozovat finanční rezervu od osobních či rodinných měsíčních výdajů. Stranou bychom měli mít po ruce alespoň takovou částku, abychom bez příjmu vydrželi v klidu dál žít šest měsíců," upozorňuje Brychová. Tomuto ideálu se však blíží pouze 15 procent Čechů, zatímco 28 procent by vydrželo od jednoho do tří měsíců.
Češi mají poměrně jasno v tom, že by na důchod chtěli mít naspořeno v průměru asi 1,5 milionu korun. Realita je ale taková, že peníze na stáří moc neřeší. Na 39 procent lidí uvedlo, že naspořeno nic nemá. Platí to i o generaci, která je těsně před důchodem či se tomuto věku blíží. Naspořená částka 45 procent z oslovených navíc nepřevyšuje 300 tisíc korun.
Podívejte se na video, které má zvýšit finanční gramotnost Čechů:
