"Záporná cena silové (neregulovaná složka ceny elektřiny - pozn. red.) elektřiny vzniká spíše výjimečně, a to na takzvaném spotovém trhu, kde se obchodují hodinové kontrakty. V těchto případech výrazného převisu výroby nad spotřebou se v některých hodinách dostává cena do záporné hodnoty a tomu, kdo elektřinu aktuálně odebírá, je za odběr placeno," řekl pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) Martin Soukup. Na ČMKBK se však spotové kontrakty neobchodují.
O výrazném poklesu spotřeby elektřiny v celé Evropě mluví i mluvčí provozovatele páteřní energetické přenosové soustavy v Česku ČEPS Hana Klímová. "Na trhu je jí přebytek, což vede ke snížení cen. Mimořádně nízká spotřeba byla zaznamenána například během velikonočních svátků, kdy se cena elektřiny dostala až do záporných hodnot," uvedla Klímová.
Podle Klímové na situaci reagují někteří provozovatelé zdrojů utlumováním výroby. Server oenergetice.cz uvedl, že například německé jaderné elektrárny minulou středu snížily svůj výkon k přibližně třem gigawattům (GW), zatímco běžně dodávají mezi 8 až 9 gigawattů (GW) výkonu.
ČEPS už minulý týden informoval, že spotřeba elektřiny v Česku kvůli šíření nákazy nemoci covid-19 meziročně klesla, v polovině dubna se v porovnání se stejným obdobím loni jednalo o patnáctiprocentní pokles. Kromě pozastavení výroby ve velkých závodech se na snížení spotřeby elektrické energie podílelo také uzavření škol, nákupních center, menších závodů a řady dalších provozoven.
O Velikonočním pondělí ale poslala hodnotu silové elektřiny do záporných čísel také vyšší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora se jednalo zejména o solární elektrárny.
Gavor situaci na trhu s elektřinou nevnímá jako mimořádnou, vliv pandemie na hodnotu elektřiny ale nezpochybňuje. "Před koronavirem i po koronaviru byly a budou situace, kdy je jasné počasí, produkce fotovoltaických systémů je tím pádem maximální a přitom je malý odběr. Typicky se to týká právě svátků a víkendů. Teď se to ale ještě prohloubilo, protože navíc klesá i průmyslový odběr, takže intervaly se zápornou cenou elektřiny mohou být častější a delší," vysvětlil.
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček mluví o záporných cenách komodit jako o raritním a krátkodobém úkazu a připomíná, že stejně jako v případě ropy, která nedávno také spadla pod nulu, se i u elektřiny musel řešit problém s odběrem. "U elektřiny existuje obrovský problém se skladováním. Nadbytek energie v síti proto může vést k záporným cenám," uvedl.
Kvůli koronavirové krizi se americká lehká ropa WTI minulý týden historicky poprvé obchodovala v záporných jednotkách.
Křeček stejně jako Gavor míní, že výrazné cenové výkyvy komodit teď mohou být běžnějším jevem. "Těžaři i výrobci energie pro letošní rok počítali s růstem hospodářství. Nyní musí měnit své plány a přizpůsobovat se situaci. Překotné změny mohou zvyšovat četnost mimořádných situací na trhu," řekl.
Dodavatelé zlevnit nemusí
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vidí situaci černěji. Pandemie podle ní představuje pro světovou energetiku největší šok za více než 70 let, nechala se ve čtvrtek slyšet ve zprávě Global Energy Review 2020. Poptávka po energiích by podle agentury letos mohla kvůli karanténním opatřením klesnout až o šest procent, tedy více než za finanční krize v roce 2008.
Světová poptávka po elektřině se podle organizace v prvním čtvrtletí snížila o 2,6 procenta, výroba energie z obnovitelných zdrojů se ve stejném období naopak zvýšila o tři procenta.
Aby se současná situace projevila i na zlevnění elektřiny v domácnostech, musely by podle Křečka nízké ceny na burze trvat delší dobu. "Od začátku letošního roku klesla cena silové elektřiny o pětinu na 42 eur za megawatthodinu (MWh). To by mohlo vést ke snížení ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce až o 10 procent. Nesmělo by však dojít k růstu burzovní ceny v druhé polovině letoška," upozornil.
I Gavor připouští, že by někteří dodavatelé případně mohli jít s cenami dolů, zatím jsou podle něj ale takové úvahy spíš předčasné.
