Praha – Energetický regulační úřad (ERÚ) chce zavést maximální ceny zemního plynu pro domácnosti. Uvedla to šéfka úřadu Alena Vitásková.
Pomoci tomu má novela energetického zákona, na níž hodlá regulátor spolupracovat s ministerstvem průmyslu a obchodu. To ale změnu zákona zváží až poté, co ERÚ v této věci plně využije své možnosti, řekla agentuře ČTK Dita Havlíčková z tiskového oddělení ministerstva.
Již nyní regulační úřad zavede takzvané indikativní ceny plynu, které mají zákazníkům na maloobchodním trhu pomoci orientovat se v tom, zda za plyn neplatí příliš mnoho.
Hodnoty indikativních cen plynu pro letošní čtvrté čtvrtletí představil ERÚ na dnešní tiskové konferenci, dál je bude počítat a zveřejňovat ve čtvrtletní periodicitě.
"Bude to soubor opatření, která nám pomohou omezit případné anomálie na trhu," říká k chystaným změnám Vitásková. Anomálií je podle ní například to, když obchodníci v cenách pro domácnosti dlouhodobě nereflektují levnější plyn na burze, tedy pokles velkoobchodních cen.
Ministerstvo průmyslu uvedlo, že o cenách plynu s Vitáskovou pravidelně jedná. Zásadní problém podle ministerstva není na trhu pro firmy, pro sociálně nejslabší domácnosti jsou ale ceny plynu vyšší, než jaké by mohly být. "Jsme připraveni zvážit přípravu legislativního návrhu - změny zákona, nicméně ne dříve, dokud ERÚ nevyužije dostupných prostředků k regulaci ceny podle platné legislativy," uvedlo MPO.
Ministr Jan Mládek (ČSSD) před časem vyzval Vitáskovou, aby zcela využila svých kompetencí a pokusila se o regulaci, k níž má zmocnění již nyní v energetickém zákoně a zákoně o cenách. "ERÚ společně s Českou národní bankou a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže takové pravomoci k dispozici má," uvedlo ministerstvo.
Opatření jsou podle Vitáskové potřeba i přes to, že trh s plynem je v Česku liberalizovaný a působí na něm 88 obchodníků. Že jsou ceny vyšší, než by měly, zjistil ERÚ z analýzy téměř 200 cenových nabídek.
Přechodem k výhodnějšímu dodavateli by domácnosti podle Vitáskové mohly v součtu ušetřit pět až osm miliard korun ročně. "Ale nedokážeme to přesně posoudit, protože posuzujeme jenom ceníky, zatímco skutečná cena, kterou domácnosti platí, může být nižší,“ vysvětluje.
Stejné opatření připravuje Energetický regulační úřad i pro elektřinu. Indikativní cenu ERÚ vypočítá jednoduchým spojením ceny komodity a marže obchodníka.
Takový výpočet nicméně nemůže zohlednit fakt, že obchodníci pro své odběratele často nakupují s předstihem, takže ceny nemusí vždy reflektovat aktuální propady cen na burzách.
Podle obchodníků nelze jednoduše porovnávat jednotlivé nabídky na trhu. "Stanovit indikativní cenu plynu v rámci tak širokého spektra obchodníků, různých produktů, služeb, servisu, garancí i kvality služeb je zavádějící. Dalším podstatným faktorem ovlivňujícím výslednou cenu jsou také náklady na zajištění bezpečnosti a garance dodávek zejména v zimním období," uvedl mluvčí největšího distributora plynu v ČR, skupiny RWE, Martin Chalupský.
Důvod, proč by měl stát do konkurenčního prostředí jakkoliv zasahovat, nevidí například jednatel největšího alternativního dodavatele energií v Česku Bohemia Energy Jiří Písařík. "Máme možnost srovnání se Slovenskem, kde je trh regulovaný. Když má regulace i jiný podtext, jako například sbírání politických bodů, vždy uškodí jedné skupině spotřebitelů na úkor jiné skupiny, což neodpovídá tržnímu prostředí," sdělil Písařík.
Případné zavedení maximální ceny by se podle Vitáskové netýkalo takzvaných fixací – tedy smluv, kdy se zákazník smluvně zaváže dodavateli na několik let výměnou za jistotu pevné ceny. "Zde na sebe vzal obchodní riziko a mohl vydělat i prodělat," říká Vitásková.
Vitásková kandiduje v podzimních volbách do Senátu jako nestraník za hnutí Úsvit – Národní koalice v obvodu Ostrava-město. V případě svého zvolení je připravena ukončit své působení v čele Energetického regulačního úřadu.
