Albert zvyšuje mzdy. Zaměstnancům přidá skoro pětinu, připravil i jednorázový bonus

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 9. 2018 15:28
Firma uvádí, že za poslední dva roky zvýšila mzdy provozních zaměstnanců v průměru o téměř 50 procent. Řetězec zaměstnává 17 tisíc lidí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ahold

Praha - Obchodní řetězec Albert zvýší od ledna příštího roku mzdy pokladních, prodavačů, skladníků a dalších provozních zaměstnanců v průměru o 17 procent. Minimální navýšení bude činit šest procent. Ve čtvrtém čtvrtletí firma vyplatí také mimořádný bonus až 3000 korun.

Společnost se na tom dohodla s odboráři. Průměrnou výši mzdy firma neuvedla, v Praze ve svých prodejnách ale firma inzeruje u místa prodavače nástupní plat 21 700 korun. Podle odborů však dosáhla průměrná mzda v českém maloobchodu letos 18 000 korun. Například konkurenční diskonty Lidl zvýšily od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 000 korun.

"S výsledkem vyjednávání jsem spokojena a doufám, že stejně spokojeni budou i provozní zaměstnanci. Právě jich - pokladních, prodavačů, pekařů či skladníků - se týká největší nárůst mezd. Věříme, že tato podoba vyjednávání bude pokračovat i v dalším období," uvedla dnes prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Renáta Burianová.

Podle personálního ředitele obchodů Ctirada Nedbálka firma do oblasti mezd investuje značné částky. "Také díky tomu jsme v uplynulých dvou letech snížili fluktuaci o polovinu a výrazně zvedli spokojenost, kterou měříme v pravidelných průzkumech," dodal Nedbálek.

Za posledních 25 měsíců se mzdy na provozních pozicích podle firmy zvýšily v řetězci v průměru o 49,5 procenta. Albert patří mezi největší soukromé zaměstnavatele v České republice. Ve více než 300 supermarketů a hypermarketů pracuje na různé pracovní úvazky přibližně 17 000 lidí.

Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zvýšilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků a snaha udržet si ty stávající.

Na začátku září oznámily navýšení mezd zaměstnancům prodejen v průměru o 7,3 procenta supermarkety Billa. Navýšení tak dosáhne zhruba 2000 korun. Kaufland zvýšil od června mzdy zaměstnancům na provozních pozicích v prodejnách o 26 procent. Minimální nástupní plat na nejnižší pozici asistenta prodeje na plný úvazek stoupl na 24 000 korun, v Praze na 26 000 korun.

Diskonty Lidl, které jsou stejně jako Kaufland součástí německé skupiny Schwarz, zvýšily od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 000 korun, v Praze na 29 000 korun. Penny Market zvýšil od loňska mzdy čtyřikrát. Od prvního srpna mzdy zaměstnancům na prodejnách vzrostly minimálně o 2000 korun u plného úvazku. Od srpna tak bere pokladní v první mzdové úrovni minimálně 20 000 korun.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí na 31 851 korun.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy