Podle České národní banky byly nemovitosti už v polovině loňského roku nadhodnocené o 15 až 20 procent, nyní by byla procenta ještě vyšší.
"Průměrná cena bytů vzrostla v prosinci meziměsíčně o dalších 70 tisíc korun. Oproti prosinci roku 2019 byla průměrná cena vyšší dokonce o skoro 430 tisíc. V procentuálním vyjádření meziroční nárůst průměrné ceny bytů v Česku činí 12,6 procenta," uvádí například zpráva realitního portálu RealityČechy.cz a Golem Finance, podle níž nyní průměrná česká domácnost vynaloží na pořízení průměrného bytu zhruba 7,5násobek svého čistého ročního příjmu.
Z rostoucích cen se radují zejména developerské společnosti, kterým se daří prodávat byty s mnohem vyšší marží než v uplynulých letech. Přestože v nabídce mají dlouhodobě okolo pěti tisíc dokončených, ale prázdných bytů, ke zlevnění je díky stálé poptávce ze strany bytových investorů nic nenutí.
"Rok 2020 objemem poskytnutých hypoték překonal dosud rekordní rok 2016. Výjimečně výhodné podmínky na hypotečním trhu se odrazily ve velkém počtu prodaných nových bytů v Praze. Zájem o ně nejvíce rostl v posledním čtvrtletí 2020," říká výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Tomášková.
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa připomíná poslední údaje Českého statistického úřadu a nabízí dlouhodobější pohled na růst cen bydlení. "Podle údajů tohoto úřadu se ceny nemovitostí od konce roku 2014, to je za pouhých cca šest let, zvýšily o 60 procent. To vychází v průměru na více než osm procent ročně. U nových nemovitostí pak dokonce 10 procent ročně," upozorňuje Skořepa.
S cenami nemovitostí roste i výše hypotéky, kterou si lidé na pořízení bydlení berou. "Průměrná výše poskytnuté hypotéky za prosinec je už na hranici neuvěřitelných tří milionů. Už ale nemůžeme jednoznačně mluvit o rekordním zájmu o hypotéky. Toho jsme byli svědky v letech 2016 a 2017, kdy například v listopadu 2016 bylo poskytnuto 14 386 hypoték. Loni v prosinci však bylo poskytnuto 'jen' 9951 úvěrů," uvedl Jiří Sýkora, hypoteční specialista společnosti Fincentrum & Swiss Life Select. Ukazatel Hypoindex této společnosti už řadu let mapuje situaci na trhu s hypotékami.
Nicméně i necelých 10 tisíc sjednaných hypoték v minulém měsíci je podle něj slušné číslo. Zájem o úvěry nyní přetrvává především díky výhodným nabídkám bank a nízkým úrokovým sazbám. V průměru je nyní sazba na 1,96 procenta, některé banky se dostaly i pod 1,5 procenta ročně. K udržení poptávky po nemovitostech nepochybně přispělo také zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitých věcí.
"Cena zdrojů na mezibankovním trhu již několik měsíců roste, banky ale zatím ve zvyšování sazeb brzdí konkurenční boj. Přestože průměrná úroková sazba hypoték v prosinci ještě klesala, aktuální nabídkové sazby hypotečních úvěrů bank již téměř zamrzly," doplňuje Jiří Sýkora.
Co bude dál?
Úrokové sazby hypoték budou podle odborníků oslovených Aktuálně.cz postupně růst. "Sazby hypoték dosedly na pomyslné dno již v posledním čtvrtletí loňského roku. V roce 2021 se větší rizikovost klientů a oslabená ekonomika promítnou do úrokových sazeb, které budou pozvolna růst. V prvním pololetí se budou úrokové sazby hypoték pohybovat nejspíše v rozmezí dvou až tří procent," myslí si Veronika Hegrová z on-line sjednávače hypoték Hyponamíru.cz.
Podobný názor má i Egor Khlebnikov z realitní a developerské společnosti Getberg. "V roce 2021 pak budou velmi nízké sazby hypoték lehce narůstat, ale zejména v prvním pololetí neočekáváme změnu nijak dramatickou. Záležet bude samozřejmě na vývoji celé ekonomiky. Pokud se bude dařit vzdorovat nástupu krize ekonomickému celku, bude to mít pozitivní vliv i na hypotéky a pořizování bydlení," míní Khlebnikov.
Se zdražováním úvěrů se bude ale sen o vlastním bydlení Čechům dál vzdalovat. Ceny nemovitostí totiž podle některých odborníků ani letos nepřestanou růst, a to i kvůli velkému zájmu investorů, kteří byty nakupují jako výhodnou investici.
"Bohužel růst cen nemovitostí předpokládáme i v tomto roce. Růst je na jedné straně způsoben nedostatečnou nabídkou a na straně druhé minimem příležitostí pro zhodnocení volných peněz, silnou spekulativní poptávkou a v důsledku pandemie i zesíleným zájmem o stavební parcely, rodinné domy a rekreační nemovitosti," říká Libor Ostatek z Golem Finance.
Podobný názor zastává i ekonom Michal Skořepa. "V aktuální situaci se díváme na trh, kde je teď slabá nabídka a silná poptávka. Člověk nemusí být nutně nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, aby odhadl, že na takovémto trhu lze čekat jasný tlak na další zdražování. Růst cen nemovitostí v Česku tedy do budoucna, v horizontu řekněme minimálně několika čtvrtletí, nejspíš nijak výrazně nezpomalí, natož aby se přetočil do poklesu, který mnozí z nás čekali jako důsledek koronakrize," píše Skořepa ve svém blogu na Aktuálně.cz.
Podle něj tak i nadále bude nejspíš pokračovat dosavadní stav, kdy čím dál větší část české populace je svými omezenými finančními možnostmi odsouzena buď ke zdlouhavému dojíždění do práce z bydliště v cenově dostupnější lokalitě, nebo k bydlení v nájmu.
Nemovitosti zdražují ale i v dalších evropských zemích. Podle údajů Eurostatu ve třetím čtvrtletí roku 2020 ceny v Evropské unii vzrostly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 4,9 procenta. Nejrychleji nemovitosti zdražovaly v Lucembursku, v Polsku, v Rakousku a na Slovensku. Česko v tomto žebříčku obsadilo páté místo.
"Jedním z důvodů, proč ceny nemovitostí dál rostou, je paradoxně strach z budoucnosti. Lidé chtějí investovat své peníze s jistotou. Bezpečným přístavem pro uložení financí je tak pro solventní lidi investice do nemovitostí. Bohatí lidé, kteří se nechtějí pouštět do rizikovějších investic, kupují jak byty, tak i domy, které pak dále pronajímají. Roste i počet běžných lidí, kteří si nekupují jednu nemovitost za život, ale i třeba dvě a více ročně," komentuje situaci Kamila Houšková z portálu RealityPro.eu.
Její slova potvrzuje také ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Lidé ve většině zemí Evropské unie v nemovitostech spatřují stále vhodný způsob uložení peněz a jejich ochrany před inflačním znehodnocením. Obava z inflačního znehodnocení stoupá napříč Evropou, neboť vlády a centrální banky v rámci boje s dopady pandemické situace zesilují svoji expanzivní fiskální, respektive monetární politiku, přičemž veřejný dluh napříč zeměmi EU poměrně citelně narůstá," doplňuje ekonom Lukáš Kovanda.
