Praha - Češi důchodové reformě nerozumí a nevěří, přesto na ně má přesně takový dopad, po kterém odborníci volají již několik let - začínají si na důchod více spořit.
Odvážné tvrzení vychází jednak z průzkumu, který ukázal, že pravidlům reformy, která by měla být účinná od roku 2013, nerozumí více jak dvě třetiny obyvatel Česka, druhá jeho část pak ze statistik finančních institucí.
Vezměme to po pořádku.
"Počítejte mě k těm 70 procentům, kteří odpověděli, že nerozumějí nebo spíše nerozumějí. Ačkoli jsem u vzniku reformy byl osobně, ztratil jsem přehled a ještě jsem ho nezískal zpět. Existuje tolik nejasností ve výkladu principů reformy, v důležitých termínech, v regulaci a není ještě ani jasné, které finanční skupiny se zúčastní. Komunikace spojená s reformou ze strany vlády je katastrofálně špatná, když se ptám odborníků, i oni tápou. Ministerstvo práce a sociálních věcí se sice snaží komunikovat, ale nestačí to," tak komentuje výsledek průzkumu společnosti Partners její ředitel pro strategii Pavel Kohout.
Není to ovšem tak, že by zbývajících 30 procent reformu chápalo. Dvanáct procent ze zhruba tisícovky dotázaných agenturou Ipsos na otázku, zda reformě rozumí, odpovědělo, že neví. Na jednoznačné ano si troufla tři procenta dotázaných a zbývajících 15 procent řeklo, že spíše rozumí.
Ještě smutnější vysvědčení vládní reforma penzí získala při hodnocení její důvěry. S nulou na kontě skončila odpověď "Plně reformě důvěřuji". S výhradami a s vírou, že reforma je potřebná s ní souhlasilo osm procent dotázaných. Nejvíc lidí na svou stranu získala odpověď "nevěřím, že tato reforma přežije další parlamentní volby".
Zde se názor Pavla Kohouta od většiny odchyluje. "Myslím si, že reforma má šanci přežít, v tomto směru jsem optimista. Ani levicová vláda si nedovolí otevřeně ukrást lidem jejich naspořené peníze. Snad..."
Pozitivní efekt
I takto špatně přijímaná reforma ale může mít pozitivní efekt. Ukazují to alespoň některé statistiky.
Průměrná měsíční úložka na penzijní spoření nedosahovala v Česku v minulém roce ani na 500 korun. Odborníci přitom dlouhodobě poukazují na to, že to je málo, které nepomůže výrazně navýšit životní úroveň v důchodu.
"Bohužel mnoho lidí stále spoléhá na stát a na penzijní připojištění. Ukládá si třeba jen sto korun měsíčně a myslí si, že tím už je spoření na penzi vyřešené. V tomto případě bude mít při odchodu do penze za dvacet let poctivého spoření necelých 50 tisíc korun, což bude znamenat přilepšení k penzi o necelých 200 korun měsíčně," říká Petr Máša, ředitel klientského servisu Partners.
| Čtěte také: Děti přispějí na důchod rodičům? Zapomeňte na to Jen čtyři penzijní fondy vloni porazily inflaci Nestihli jste změnit penzijní fond? Známe tajný trik |
Se začátkem roku 2012 lze ale vypozorovat trend, který odborníci přisuzují právě důchodové reformě, i když spíše jejímu psychologickému dopadu. Lidé si v prvním čtvrtletí roku 2012 zvedají své měsíční úložky na penzijní připojištění podstatně více, než bylo v minulých letech obvyklé.
ČSOB tak eviduje 26,5 tisíce změn, což je čtyřnásobně více než bylo obvyklé v minulosti. Průměrně si přitom klienti ČSOB zvedali měsíční úložku o 210 korun.
Penzijní fond České pojišťovny zase hlásí, že v březnu 2010 zvyšovalo částku dva tisíce klientů, v březnu 2011 to byly čtyři tisíce a letos už 11 tisíc. Měsíční úložka vzrostla v průměru o 350 korun.
Do třetice nárůst potvrdila i poradenská společnost AWD, přes kterou si na penzi nyní její klienti spoří měsíčně průměrně 880 korun, což je o 14 procent více než loni.
Zoufale nedostatečné
Právě pohyby u penzijního připojištění lze přitom směle zaměnit se změnami přístupu ke spoření na důchod jako celku. Stále totiž platí, že drtivá většina Čechů střádá své peníze konzervativně, tedy na důchod takřka výlučně jen pomocí penzijního připojištění. Založeno ho má necelých 5 milionů obyvatel Česka.
"Penzijní připojištění samo o sobě je možná fajn, ale pro zabezpečení stáří je zoufale nedostatečné. Chce to investovat ještě navíc do něčeho dalšího, nejlépe do dlouhodobých majetkových investic: akcie a nemovitosti přicházejí na řadu jako první," říká k tomu Pavel Kohout.
Na druhou stranu právě důchodová reforma má kromě jiného změnit i minimální výkonnost současných penzijních fondů. Budou totiž moci nabízet více investičních strategií, včetně rizikových, čímž se přiblíží k podílovým fondům, do kterých dnes směřuje zhruba pět procent úspor na důchod.
