Jako možnosti posílení státního rozpočtu zmínil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka třeba větší zdanění právnických osob. "Firmy říkají, že chápou, když jim zvedneme daň na dva tři roky," uvedl ministr.
Jako další možnost uvedl progresivní zdanění fyzických osob podle německého modelu. Změny by se mohly dotknout i daně z přidané hodnoty (DPH). "Tam je to ale velmi senzitivní. Pokud tam nějaké změny dělat, tak že to pro lidi ze zranitelných sociálních skupin nebude znamenat zvýšení životních nákladů," řekl Jurečka.
U progresivního zdanění fyzických osob by se podle něj mohla vláda inspirovat německým modelem. "Je to o míře solidarity velmi bohatých lidí, kteří mohou být solidární. Německý systém ukazuje, že to funguje, že to netrestá bohaté. Ta (německá) společnost takhle funguje desítky let a německá ekonomika rozhodně není nějaká rovnostářská nebo socialistická, ale je solidární," uvedl ministr práce.
Pokračoval: "Rozhodnutí o tom, jak upravit ty parametry z hlediska úspor státního rozpočtu, jak upravit třeba i parametry daní, to rozhodnutí musíme jako vládní koalice udělat během měsíce. Myslím politicky rozhodnout, politicky se dohodnout, během čtyř pěti týdnů," řekl ministr.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulosti vyloučil zvyšování přímých daní. Připomněl koaliční slib, že vláda nezvedne celkové daňové zatížení.
Určitý růst daní je podle něj možný vzhledem k tomu, že schválené zákony zatím celkovou daňovou kvótu snižovaly. Stanjura ale chce při zvyšování příjmů rozpočtu jít spíš cestou rušení daňových výjimek.
U DPH plánuje ministerstvo financí sloučení současných snížených sazeb deset a 15 procent do jedné. Podle Stanjury ale není cílem zvýšit výběr daní, ale zjednodušit daňové prostředí. Nová sjednocená sazba, pokud by měla být rozpočtově neutrální, by podle ministerstva financí měla být mezi 13 a 14 procenty.
Na dotaz, od jakého data by nové sazby daní platily, Jurečka uvedl leden 2024. Jde podle něj o logický termín. "Je to společná (vládní) ambice," dodal Jurečka.
