"Dostala se mi do rukou faktura od ČEZ v rámci DPI. Nestačil jsem se divit. Ani ne tak částce (ale té také), jako spíš, jak si poradili se zrušeným DPH za listopad a prosinec," zaslal do redakce on-line deníku Aktuálně.cz rozpis záloh na energie čtenář Jan.
Ze zmiňovaného rozpisu záloh vyplývá, že sazba daně za listopad a prosinec je sice v souladu s novým opatřením stanovena na nulu, ovšem poměrná částka se přesunula do základu daně. Ve výsledku tedy klient dané měsíce žádnou finanční úlevu nepocítí, zálohy dále platí ve stejné výši.
Dodavatel ČEZ má za to, že postup vyúčtování je v souladu s pokyny Generálního finančního ředitelství. "Snížení DPH se počítá z plateb, které zákazník pošle v listopadu a prosinci, a odpuštěná daň z přidané hodnoty se vrací ve vyúčtování," vysvětluje mluvčí ČEZ Roman Gazdík. "To znamená, že pokud má zákazník vyúčtování například v lednu, bude mu vyúčtování sníženo o 21 % plateb zaplacených za listopad a prosinec," upřesňuje.
Roční vyúčtování dodavatelů však řadě lidí nechodí v lednu, bývají totiž rozprostřená do různých měsíců. Ti klienti, kteří ho dostávají například v srpnu, tak státní úlevu řešící aktuální extrémně vysoké ceny pocítí až v momentě, kdy už mohou být teoreticky zase nižší. Klienti DPI sice dostanou vyúčtování dříve než v polovině dalšího roku, ale ani jim opatření nepomůže bezprostředně.
Podobně jako ČEZ však postupují i konkurenční dodavatelé. Také v Innogy či Pražské energetice se nulová daň projeví až v konečném vyúčtování. "Které však nutně nemusí být až v příštím roce, ale může být i letos," upozorňuje mluvčí Petr Holubec. "Jsou zákazníci, kteří jsou spočítáni i v těchto dvou měsících, tak se objeví ta část, které odpovídá podíl doby vyúčtování spadající i do těchto dvou měsíců," vysvětluje mluvčí.
"První zákazníci uvidí efekt odpuštěné DPH na své faktuře už v prosinci a další postupně v příštím roce," doplňuje za Innogy Pavel Grochál.
"U zákazníků s měsíční fakturací se prominutí DPH projeví hned při vystavení faktury za listopad a za prosinec," uvádí za dodavatele E.ON vedoucí komunikace Martina Slavíková. Takový zákazníků je ale zpravidla menšina.
"U ostatních zákazníků se to projeví až v zúčtovacích fakturách za energie. Pokud zákazník dostane fakturu s datem zdanitelného plnění mezi 1. 11. a 31. 12. 2021, projeví se prominutí DPH i ve zdanění případného přeplatku či nedoplatku. Ve fakturách s pozdějším datem zdanitelného plnění se to projeví v započítání záloh, které za tyto dva měsíce započítáme v plné hodnotě, protože z nich DPH neodvedeme," dodává Slavíková.
Podle ministerstva financí je čistě na smluvním ujednání mezi dodavatelem a zákazníkem, jak spolu mají systém záloh nastavený. "Ambicí opatření nikdy nebylo a nemohlo být garantovat samotné snížení záloh, jejichž výše vždy záleží na smluvním vztahu mezi odběratelem a dodavatelem. Zákazník pocítí snížení DPH v následném vyúčtování," uvádí mluvčí ministerstva Michal Žurovec.
"Nejedná se pochopitelně o krok, který by stoprocentně zamezil zdražení elektřiny domácnostem, ale vede k jeho zmírnění," dodává.
Lepší než snížení záloh, míní analytici
Také ekonom BH Securities Štěpán Křeček má za to, že nulová daň za energie je pomocí, která v řadě případů nemá okamžitý účinek. "Nicméně nakonec skutečně pomůže domácnostem snížit výši jejich účtů," domnívá se.
"Oproti tomu snížení záloh sice pomůže okamžitě, ale vytvoří velký problém do budoucna, kdy lidé budou muset doplatit účty dle skutečného odběru energií. To v krajních případech může vést k zadlužení domácností, které stěží mají na platby záloh. Finální doplatek jim pak definitivně zlomí vaz," pokračuje.
Energetický regulační úřad a ministerstvo průmyslu a obchodu se totiž s dodavateli poslední instance dohodli na snížení záloh pro všechny domácnosti v režimu DPI - v listopadu je možné využít snížení zálohy o 50 procent a v prosinci o 40 procent.
Snížení záloh má zamezit sociálním dopadům na stovky tisíc domácností, které kvůli dodavatelům v úpadku přišly před zimou o elektřinu a plyn. Nejedná se ovšem o odpuštění plateb, částku za spotřebovanou elektřinu zaplatí domácnosti při finálním vyúčtování.
Problém s navýšením záloh může mít čtvrtina domácností
Z listopadového průzkumu společnosti NMS Market Research mezi 1228 respondenty vyplývá, že vynucený odchod od dodavatelů energií, kteří v uplynulých týdnech oznámili svůj konec, znamenalo pro jejich klienty nárůst měsíčních plateb za elektřinu v průměru z 1590 na 2695 korun a za plyn z 1565 na 3705 korun.
"K výraznějšímu nárůstu měsíčních záloh došlo u odběratelů plynu, kde třetina zasažených domácností má nově zálohy vyšší než čtyři tisíce korun. Před nastalou krizí takovou částku za plyn měsíčně platily pouze jednotky procent dotčených domácností," dodává analytik NMS Market Research Vít Pavliš.
Celkem 28 procent zasažených domácností přitom nemusí mít podle průzkumu na nové zálohy dostatek finančních prostředků. Zvýšené výdaje pokryje 55 procent bývalých klientů končících dodavatelů ze svých úspor a 23 procent na ně ušetří v jiné části domácích rozpočtů.
Na druhou stranu 18 procent zatím nedokáže odpovědět na otázku, z čeho nové zálohy zaplatí. Problém může být ještě výraznější zejména mezi lidmi se základním vzděláním a vyučené - z nich to neví 30 procent, ukázal průzkum.
Konec dodavatele s energiemi se přímo dotkl 14 procent respondentů, kteří od některé z končících společností odebírali elektřinu, plyn od některého ze zkrachovalých dodavatelů odebíralo osm procent dotazovaných. Nejvíce postižených je mezi odběrateli ve věku 55 až 65 let - jde o 18 procent v případě elektřiny a 11 procent v případě plynu.
