Kourou - Projekt, kterým chce Evropa výrazně zasáhnout do vesmírného výzkumu, se dostal do své hlavní fáze.
V neděli ráno vynesla výkonná raketa Ariane 5 do vesmíru vůbec první evropské kosmické plavidlo. Je to automatická kosmická loď pojmenovaná Jules Verne o hmotnosti 21 tun. Jejím úkolem je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zásoby pro tamní posádku.
Kosmická loď se v pořádku oddělila
57 metrů vysoká a 760 tun těžká nosná raketa Ariane 5 vzlétla v pět ráno středoevropského času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Po osmi minutách dosáhla nízké oběžné dráhy. Hodinu poté se od jejího posledního stupně oddělila evropská kosmická loď.
Ta nyní uskuteční řadu zkušebních manévrů, aby si konstruktéři mohli ověřit její předpokládané letové vlastnosti, a teprve 3. dubna se automaticky připojí k vesmírné stanici ISS.
Stanice obíhá zeměkouli ve výšce 350 až 360 kilometrů. Automatické plavidlo se k ní přiblíží, sladí s ní svoji rychlost, takže obě tělesa posviští vesmírem rychlostí 28 000 kilometrů za hodinu. A pak se Jules Verne ke stanici za pomoci optických senzorů a laserových naváděcích zařízení automaticky, centimetr po centimetru a bez lidské navigace připojí.
Částečná náhrada za raketoplán
Mezinárodní vesmírnou stanici ISS zatím mohly zásobovat jenom ruské kosmické lodě a americké raketoplány. Nyní tedy přibude nový typ zásobovacích plavidel, které dodá Evropská kosmická agentura ESA.
Evropské lodě však mohou nést pouze náklad, nikoli lidskou posádku. Nemohou se ani vrátit na Zemi: po ukončení úkolu a odpojení od stanice ISS shoří v zemské atmosféře.
Vzhledem k tomu, že americké raketoplány mají v roce 2010 dosloužit, a ještě nemají nástupce, bude zásobování kosmické stanice záviset na ruských raketách a nynějších evropských plavedlech.
Radši Jules Verne než ATV-1
Evropské lodě mají označení ATV (Automated Transfer Vehicle, čili automatický přepravní prostředek), což ovšem nezní nijak libozvučně. A tak první plavidlo tohoto typu dostalo pojmenování Jules Verne, po francouzském spisovateli vědecko-fantastických knížek.
ATV sice nemůže přepravovat lidi, ale unese třikrát větší náklad než jeho ruský nákladní protějšek Progress-M. Při startovací hmotnosti 20,7 tuny dodá na vesmírnou stanici devět tun zásob, jídla, vody, vzduchu k dýchání, a také vědeckých přístrojů.
Místo pro patrový autobus
ATV má podobu válce o délce 10,3 metru a průměru 4,5 metru. "Do tohoto prostoru se vejde proslulý londýnský patrový autobus," s oblibou říkají tvůrci plavidla, aby běžnému člověku přirovnali, co zmiňované rozměry vlastně znamenají.
Po pečlivém napojení na vesmírnou stanici mohou do plavidla volně vstupovat astronauti bez skafandru. Budou odsud brát zásoby, a také sem odloží své nepotřebné odpady.
Zánik nad Pacifikem
ATV zůstane připojena k vesmírné stanici asi půl roku. Její motory umožní pravidelné posouvání stanice na její správnou dráhu, z níž ji stahuje zemská gravitace. Tohle "postrčení" zatím dělají svými tryskami raketoplány při návštěvě.
Po půl roce čeká loď ATV odpoutání od vesmírné stanice a závěrečná cesta k Zemi. Není však stavěna tak, aby mohla přistát. Její motory ji navedou v takovém úhlu, aby rychle shořela v zemské atmosféře nad Tichým oceánem.
Plánovaná pětice
Po Julesu Verneovi by měl další stroj letět ke stanici ISS za rok nebo za dva, podle finančních možností evropských zemí.
Agentura ESA předpokládá, že by takovýchto plavidel postupně objednala u německé společnosti EADS Astrium, která je hlavním dodavatelem, celkem pět.
| Čtěte také: Speciál týdne: Třicet let od startu Vladimíra Remka |
