Omezení pro exekutory. Na cestovní náhrady nesmí, řekl soud

Tomáš Fránek
20. 5. 2014 15:00
Podle Exekutorské komory měli někteří zaměstnanci jen minimální mzdu a nepoměrně vysoké cestovní náhrady. Nejvyšší soud ale potvrdil, že nejde o příjem podléhající exekuci.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Vojtěch Marek

Brno – Exekutoři nesmí zabavovat lidem cestovní náhrady. Nejde totiž o příjem podléhající exekuci. V precedenčním rozhodnutí to uvedl Nejvyšší soud České republiky.
 
Soud rozhodoval případ muže, který od svého zaměstnavatele nedostal náhrady výdajů při pracovních cestách ve výši 34 tisíc korun, protože peníze rovnou odešly na účet brněnského exekutorského úřadu. Nejvyšší soud nyní rozhodl, že protizákonně.

"Cestovní náhrady nejsou příjmem v pravém slova smyslu. Jde toliko o refundaci výdajů, o nichž se předpokládá, že by je zaměstnanec za běžných okolností – kdyby pracoval na svém pravidelném pracovišti a nebyl vyslán na pracovní cestu – pravděpodobně nevynaložil," konstatoval senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Olgou Puškinovou.
 
Rozhodnutí soudu vítá i Exekutorská komora. Podle ní totiž vyřešilo roky trvající nejistou situaci, která ohledně exekucí cestovních náhrad panovala.

"Odstraňuje se stav nejistoty, rozhodování u těchto sporů nebylo jednotné," říká mluvčí komory Petra Báčová.

Je to náhrada, ne příjem

Muž dlužil splátkové společnosti včetně smluvní pokuty přes 50 tisíc korun po splatnosti, havířovská pobočka Okresního soudu v Karviné proto před třemi roky povolila exekuci na jeho majetek.

V polovině roku 2012 ale muž požádal soud o částečné zastavení exekuce kvůli tomu, že mu exekutor neoprávněně nařídil zabavení náhrady výdajů při pracovních cestách.

"Tyto náhrady nejsou příjmem, který by zvětšoval majetek, jedná se o jen o refundaci výdajů, které musí zaměstnanec vydat na to, aby mohl pracovat," argumentoval mužův advokát Pavel Uhl.
 
Okresní soud v Karviné ani Krajský soud v Ostravě ale žádosti o zastavení exekuce nevyhověly. "Cestovní náhrady z výkonu exekuce vyloučeny nejsou,“ uvedli severomoravští soudci.

Podle Uhla šlo ale o chybné rozhodnutí, a proto požádal o stanovisko Nejvyšší soud. "Jde o otázky, které v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyly vyřešeny. Ani současný zákoník práce nepočítá s možností postižení cestovních náhrad srážkami ze mzdy, nejde o příjem v pravém slova smyslu," uvedl advokát v dovolání.
 
Nejvyšší soud mu nyní vyhověl a nařídil havířovskému soudu, aby případ znovu projednal.

Podle Nejvyššího soudu jsou ve výčtu příjmů, na které může dopadnout exekuce, jen plat, odměna z dohody o pracovní činnosti, odměna za pracovní nebo služební pohotovost, odměna členů zastupitelstva územních samosprávných celků, dávky státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. A také dávky, které nahrazují příjmy z práce, jako je nemocenská, mateřská, důchod, podpora v nezaměstnanosti nebo odstupné.

"Jde o příjmy, které mají pracovněprávní charakter nebo které nahrazují mzdu," uvedli soudci Nejvyššího soudu.
 
Cestovní náhrady se ale nevyplácí jako ohodnocení práce a ani nijak nenahrazují plat. Podle soudců Nejvyššího soudu slouží výhradně k náhradě nákladů, které zaměstnanec vynaložil proto, že byl zaměstnavatelem vyslán na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště.
 
"Do čisté mzdy se náhrady cestovních výdajů nezapočítávají a nejsou ani zahrnuty v taxativním výčtu příjmů, na které se exekuce vztahuje," rozhodli soudci.

Zneužívá se to

"Jsme pochopitelně rádi, že Nejvyšší soud – byť zatím jen v jednom případě – konečně projevil svůj názor. Díky němu se odstraňuje stav nejistoty, který zde panoval," říká mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

Podle ní nebylo sporu o tom, že se cestovní náhrady nepočítají do čisté mzdy – exekutoři je proto lidem z platu nestrhávali. Rozdílný názor však panoval v situacích, kdy došlo k takzvanému přikázání jiné peněžní pohledávky – tedy když zaměstnavatel nebo banka posílají peníze přímo na účet exekutora. V některých případech totiž podle Báčové docházelo ke zneužívání situace, kdy lidé místo mzdy dostávali právě cestovní náhrady.

"Exekutoři postihovali cestovní náhrady zásadně jen tam, kde měl zaměstnanec například minimální mzdu a nepoměrně vysoké cestovní náhrady. Bylo zde tedy důvodné podezření, že cestovní náhrady jsou fakticky příjmem, a nikoliv refundací skutečně vynaložených nákladů. V praxi se nemálo zneužívalo toho, že cestovní náhrady jsou nedaňová položka a neodvádí se z nich pojistné," vysvětluje mluvčí komory.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marhoulovo Nabarvené ptáče se dostalo do výběru hollywoodských kritik

Magazín The Hollywood Reporter zařadil film Václava Marhoula Nabarvené ptáče mezi dvacet nejlepších snímků z filmových festivalů letošního podzimu
Zdroj: ČTK
Další zprávy