reklama
 
 

Chytré bydlení dokáže šetřit energie, učí se hlídat seniory

6. 6. 2015 16:20
Inteligentní dům můžete ovládat z telefonu. Teď vědci vymýšlejí, jak propojit celou čtvrť a co dalšího mohou byty naučit.

Praha– Ještě dříve, než ráno zazvoní budík, vytáhne v ložnici žaluzie, aby se vám lépe vstávalo. Zapne topení v koupelně a pustí vám k ranní hygieně oblíbené rádio. A když odejdete do práce, zhasne všechna zapomenutá světla a aktivuje alarm.

Chytrý dům nebo byt může udělat mnoho pro vaše pohodlí, bezpečí, ale i úsporu. A je úplně jedno, že nevlastníte mnohamilionovou rezidenci s bazénem, bezpečnostními kamerami a klimatizací. Inteligentní může být i byt v paneláku - třeba ve vztahu k topení.

„Systém se naučí teplotní charakteristiku každé místnosti. Jak dlouho se vyhřívá, jak dlouho zůstane vyhřátá. Stejně tak zná vaše nároky na teplotu v různých místnostech – třeba v ložnici chcete mít teplo jen ráno, večer naopak chladněji, zatímco koupelna je potřeba vyhřátá ráno i večer. Zároveň sleduje i počasí a podle něj topení zapíná,“ vysvětluje Milan Randl, šéf české a slovenské pobočky společnosti Loxone, která se chytrým bydlením zabývá.

Takové přizpůsobení vytápění dennímu rytmu může znamenat úsporu až v desítkách procent. Navíc bez nutnosti programování termostatů v každém pokoji zvlášť – systém lze ovládat z jediného místa, třeba i z mobilního telefonu.

Hlavní podmínkou je chytrá elektroinstalace

Zavést chytré ovládání domácnosti samozřejmě nelze bez úprav. Hlavní podmínkou je takzvaná inteligentní elektroinstalace, která napojení různých řídicích a kontrolních prvků umožňuje. Ačkoliv bytová výstavba a rekonstrukce starších bytů po krizi nabývají na objemu, tento typ elektroinstalace není častý.

„Směrem na západ nalezneme inteligentní elektroinstalace nebo její část přibližně u 40 procent rodinných domů, v Česku zatím asi jen u šesti procent. Jedná se však o jedno z nejrychleji expandujících odvětví, což jsme registrovali také na stoprocentním meziročním nárůstu,“ uvádí Jiří Konečný, předseda Asociace chytrého bydlení.

Toto vybavení samozřejmě znamená vyšší náklady ve srovnání s běžnou elektroinstalací, ale pouze o 10 až 20 procent. Experti tvrdí, že na úsporách za energie je budete mít zpátky do pěti let.

Kromě topení umí systémy chytrého bydlení řídit například osvětlení, stínění ve formě automatických rolet či žaluzií, klimatizaci, zabezpečení nebo ovládání hudby. Šetří tak energii třeba zhasínáním zapomenutých světel, odpojováním nepotřebných elektrospotřebičů v pohotovostním režimu od proudu nebo otevíráním žaluzií tak, aby místo topení vyhřálo obývák slunce.

Sídliště budoucnosti

Technologie umožňující centrální ovládání jedné domácnosti vznikají přibližně dvě desetiletí, v posledních deseti letech jsou stále častější i v praxi. Vědci už ale zkoušejí jejich využití i pro celé bytové domy.

Odborníci z brněnského Vysokého učení technického už před dvanácti lety spustili pilotní projekt na sídlišti v brněnském Novém Lískovci. Celkem tři panelové domy prošly postupně revitalizací, při které došlo mimo jiné k zateplení fasád, střechy i suterénu a výměně oken. Ač touto úpravou prošly všechny paneláky vlastněné městskou částí, u těchto tří se o vytápění, ale i větrání a zpětné získávání tepla, začal starat počítač, který každých sedm dní vyhodnocuje spotřebu domu i změny počasí a podle toho vše reguluje. Dva roky po úpravách se spotřeba paneláků snížila o polovinu.

Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov pražského ČVUT podobně zajistili úsporu panelovému domu v pražských Stodůlkách. „Dům ani po zateplení nedosahoval úspor, které majitelé očekávali. Ve spolupráci s několika firmami jsme navrhli mírné úpravy systému, topení se mírně modernizovalo, ale zejména bylo napojeno na systém prediktivní kontroly. Lidově řečeno si ten dům z internetu stahuje předpověď počasí a podle toho otvírá a zavírá ventily na hlavním rozvodu topení, počítá samozřejmě i s tepelnou setrvačností budovy,“ vysvětluje ředitel ústavu Lukáš Ferkl.

Další krok? Chytrá města i byt pro seniory

Zatímco na úrovni domácnosti se pouze mění technologie ovládání jednotlivých zařízení, vývoj oboru inteligentních budov se na lidská obydlí a jiné budovy zaměřuje ve stále větším měřítku.

„I budovy spolu mohou komunikovat. Proto v současnosti řešíme celé chytré celky. Sice ještě ne chytrá města, ale určitě můžeme mluvit o chytré čtvrti, satelitní obytné zóně nebo menší obci,“ vysvětluje vedoucí Ústavu technických zařízení budov VUT Jiří Hirš.

Tyto celky zahrnují například i zdroje obnovitelné energie, které nevyrábějí stále stejné množství elektřiny. Inteligentní systémy by dokázaly například přesměrovat energii přesně na místo, kde je právě potřeba, případně zdroj energie úplně vypnout, pokud jej nedokáže využít.

Rozvoj oboru je dobře vidět nejen na větším množství firem, které se chytrým bydlením zabývají, ale i jeho pronikání na české vysoké školy. ČVUT před několika lety otevřela na téma inteligentní budovy dokonce samostatný program, na němž se podílí odborníci z několika fakult. Podobný program nyní připravuje i brněnské VUT.

Před rokem bylo otevřeno i Univerzitní centrum energeticky efektivních budov. Vědecké týmy se mimo jiné zabývají právě chytrými budovami. Jedním z projektů je například byt, který by nejen umožňoval ovládání technologií, ale zároveň na svého obyvatele dohlížel.

„Vycházíme z toho, že stárnoucí populace má své specifické potřeby. A asi každý by chtěl mít možnost co nejdéle zůstat ve vlastním bytě, i když třeba žije sám. Jenže lidé velmi neradi u sebe nosí nějaká čidla nebo náramky, o odmítání kamer v bytě nemluvě,“ popisuje Lukáš Ferkl.

Odborníci tedy musí vymyslet jiný způsob, jak zjistit, že člověk upadl, nemůže vstát a potřebuje pomoc. Nejde přitom o to, vymyslet nový přístroj nebo novou technologii. „Různé druhy technologií už existují, my se je snažíme využít novým způsobem nebo je propojit a dát jim schopnost vyhodnotit situaci na základě určitých informací. Dosáhnout toho, aby spolu komunikovaly. Další skupina lidí se věnuje i bytu pro nemocné, který by sledoval i fyziologické funkce, tam už se to ale bez senzorů přímo na těle obyvatele neobejde,“ dodává Ferkl.

autor: Veronika Skálová | 6. 6. 2015 16:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama