Brno - Rozhodnutí, podle něhož úřady nemohou v praxi využít důkazy o rychlé jízdě získané radary soukromých firem, nepřipraví státní rozpočet ani o korunu. Rozhodl o tom Ústavní soud, když odmítl stížnost společnosti VP Invest, která žalovala ministerstvo spravedlnosti.
O co ve sporu šlo? Společnost VP Invest se sídlem v Pardubicích měřila na základě smluv s radnicemi rychlost v několika městech a obcích – kromě Pardubic například také ve Velkém Oseku, Trutnově nebo Novém Bydžově.
Když pak ale radnice chtěly použít záznamy o rychlé jízdě v přestupkovém řízení, narazily. Spor se před šesti lety dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který potvrdil, že měření z radarů soukromých firem jsou v přestupkovém řízení nepoužitelná a protizákonná.
"K měření rychlosti vozidel je podle zákona oprávněna policie a obecní policie. Tato činnost je součástí celkového dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích, a je tedy výkonem veřejné správy," konstatoval Nejvyšší správní soud.
V roce 2012 pak ministerstvo dopravy vydalo pro města a obce návod, v němž potvrdilo, že rychlost může měřit pouze státní nebo městská policie. Obce a města si proto soukromé firmy přestaly na měření objednávat.
Nahraďte nám škodu
Společnost VP Invest se ale proti rozhodnutí bránila u soudu, protože údajně poškodilo její podnikání. "Vidím v tom porušení jak svých práv podnikatele, tak i práv lidí, které ohrožují řidiči," řekl už před šesti roky Josef Bartůšek ze společnosti VP Invest.
Firma chtěla po státu náhradu škody a argumentovala, že neporušila žádný zákon. „Společnost měla jasný podnikatelský záměr, a to provádění úředního měření rychlosti silničních vozidel na základě spolupráce s obcemi a obecní policií - v souladu se zákonem. Právní předpisy nestanoví zákaz výkonu úředního měření rychlosti motorových vozidel soukromoprávním subjektem,“ uvedla její právní zástupkyně Marcela Kislingerová.
Podle ní firma investovala do měřicích zařízení i do všech potřebných odborných certifikátů. Rozhodnutí o tom, že výsledky měření soukromými radary jsou nepoužitelné, tedy společnost vážně ekonomicky poškodilo. Po ministerstvu spravedlnosti proto chtěla 3,5 milionu korun jako náhradu způsobené škody a také omluvu.
Není to nesprávný úřední postup státu
VP Invest ale se žalobou postupně neuspěla ani u Městského soudu v Praze, ani u Nejvyššího soudu. Podle soudců nejde (v případě soudního rozhodnutí o protizákonnosti měření) o nesprávný úřední postup státu, za který by firma měla dostat odškodnění.
Nyní stížnost společnosti VK Invest definitivně odmítl Ústavní soud. V předchozím rozhodování soudů totiž nenašel žádné pochybení, které by firmu poškodilo. „Rozhodnutími obecných soudů nebylo porušeno žádné základní právo společnosti,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.