"Lidé neutrácejí nikoli proto, že by neměli peníze, nýbrž proto, že nevědí, jaká další omezení stát připraví. Zato vědí, že budou muset jednou zaplatit státní dluhy. Tak i na ně raději spoří," řekl ke statistikám ČSÚ analytik skupiny Natland Petr Batroň.
Z dat ohledně toho, jak si vedla česká ekonomika ve druhém čtvrtletí, vyplynulo, že hrubá míra úspor domácností dosáhla úrovně 18,5 procenta. Dosud nikdy tak vysoká nebyla. Ve stejném období loni se jednalo o 12,4 procenta, ve druhém kvartálu roku 2018 šlo o 12,1 procenta.
Z dat České národní banky pak také vyplývá, že od začátku tohoto roku si domácnosti na svých účtech uložily o 210 miliard korun více a peněžní sumy na účtech byly na konci druhého čtvrtletí tohoto roku nejvyšší v porovnání se stejným časovým úsekem předchozích let.
"To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu," komentoval to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Průměrná měsíční spotřeba na obyvatele dosáhla ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 25 160 korun. To je o 744 korun méně než ve stejném období před rokem. To, do jaké míry lidé utrácejí, má na stav ekonomiky a její případný propad velký vliv.
"Ve druhém čtvrtletí, tedy v měsících dubnu až červnu, tuzemskou ekonomiku poznamenaly rozsáhlé uzavírky a odstávky, takže možnost spotřeby byla mnohem omezenější než kdykoli jindy," připomněl Kovanda, jak vypadal život v Česku (i řadě dalších států) na jaře a zkraje léta. Podle Kovandy tak domácnosti tolik ušetřily i proto, že zkrátka nemohly nakupovat tak, jak jsou zvyklé. Hlavní ekonom BHS Securities k tomu doplnil, že se do nižší spotřeby promítlo i ztížené cestování do zahraničí.
Podle Křečka se tak jasně ukazuje, že lidé mění své spotřební chování a připravují se na hospodářskou krizi.
"Podstatnou roli ale samozřejmě hrála také obava ze zhoršení ekonomické situace, eventuálně z propouštění, která domácnosti vedla k opatrnostnímu spoření," upozornil také Kovanda.
Podle něj také nelze opomenout vliv vládních podpůrných opatření typu programů na podporu zaměstnanosti. Tato opatření podle hlavního ekonoma Trinity Bank způsobila, že příjem na obyvatele vzrostl jak v meziročním, tak mezičtvrtletním pohledu, a to shodně o 0,3 procenta. "Domácnosti tedy razantně omezily své výdaje, přičemž jim zároveň o něco narostly příjmy. To ve výsledku vedlo právě k rekordní míře úspor," doplnil Kovanda.
Data ČSÚ ukázala ještě na další rekord od roku 1993. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta, což je nejhorší výsledek od vzniku ČR. Výsledky ovlivnila právě pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
