Praha - Jaké je být makléřem v době celosvětové finanční krize? Hektičtější, nervově náročnější, hladina adrenalinu kvůli nepředvídatelným zprávám rychle stoupá.
David Brzek ze společnosti Fio se pohybuje na kapitálových trzích přes deset let. "Na práci makléře mě láká hlavně její aktivní pojetí. Rozhodně bych se ale obešel bez nepatřičných reakcí lidí, kteří občas ze svých vlastních chyb makléře obviňují."
Makléř Patria Direct Jan Korba by zase občas rád vrátil okamžiky, kdy nepoužil takzvaný stop loss, tedy pokyn k uzavření pozice při dosažení určité ztráty. "Také bych se vyvaroval okamžiků, kdy jsem svůj názor poupravil pod vlivem odborníků nebo názoru většiny."
Obrázek makléře zběsile gestikulujícího na burzovním parketu zná z amerických filmů téměř každý. Čeští makléři sice dění sledují spíše v kanceláři, uniknout jim ale nesmí žádná informace z trhů. A v době finanční krize musí být ještě ostražitější.
"Stresová zátěž je v posledních hektických týdnech určitě vyšší. Trh předvádí výrazné a občas velmi těžko předvídatelné změny v rámci velmi krátkých časových úseků a nervové vypětí je kvůli tomu vysoké," potvrzuje David Brzek.
Lidé jsou navíc v současné době nervóznější, chtějí mít detailní přehled a vyžadují podstatně více informací.
Úspěšný makléř? Ekonom i psycholog
Povolání makléře ale není pouze o vidině tučného výdělku a dávce adrenalinu. "Jde o zaměstnání s velice rychlou odezvou v jejím výsledku - tedy ohodnocení dobrých nebo špatných rozhodnutí," popisuje Jan Korba.
Povolání makléře je složeno hned z několika činností, které jsou pro investiční strategii nezbytné. Nutné jsou jednak ekonomické znalosti, ale také například základy psychologie.
Běžný pracovní den burzovního makléře přitom začíná asi osmou hodinou, kdy je nutné načíst zprávy a reporty o dění v USA z předchozího dne a také dění na asijských trzích. Nové informace se analyzují a stanovuje se výhled pro daný den. Vše se upíná k začátku obchodování na pražské burze.
Takzvaní klientští makléři komunikují s klienty před otevřením burzy i během obchodování a vyhodnocují aktuální informace, které rozhodnou o jednotlivých obchodech. Po uzavření burzy se pro klienty sepíší zprávy o tom, co se na trzích dělo. Odpoledne přichází čas sledovat vývoj v Americe.
Člověk musí umět vypnout
Konec myšlenek na trhy podle Brzka nicméně odchodem z kanceláře nekončí. "Většina makléřů alespoň po očku sleduje po celý večer dění v USA, které bude následující den ovlivňovat náš trh," popisuje makléř.
"Není však možné celý den mít akcií plnou hlavu a je důležité dokázat večer vypnout a relaxovat, tak aby se člověk mohl následující den opět plně soustředit," dodává Brzek.
Stresující práci většina makléřů pověsí na hřebíček kolem 30. roku. Nejčastěji je pak mění za pozice analytiků. Někteří jsou ale schopni zajít i do extrémů, jako například makléř z Wall Street Hristo Miškov (32). Ten se podle britského listu Daily Telegraph rozhodl z New Yorku přestěhovat do rodného Bulharska, kde nyní žije jako ortodoxní mnich v tamním klášteře.
Finanční krizi svým kolegům z burzovních parketů prý přeje kvůli jejich touze po zisku. "Je dobré, že tyto lidi vidíme čas od času otřesené finanční krizí, aby trpěli, a mohli se tak stát rozumnějšími," nechal se slyšet mnich.
