Firmy marně hledají brigádníky. Studentům se nechce pracovat rukama ani za lepší peníze

Alice Stejskalová Alice Stejskalová
13. 7. 2016 6:30
Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Kdo hledá brigádu, má i v půlce prvního prázdninového měsíce stále šanci. Množství nabízených pracovních míst je vysoké, navíc mzdy i u méně kvalifikovaných prací oproti loňskému roku vzrostly. Přesto firmy brigádníky marně hledají, lidé totiž nemají zájem o manuální a fyzicky náročnou práci a firmám nepomáhá ani rekordně nízká nezaměstnanost.

Přestože odměny vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu, brigádnická místa zůstávají neobsazená. Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je růst mezd celorepublikovou záležitostí. "Obyčejné zapisování dopravy znamenalo loni 60 korun na hodinu. Letos v lednu už 75 koruna za hodinu a od června 90 korun za hodinu," uvádí příklad z Ostravska.

Výjimkou jsou pouze regiony s městy, kde působí jedna či dvě továrny. "Ty se snaží držet mzdy dole. Ale už i ony přidávají, protože jim lidé odjíždějí do okolních měst a vyplatí se jim dojíždět," vysvětluje Burkovič. Růst hrubých mezd potvrzuje i František Jareš z personální agentury Student, která se zaměřuje především na Prahu. Podle něho rostou odměny především u méně kvalifikovaných brigád, o které není tak velký zájem a kde mzdy dlouhodobě stagnovaly. V průměru odměny podle něj vzrostly meziročně zhruba o 15 procent.

"V tuto chvíli jsou pro Prahu sazby u skladů, řetězců a výroby 90 až 120 korun za hodinu, zatímco loni to bylo 80 až 100 korun za hodinu," uvádí Jareš příklad s tím, že jde o průměrné odměny.

Studenti o tyto brigády i přes růst odměn ale zájem nemají. "Netáhnou nejen stavební práce, ale ani zemědělství a zahradní práce. Absolutní propadák jsou pak výkopové práce nebo přesuny materiálu. Tady nepomáhají ani mzdy hodně přes 100 korun hrubého na hodinu," říká Burkovič. Místo toho raději hledají práci v administrativě nebo vyjedou do zahraničí, kde si procvičí cizí jazyk a dosáhnou na lepší platy.

Míst je pořád dost

Opozdilci, kteří hledají brigádu až nyní, se nemusí bát. Počet nabídek vzrostl meziročně zhruba o třetinu a podle Burkoviče lze brigádu sehnat kdykoliv a kdekoliv. "Tak jak chybí studenti a střední i vysoké školy o ně bojují, tak samozřejmě chybí i brigádníci a firmy o ně bojují. Prakticky na jakýkoliv obor si vzpomenete, tak tam najdete práci," říká prezident Asociace pracovních agentur. Nedostatek studentů vede firmy k tomu, že pozice nakonec musí obsadit důchodci, rodiči na rodičovské dovolené nebo nezaměstnanými.

I když firmy pociťují nedostatek pracovníků, určité nároky na uchazeče stále mají. Požadavky na administrativní pracovníky se týkají především jazykové vybavenosti. "Zvyšuje se zájem o pracovníky s němčinou a francouzštinou, kterých je větší nedostatek než brigádníků mluvících anglicky," dodává Jareš.

U administrativních pozic firmy chtějí také lidi, kteří umějí pracovat s počítačem a popřípadě mají i znalosti účetnictví. U manuálních brigád mají firmy jiné požadavky. "Bývá často vyžadována časová flexibilita, fyzická zdatnost, případně manuální zručnost a zdravotní průkaz," vysvětluje Marek Strieborný, obchodní ředitel personální agentury Axial.

Specifická je situace v Praze. "U pražských zájemců vidíme větší finanční nároky a vybíravost. Vše samozřejmě souvisí se zaměstnaností a nabídkou v daném regionu," říká Lenka Pešková z personální agentury Hays.

Podle Burkoviče pražští zájemci o brigádu prakticky neexistují. "Prahu, ale i široké okolí zachraňují brigádníci z okolních krajů. Dále pak cizinci z nových zemí Evropské unie, nejčastěji z Rumunska a Bulharska. Ze zemí mimo Unii to jsou nejčastěji Ukrajinci," zdůrazňuje.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půl milion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůli lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy