Praha - Skupina poslanců z různých politických stran chce ještě více omezit "byznys s dluhy" v Česku. Do Sněmovny míří společný návrh poslanců Heleny Langšádlové (TOP 09), Jana Bartoška (KDU-ČSL), Jana Chvojky (ČSSD) a Marka Bendy (ODS), aby byly výrazně omezeny náklady řízení u takzvaných bagatelních pohledávek, tedy u sporů o částky od deseti tisíc korun. Náklady řízení inkasuje při vymáhání pohledávky věřitel na služby právníků.
„Nijak nezpochybňujeme, že dluhy se musí platit a je potřeba je důsledně vymáhat. Není ale možné, aby si z problémů dlužníků, a to nejenom z řad sociálně potřebných občanů a seniorů, dělaly zlatý důl některé advokátní kanceláře a nepoctivé úvěrové společnosti," vysvětluje Helena Langšádlová.
Kritici však návrhu vyčítají, že může věřitelům výrazně ztížit přístup k právu. Mezi věřiteli přitom mohou být i "obyčejní lidé".
„Občanovi, který by se domáhal svých práv, by v případě přijetí novely nikdo nenahradil jeho náklady spojené s právní pomocí. Systém by tak přál těm, kteří poškozují práva jiných, a dával by jim jistotu, že jim to projde a nikdo po nich nebude nic vymáhat," říká Roman Mikluš, ředitel společnosti VašeNároky.cz.
S argumentací kritiků nesouhlasí nezisková organizace Člověk v tísni, která proti dluhovému byznysu v Česku bojuje dlouhodobě a podporuje iniciativu poslanců. Na jejich straně je také Česká bankovní asociace. Ta podle slov náměstka výkonného ředitele Jana Matouška nemá zájem na tom, aby byl dlužník - tedy případný klient banky - zatížen neadekvátním nárůstem dluhu.
Maximálně 600 korun
Poslanci chtějí snížit náhrady nákladů především u takzvaných formulářových žalob, které jsou nejproblematičtější a nejčastější, a to na 600 korun. Zákon by přitom i nadále umožňoval "přístup k právu" pro všechny, jen by podle nich změnil zaběhnutou praxi, kdy věřitelé podávají platební rozkazy včetně vysokých náhrad a soudní úředníci jim je přiznávají.
Jak upozorňuje Daniel Hůle z Člověka v tísni, tato praxe u soudů pokračuje i po několika nálezech Ústavního soudu, který například loni v květnu zrušil takzvanou přísudkovou vyhlášku ministerstva spravedlnosti. Podle Hůleho soudy rozhodují jinak, jen pokud dlužník podá proti nařízenému platebnímu rozkazu odpor - pak se věřitel u formulářové žaloby vysokých náhrad nedočká. "Většina dlužníků se však takto nebrání, protože se ztrácí ve složitosti práva," vysvětluje Hůle
Příkladem je spor o dluh ve výši "jen" 1020 korun. Podle výpočtů z poslaneckého návrhu mohou nyní věřitelé za právní služby inkasovat celkem 6700 korun. Pokud by omezení prošlo, klesla by odměna opravdu citelně - v základu na zmíněných 600 korun.
Kdyby návrh poslanců prošel, tak se proces obrátí. Soudy budou automaticky přiznávat minimální náhrady (600 korun), ale věřitelům zůstane možnost žádat soudy o skutečné náhrady nákladů na právní služby. Práva „obyčejných lidí" by tedy neměla být dotčena.
Polčák: Prvoplánový populismus
Navzdory tomu, že návrh podávají poslanci čtyř stran s bezpečnou většinou ve Sněmovně, nemá změna podle zákulisních informací příliš šancí na přijetí. I ve vlastních stranách totiž mají navrhovatelé výrazné kritiky.
Negativně se k návrhu staví například poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák. „Myslím, že skupina poslanců vůbec nezná principy právního státu a bohužel si ani nenechala vypracovat rešerši přiléhavé judikatury Ústavního soudu. Přístup paní Langšádlové mě překvapil, ta většinou dokázala rozlišit mezi prvoplánovým populismem a odpovědným návrhem," říká člen sněmovního ústavně-právního výboru.
„Tím neříkám, že není záhodné do tarifu nákladů zasáhnout. Ale představa práce zadarmo zhoršuje ve svých důsledcích postavení věřitelů a principy právního státu. A to už vůbec nemluvím o tom, kdo nahradí věřitelovi oprávněné a přiměřené náklady soudního řízení, když dlužník neplní svůj závazek," dodává Polčák.
Obezřetnější "ne" říká návrhu předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Ten sice doporučí, aby návrh prošel ve Sněmovně v prvním čtení, ale následně bude požadovat jeho úpravy po konzultaci s předkladateli, Českou advokátní komorou, ministryní spravedlnosti a se členy výboru. „Jsem stoupenec změny, ale tento návrh není možné přijmout," říká Tejc.
I on ale souhlasí, že u takzvaných formulářových žalob, které jsou hotové během několika málo minut, tedy klasicky u vymáhání pokut dopravních podniků, je žádoucí, aby došlo k výraznému poklesu náhrad, třeba i na navrhovaných 600 korun. Je ale potřeba pohlídat, aby například u sousedských sporů měli lidé možnost vysoudit adekvátní náhrady nákladů na právní služby a měli tak jistotu, že je ve finále i vyhraný soud nepřipraví o peníze.
„Nechci bránit přeprodej pohledávek, ale nový zákon nesmí ohrozit možnost získat právní zastoupení. Věřím, že se dá za měsíc dojít ke kompromisnímu řešení, které poslanci schválí," dodává Tejc.
Podle navrhovatelů je zmíněný problém ošetřen tím, že soud bude mít i nadále možnost přiznat skutečné náhrady nákladů na právní služby.
