Praha – Výroba letadel L-410 v kunovickém závodu Aircraft Industries zůstane zachována. Po jednání s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD) to přislíbili majitelé společnosti.
Kvůli zvažovanému přesunu výroby do Ruska v závodě odbory držely stávkovou pohotovost. Minulý pátek ji odvolaly poté, co společnost uhradila zaměstnancům benefity.
Vůli pokračovat ve výrobě v Česku má společnost potvrdit dopisem adresovaným ministru průmyslu. Novinářům to řekl ministr Mládek.
Kvůli nedostatku zakázek je nyní zhruba 200 zaměstnanců společnosti bez práce a pobírá 60 procent platu. "Brzy bude poptávka po 11 letadlech do Ruské federace. Problém je v tom, že ta letadla jsou již rozpracovaná a je zapotřebí dalších zakázek. Nejsem si jist, jestli to bude znamenat, že všech těch 200 lidí začne pracovat," uvedl Mládek. V závodu pracuje více než 900 lidí.
Pozitivněji hodnotí vývoj situace prezident Odborového svazu Kovo Jaroslav Souček. Podle něj majitelé společnosti uvedli, že kromě zakázek pro ruský trh jsou rozjednané obchody i pro čínský trh, do plné zaměstnanosti by se tak kunovický výrobce měl dostat od listopadu.
Dnešní schůzky se kromě ministra Mládka a odboráře Součka účastnili náměstek ruského ministra průmyslu a obchodu Andrej Boginskij, generální ředitel UGMK Andrej Kozycin, ředitelka Aircraft Industries Ilona Plšková a předseda odborářů kunovické firmy Josef Mikula. Přítomen byl také ředitel Uralského závodu civilního letectví (UZGA) Vadim Badecha. S UZGA loni v červenci podepsal ruský majitel kunovické firmy dohodu o budoucí spolupráci.
Vrátí se zaměstnanci?
Mikula má z jednání dobrý pocit. "Z ruské strany bylo zastoupení reprezentativní, víc chtít nemůžeme. Měli s námi ale jednat dřív," řekl ČTK. Podle něj budou ale odboráři velmi bdělí. "Firmu znám do detailů, pracuje v ní 450 odborářů. Pokud budeme vědět, budeme i řešit," uvedl. Zhruba 200 zaměstnanců, kteří jsou doma, je podle Mikuly třeba co nejrychleji vrátit do práce.
"Jsou doma deset měsíců. Mám oprávněné obavy, že se nebudou chtít vrátit. Je o ně zájem jinde," uvedl. Dodal, že by bylo vhodné vyřešit i situaci několika desítek lidí, kteří dostali výpovědi. "Bylo by hezké gesto, kdyby ji firma stáhla, když představenstvo i majitelé deklarovali, že nechtějí propouštět," řekl. Podle něj bude třeba řešit v budoucnu i platy. "AI má opravené budovy a nové stroje, do lidí se investovalo méně," doplnil Mikula.
Problémy Aircraft Industries vznikly loni kvůli situaci v Rusku, kam posílá většinu strojů. Letadla z Kunovic na ruském trhu výrazně podražila kvůli propadu hodnoty rublu vůči dolaru. Loni firma do Ruska nedodala jediný stroj, celkem prodala jen čtyři letadla do Bangladéše a Alžírska. Letos dodala pět letadel, všechna do Ruska.
Kunovická společnost loni dokončila prototyp modernizovaného dopravního letounu L 410 NG (New Generation). Na jeho vývoji pracovala od roku 2010, sériová výroba byla plánována na příští rok. Letadla L-410 se ale brzy měla montovat také v Rusku, odkud pochází majitel AI UGMK Holding. Závod u Jekatěrinburgu však podle dřívějšího vyjádření vedení AI provoz kunovické továrny neměl ohrozit.
Firma získala v minulosti desítky milionů korun pro svoji technologicky náročnou výrobu z Operačního programu na podporu podnikání a inovací. Aircraft Industries se v letošním roce potýkala s hrozbou insolvenčního řízení. Návrh podala 3. května společnost Aero Vodochody Aerospace. Pohledávky přihlásilo několik věřitelů, kterým ruský majitel AI UGMK Holding poté uhradil celkem více než 60 milionů korun. Věřitelé vzali pohledávky zpět, stejně tak Aero Vodochody Aerospace insolvenční návrh.
K řízení ale přistoupil právník Petr Bernátek, který převzal pohledávku vůči AI ve výši asi 23 000 korun. Firma ji zaplatila, Bernátek se přesto proti usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu odvolal. Věc řeší olomoucký vrchní soud.
AI měla loni tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží 844,7 milionu korun, oproti roku 2014 zhruba o 600 milionů nižší. V roce 2014 podle opravených údajů utržila 1,444 miliardy a vykázala ztrátu 515 000 Kč. Výroční zpráva za rok 2014 původně avizovala zisk 91,2 milionu korun. Loni se firma propadla do ztráty 46,4 milionu korun. Jediným akcionářem AI je ruská společnost UGMK Holding z uralského města Verchňaja Pyšma.
