Praha - Vlastní bydlení zůstává v Česku nejdostupnější v novodobé historii. Paradoxně za to "vděčíme" finanční krizi. Úrokové sazby u hypoték totiž klesly a drží se na rekordních minimech a ceny nemovitostí nadále většinou stagnují poté, co po vypuknutí krize zkorigovaly předchozí trvalý růst. Nejhůře dostupné je bydlení v Praze.
Vyplývá to z nových výpočtů společnosti Golem Finance. Její index dostupnosti bydlení měří, jak velkou část příjmů domácnosti ukrojí splátka průměrného hypotečního úvěru se splatností na 20 let na byt o průměrné ceně (1,72 milionu korun podle serveru realitymorava.cz).
U průměrné hypotéky se sazbou 3,07 procenta - což je průměrná sazba nabízená na trhu v lednu - a se 70% poměrem výše úvěru k hodnotě nemovitosti se celorepublikový index dostupnosti bydlení dostal v lednu na hodnotu 30,3 procenta. To znamená, že splátka hypotéky za průměrný byt činí takřka třetinu z průměrného měsíčního čistého příjmu české domácnosti.
Rekord z loňského dubna
"Je tedy o pouhý procentní bod výše, než činí dosavadní minimum, kterého bylo dosaženo v loňském dubnu. Historicky se tedy stále pohybujeme v období s rekordně dobrou dostupností bydlení," říká Libor Ostatek, ředitel Golem Finance.
V porovnání se stejným obdobím loňského roku byla dostupnost bydlení v letošním lednu nepatrně lepší. Ve stejném období loňského roku vykazoval Index dostupnosti bydlení hodnotu 30,5 procenta.
"Naměřené odnoty však stačí porovnat s daty před pěti lety a z tohoto srovnání je ihned patrné, jak se situace na trhu bydlení proměnila," říká Ostatek. V lednu 2009 míra zatížení domácností měsíční splátkou při průměrné úrokové sazbě 5,61 procenta a ceně bytů 2,11 milionu korun dosahovala 51 procent čistého měsíčního příjmu.
Průměr za celou Českou republiku na jedné straně vyhání vzhůru Praha, na straně druhé jej tlačí dolů Ústecký kraj.
V hlavním městě jsou sice nejvyšší platy, ale také výrazně nejdražší nemovitosti. Index zde tak při průměrné ceně bytů 3,88 milionu korun dosahuje 63,3 procenta - to znamená, že splátka hypotéky za průměrný pražský byt zde činí takřka dvě třetiny z průměrného měsíčního čistého příjmu domácnosti. Naopak v Ústeckém kraji tato hodnota nedosahuje ani 13 procent.
Čtyři a půl roku práce na byt
Také další poměrový ukazatel vypovídá o tom, že vlastní bydlení je pro lidi v Česku dostupnější. Index návratnosti bydlení v lednu nepatrně klesl z předchozích 4,52 na 4,51 roku. Ještě na konci krizového roku 2008 přitom index přesahoval hodnotu šesti let.
V praxi to znamená, že k uhrazení průměrné ceny bytu nyní průměrná česká domácnost potřebuje čtyřapůlnásobek čistého ročního příjmu.
Jde však opět o celorepublikový průměr a i zde platí, že jednotlivé kraje se hodně liší. Zatímco v Ústeckém kraji si lze průměrný byt pořídit za necelé dva čisté roční příjmy, v Praze naopak musí průměrná domácnost vynaložit necelých deset ročních čistých příjmů.
