Brusel - Jak dát najevo nelibost nad postupem Moskvy v gruzínské krizi, zároveň ale příliš nerozhněvat Kreml, a ke všemu mluvit jedním jazykem? Právě tento trojjediný úkol se dnes odpoledne pokusí vyřešit šéfové vlád a hlavy států EU na mimořádném summitu.
Nejvyšší výkonný orgán Sedmadvacítky svolal francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země tento půlrok Unii předsedá. Sladit jednotlivé pozice ale nebude jednoduché: zatímco například pobaltské státy a Polsko by uvítaly uvalení sankcí na Moskvu, Německo volá po opatrném postupu.
Čtěte více: Brown: EU musí přehodnotit své vztahy s Ruskem
Šest bodů mírového plánu
- zřeknutí se síly
- zastavení všech vojenských operací
- humanitární pomoc a koridory
- návrat gruzínských jednotek na stálé základny
- návrat ruských jednotek do pozic před konfliktem
- umožnění rozhovorů o budoucnosti země
Nejednotnost EU dobře vystihuje i vypuštění pokusných balonků v podobě náznaku hrozby sankcí. Poté, co tuto formu protestu Paříž připustila, kontroval ruský prezident Dmitrij Medveděv možnými odvetnými opatřeními.
"Sankce nejsou na programu dne," poopravil poté svůj výrok šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner.
A ruský premiér Vladimír Putin vzápětí Evropu ujistil, že Moskva rozhodně neplánuje utažení ventilů na tranzitních ropovodech a plynovodech.
Co od summitu tedy čekat?
| Duel blogerů: O Gruzii, Rusku i Klausově postoji |
Pravděpodobně se lídři shodnou na tom, že šestibodový plán, který vyjednal Sarkozy s Moskvou, musí být naplněn.
Zatímco jeho první požadavky - stažení vojsk - jsou víceméně splněny, druhá část zůstává stále jen na papíře. Je však otázkou, jak z diplomatické řeči do praxe přeložit například obrat "otevření mezinárodní diskuse o způsobu zajištění bezpečnosti a stability v Abcházii a Jižní Osetii".
Summit také podle všeho vyzve k dodržování územní celistvosti Gruzie, což je možné chápat jako varovný signál pro Moskvu, která jako jediný stát uznala oba separatistické regiony coby samostatné státy.
Za Česko budou v Bruselu vyjednávat premiér Topolánek a šéf diplomacie Schwarzenberg. Vláda se shodla na tom, že bude usilovat zejména o programy na pomoc při obnově Gruzie.
"Situace je opravdu vážná," citovala Schwarzenberga agentura APA. Gruzínská krize je podle něj testem soudržnosti Sedmadvacítky a pokud nepadne jasné slovo, "může být EU jako politický projekt na dlouhou dobu odepsaná". Šéf české diplomacie to řekl ve Vídni těsně před odletem na summit.
Schwarzenberg připustil bojkot OH
Schwarzenberg přitom již dříve připustil i možnost bojkotu olympijských her v ruském černomořském letovisku Soči v roce 2014.
"Myslím, že pořádat svátek míru a sportu v bezprostřední blízkosti místa, kde se zabíjelo a vedla se tam agresivní válka, je poněkud podivná myšlenka," řekl ministr zahraničí v rozhovoru pro rakouský list Die Presse.
Prohlédněte si speciál: Když nad sportem zvítězila politika
