Praha - Dostatečné finanční znalosti chybí více jak polovině (52 %) Čechů. Problémy jim dělají i základní pojmy jako úrok, inflace nebo RPSN.
Finanční znalosti přitom samy o sobě ještě nejsou zárukou zodpovědného ekonomického chování. Nezodpovědně se ve vztahu k penězům chovají téměř dvě třetiny obyvatel Česka. Jsou mezi nimi tedy i lidé, kteří znalosti z finanční oblasti mají. Ukazuje to průzkum agentury ppm factum provedený pro ministerstvo financí podle metodiky OECD.
Cílem ministerstva bylo zjistit, ve kterých oblastech finanční gramotnosti mají Češi největší rezervy a jaké skupiny obyvatel jsou nejohroženější. Údaje budou podle mluvčí ministerstva Kateřiny Vaidišové mimo jiné sloužit i jako vstup pro plánovanou revizi Národní strategie finančního vzdělávání.
Kolik jsou dvě procenta ze sta?
Součástí průzkumu byla i následující otázka zaměřená na výpočet zhodnocení peněz na spořicím účtu: "Předpokládejme, že uložíte 100 korun na spořicí účet (nezohledňuje se daň ani poplatky) s garantovanou úrokovou sazbou dvě procenta ročně. Na tomto účtu neprovedete žádné další platby ani výběry. Jaký by byl zůstatek na účtu na konci prvního roku po připsání úroku?" Přestože jde o učivo druhého stupně základní školy, uvedlo správnou odpověď, tedy že na účtu bude 102 korun, pouze 58 procent dotázaných. Nejčastěji chybovali důchodci a lidé se základním vzděláním.
Ministerstvo dále zjišťovalo, jak dlouho by lidé dokázali bez půjček pokrýt svoje životní náklady v případě, že by jejich domácnost přišla o hlavní zdroj příjmů. Situace se v tomto ohledu oproti roku 2010, kdy byl podobný průzkum podle metodiky OECD realizován naposledy, zlepšila o sedm procentních bodů. Přesto by svoje náklady dokázalo po dobu alespoň tří měsíců hradit jen 48 procent domácností. Patnáct procent domácností by bylo bez peněz už za měsíc.
Lidé by nejčastěji ztrátu hlavního příjmu domácnosti řešili hledáním jiného zaměstnání nebo brigády (31 procent). K prodeji majetku, využití úspor nebo omezení výdajů by přistoupilo 12 procent lidí. Pět procent respondentů by si půjčilo a čtyři procenta by spoléhala na sociální dávky. Téměř 40 procent lidí ale uvedlo, že vůbec neví, co by v takovém případě dělalo.
V důchodu spoléháme na stát
Průzkum dále potvrdil, že Češi jsou spořivý národ. Aktivně spoří 80 procent obyvatel. Většina z nich nicméně k ukládání peněz využívá hotovost nebo běžný účet v bance, tedy způsoby, které nenesou žádný nebo jen velmi malý úrok. Třetina lidí pak alespoň část peněz ukládá na spořicí účty nebo do stavebního spoření. Nákupem investičních produktů se snaží zhodnotit svoje peníze tři procenta Čechů.
Ve stáří se Češi budou nejvíce spoléhat na státní důchod. S penězi z takzvaného prvního pilíře důchodového systému počítá 85 procent lidí. Soukromé penzijní spoření využívá 35 procent populace, v podporu životního partnera, rodiny nebo dětí věří 26 procent Čechů.
