Praha – Členové bankovní rady se na zasedání ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila.
"Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnověpolitických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku," uvádí záznam.
Zároveň se ale členové rady shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. "Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb," uvádí záznam.
"Náš výhled předpokládá, že ČNB záporné sazby opravdu zavede, ale jenom na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku," říká ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Analytici KB očekávají, že centrální banka zavede novou sazbu na nové vklady, které podle nich do Česka budou posílat spekulanti sázející na konec intervencí. Tato sazba bude podle Dřímala relativně hluboko v záporu a bude platit během zhruba čtyř až šesti měsíců kolem takzvaného exitu. "Ten podle nás nastane ve čtvrtém kvartále příštího roku," dodává Dřímal.
Hlavní ekonom ING Jakuba Seidlera to vidí naopak. Podle něj je zmínka o negativních sazbách v záznamu z jednání bankovní rady "pouze" slovní intervencí proti posilování koruny. "Domnívám se ale, že ČNB k negativním sazbám nepřistoupí, jelikož tento nástroj je v podmínkách tuzemského bankovního sektoru neoptimální," uvedl.
Růst je udržitelný
Ze záznamu také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.
Rada ve čtvrtek nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula termín tedy o jedno čtvrtletí. Podle záznamu v bankovní radě "převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní namístě". Bankovní rada ve čtvrtek také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.
Rada rozhodla ve čtvrtek 29. září, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech.
Členové rady také na zasedání diskutovali o aktuálním vývoji ekonomiky a podle záznamu se shodli, že hospodářský růst je udržitelný, a to i přes jeho dočasné zpomalení v letošním roce.
Zasedání bankovní rady se zúčastnili čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda.
Česká národní banka v srpnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 28,6 miliardy korun za nákup eur. Letos jde o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Více letos utratila ČNB za intervence jen v lednu, kdy nakoupila eura za 58,2 miliardy korun.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 koruny za euro. Od té doby do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
