Atény/Brusel - Řecko podniklo ze středy na čtvrtek první krok pro to, aby získalo od zemí eurozóny další půjčku. Tu tamní vláda potřebuje, aby se vyhnula bankrotu a nedošly jí peníze.
Parlamentem prošla první sada reforem, které věřitelé po Řecku požadují výměnou za další záchranný balíček a které musely být schváleny právě nejpozději ve středu. Pro návrhy hlasovalo 229 poslanců ze tří set.
Čtvrteční vývoj kolem řecké krize jsme sledovali v online reportáži.
Náměstek řeckého ministra financí Dimitris Mardas v řecké veřejnoprávní televizní stanici ERT prohlásil, že banky se v Řecku znovu otevřou v pondělí, upozornil však, že výběry zůstanou omezené na nejvýše 60 eur denně. Vláda ale podle něj uvažuje o tom, že lidem umožní sloučit výběry za několik dní do jednoho.
"Když si někdo nebude chtít vybrat 60 eur v pondělí a bude si je chtít vybrat například v úterý, bude si moci vyzvednou 120 eur, nebo 180 eur ve středu," uvedl Mardas podle agentury Reuters. "Toto je návrh, který procházíme, a domníváme se, že to je technicky možné," dodal také.
Řecké ministerstvo financí uvedlo, že změny týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) začne zavádět od pondělí. Zvýšení DPH by se mělo týkat veřejné dopravy a jídel v restauracích.
"Pustíme se do nezbytných kroků, aby provádění nových opatření mohlo začít v pondělí 20. července," uvedlo podle Reuters ministerstvo v prohlášení.
Plány na zvýšení DPH pro řecké ostrovy, které v současnosti uplatňují slevu na DPH, nebudou pravděpodobně zavedeny dříve než na podzim, napsal Reuters.
Změn v systému DPH se obávají řečtí podnikatelé, kteří mají strach, že přijdou o zákazníky a klesnou jim tržby.
Jednání o detailech v pořadí už třetího záchranného programu budou moci začít poté, co skončí nutné schvalovací procedury v zemích eurozóny. Nový program musí totiž v několika státech potvrdit národní parlamenty. Finsko tak učinilo již dnes, když "velká komise" 25 poslanců z 200 členů parlamentu jménem celé sněmovny dala vládě příslušný mandát.
Česku a dalším nespokojeným zemím nehrozí ztráty z překlenovací půjčky Řecku. Peníze na ni půjdou ze staršího unijního záchranného fondu, za který ručí všechny země EU, tedy i Česká republika, ale budou kryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB). Ta ohlásila, že zvýšila objem nouzového financování řeckých bank.
Akciové trhy ve Spojených státech v první polovině dnešního obchodování posilovaly díky pokroku při řešení řecké dluhové krize. K růstu akcií přispěly rovněž dobré čtvrtletní výsledky některých amerických podniků.
Krátce před polednem newyorského času (18:00 SELČ) vykazoval Dow Jonesův index nárůst o 0,2 procenta na 18.087 bodů. Širší index S&P 500 dopoledne stoupl o 0,7 procenta na 2121 bodů a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil dokonce o 1,1 procenta na 5153 bodů.
"Nyní, když je o Řecko prozatím postaráno, se pozornost přesunuje k vývoji ve Spojených státech," uvedl analytik Mark Luschini ze společnosti Janney Montgomery Scott.
Šéf ECB Mario Draghi dnes také upozornil, že zvýšení limitu ELA plně odpovídá požadavku řecké centrální banky.
Dodal, že ECB nadále vychází z předpokladu, že Řecko je a bude členem eurozóny. Řecká dluhová krize nicméně podle něj prokázala křehkost eurozóny a potřebu větší integrace v rámci tohoto uskupení.
České republice nehrozí ztráty při případném nesplacení půjčky Řecku z Evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM).
Ztráty totiž budou pokryty výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou (ECB). V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo financí.
Vzájemné toky zboží, služeb a kapitálu mezi Českou republikou a Řeckem mají jen malou intenzitu.
Vývoz českých firem do Řecka se od ledna do května letošního roku drží na zhruba 3,3 miliardy korun a dovoz mírně přesahuje 2,3 miliardy korun.
V obou případech to je pouze 0,25 procenta celkového objemu obchodu se zbožím mezi Českem a EU. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Řecké banky by se měly otevřít v pondělí. S odkazem na zdroj z bankovní sféry to napsala agentura Reuters.
Pokud projde překlenovací financování, Řecko bude moci své nedoplatky Mezinárodnímu měnovému fondu podle Dijsselbloema splatit už v pondělí.
V tuto chvíli všech 28 zemí diskutuje nad využitím EFSM k překlenovacímu financování, uvedl šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Země mimo eurozónu podle něj žádají minimalizaci rizik.
Dijsselbloem: We are currently w all 28 in discussions how to use #EFSM for bridge financing for Greece. Non-€ states wants risks minimized
— Open Europe (@OpenEurope) 16. Červenec 2015Ministři financí eurozóny se na principech čerpání sedmi miliard eur z EFSM podle agentury Bloomberg dohodli, podrobnosti by měli zveřejnit v pátek. Očekává se, že Atény dostanou peníze v pondělí, aby s nimi mohly obratem uhradit závazky u ECB a možná i u Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Euroskupina, která po dnešním jednání "v principu" souhlasí s novou pomocí, zároveň vyzvala Řecko, aby přistoupilo k druhému vyžádanému balíku strukturálních reforem, který musí být přijat do 22. července.
Nezbytné je, aby strukturální změny pro udržitelný rozvoj řecké ekonomiky provádělo politické vedení, které jim věří a které je ochotné za ně tvrdě bojovat. Vláda v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem k nim ale nepatří, napsal dnes na svém serveru řecký list To Vima.
"Nakonec bude nutné provést vše, co v průběhu tolika letech politický systém odhlasovával, ale přitom se umně vyhýbal realizaci, aby nenastal konflikt s klientelistickými zájmy," upozorňuje ve svém článku komentátor Jorgos Papaioannu.
"Existují otázky ohledně implementace: vůle i kapacit," neodpustil si Draghi poznámku směrem k řeckému premiérovi. "Je na řecké vládě, aby tyto pochybnosti rozehnala."
Draghi: There are questions about implementation: will and capacity, up to the Greek Government to dispel these doubts
— ECB (@ecb) 16. Červenec 2015ECB navýšila program nouzového financování řeckých bank na týden. Za sedm dní bude jednat znovu.
"Co se stane, pokud Řecko v pondělí nesplatí ECB 3,5 miliardy eur?," zaznělo na konferenci.
"Podle mých informací ke splátce dojde, stejně tak ke splacení dlužných částek Mezinárodnímu měnovému fondu," reagoval Draghi.
To zřejmě znamená, že si je jistý tím, že Řecko obdrží diskutovaný překlenovací úvěr.
Draghi se také ohradil proti názoru, který mezi spoustou Řeků rezonuje, a to, že za zavřené banky a omezení výběrů může právě ECB.
Jde podle něj o zodpovědnost řecké vlády. Dodává, že kapitálové kontroly chrání vkladatele.
Draghi: Capital controls are responsibility of Greek government
— ECB (@ecb) 16. Červenec 2015Podle Draghiho je nesporné, že dluhová úleva je pro Řecko nezbytná. Otázkou zůstává, jaká by měla být její nejlepší podoba. "Myslím si, že bychom se na to měli soustředit," uvedl prezident ECB.
Draghi: "It's uncontroversial that debt relief is necessary.the issue is what's the best form of debt relief. I think we shld focus on this"
— James Mackintosh (@jmackin2) 16. Červenec 2015
