Praha - Pro majitele „starého" penzijního připojištění se příští rok nic nezmění. Výnosy jejich penzijních fondů se s největší pravděpodobností budou opět pohybovat nejčastěji mezi jedním a dvěma procenty. Avšak majitelé nových smluv z roku 2013 si v první moment možná budou vyčítat, že se nerozhodli pro jednoho ze dvou nováčků na trhu.
Nové smlouvy se týkají takzvaných účastnických fondů v třetím pilíři důchodového systému. Většina společností sice předběžně hlásí výnosy také v rozmezí jednoho až dvou procent, dva nováči - akciový fond Conseq a růstový fond od Raiffeisen - se ale na konci prvního roku své existence pohybují výrazně nad průměrem trhu. První je nyní na úrovni 20 procent, druhý je na 11 procentech.
Na třetím místě jsou zatím vyvážený a dynamický fond od Penzijní společnosti České pojišťovny, atakující hranici 3,5 procenta.
Vyplývá to z ankety online deníku Aktuálně.cz u jednotlivých penzijních společností.
V novém penzijním připojištění je 62 tisíc lidí
Smlouvu o penzijním připojištění podle nových pravidel, které platí od letošního roku, podle posledních zveřejněných dat uzavřelo zatím 62 tisíc lidí (za první tři čtvrtletí roku 2013).
Předběžná čísla ukazují, že za letošní rok může většina z nich čekat výnosy do dvou procent nehledě na to, zda investovala konzervativně (povinný konzervativní fond na jedné straně), či naopak odvážně (dynamický fond investující do akcií by měl teoreticky připisovat více, je však u něj současně větší riziko ztráty).
Důvodem minimálních rozdílů mezi takzvanými investičními strategiemi je malý zájem o novinku, a tedy malý objem spravovaných peněz. S omezenými prostředky musí penzijní společnosti déle zůstávat v přechodné investiční strategii: peníze tedy déle leží na běžných účtech, termínovaných vkladech či dluhopisech.
„Investování většiny fondů je zatím podobné, prostředky jsou uloženy v konzervativních nástrojích s očekávaným výnosem za rok 2013 kolem dvou procent. V příštím roce se výsledky jednotlivých fondů začnou více lišit v souvislosti s posilováním akciové a dluhopisové složky portfolia," potvrzuje například Libor Novák, provozní ředitel Allianz penzijní společnosti.
Intervence ČNB pomohla
Představitelé Raiffeisen penzijní společnosti, jejíž růstový fond spolu s akciovým fondem od Consequ výrazně poráží trh, také přiznávají, že malý objem prostředků pro ně představuje problém, nicméně evidentně nikoli zásadní. „Z pohledu dostatečné diversifikace portfolia fondu lze objemy v řádu milionů korun považovat již za dostačující, samozřejmě bychom byli rádi za vyšší objemy, kdy by mohlo na uvedených strategiích participovat více účastníků penzijního spoření," říká mluvčí Raiffeisen Tomáš Kofroň.
Zhodnocení růstového účastnického fondu Raiffeisen, které momentálně přesahuje 11 procent, je podle něj ovlivněno zejména vhodným načasováním prvotního zainvestování svěřených prostředků, ke kterému došlo v období korekce akciových trhů v první polovině měsíce října. Od této doby akciové trhy vzrostly řádově o jednotky až desítky procent. Dalším významným faktorem pak byla listopadová měnová intervence České národní banky.
„Naše očekávání, že koruna oslabí vůči euru, se ukázala jako správná. Ve všech fondech, které řídíme, byla zastoupena cizoměnová aktiva, jejichž hodnota vyjádřená v korunách po intervenci ČNB výrazně vzrostla. Ve strategii fondu se nyní zaměřujeme na růstové regiony, jako jsou např. americké akcie, a z pohledu sektorů na cyklické odvětví, jako např. technologie, energie či finance," dodává Kofroň.
Pozitivní vliv intervencí centrální banky hlásí i Conseq. „Tento vliv se na dosavadních 20 procentech podílí více jak pěti procentními body," říká Richard Siuda, ředitel Conseq penzijní společnosti.
Ožije trh?
Aktuální výnosy samozřejmě neslibují, že budou stejné i v příštích letech. Akciové trhy mohou v průběhu času výrazně kolísat a za rok můžeme psát o úplně jiných premiantech. Přesto se však nabízí otázka, jestli tak výrazný rozdíl nad zbytkem trhu dokážou obě společnosti v příštím roce využít do akvizice nových klientů.
„Určitě chceme dosažených výnosů využít, na druhou stranu velmi dobrými výsledky našich podílových fondů v porovnání s konkurencí jsme se mohli pochlubit i dříve, přesto je zájem veřejnosti o přestup z transformovaných do účastnických fondů nízký," říká Siuda.
Důvodů pro tento nezájem je podle něj více. „Jsou to mýty o výhodnosti penzijního připojištění podle dřívějších pravidel (nyní takzvaných transformovaných fondů), komplikovaná administrace přestupu z transformovaných fondů do jiné penzijní společnosti nebo také velmi nízké provize finančním zprostředkovatelům, kterým provize nezaplatí ani základní náklady," vyjmenovává Siuda.
Ani konkurence neočekává, že by se příští rok dal trh do pohybu a že by pět milionů klientů v transformovaných fondech mělo hromadně začít přestupovat do nových fondů. „Na trhu neočekáváme žádnou přetahovanou. V našich aktivitách se chceme zaměřit především na získávání nových klientů, kteří si na penzi doposud nespořili. Hlavně pro lidi do 40 let věku je nyní penzijní spoření s potenciálem vyšších výnosů atraktivnější, než tomu bylo doposud," reaguje Petr Brousil, mluvčí největší tuzemské penzijní společnosti ze skupiny České pojišťovny.
Kdo by přece jen chtěl převést své úspory z transformovaného fondu (bývalé penzijní připojištění, které šlo uzavírat nejpozději v roce 2012), musí se připravit na především byrokratické překážky. „Klienti transformovaných fondů mohou přecházet nejdříve do doplňkového penzijního spoření u té stejné penzijní společnosti a poté až do jiné penzijní společnosti. To vše v řádech několika měsíců. Z tohoto důvodu neočekávám žádné výrazné přesuny klientské báze na našem trhu," říká Jan Brhel, produktový manažer ING Penzijní společnosti.
Přesuny mezi „starým" a „novým" třetím pilířem se nedají ve větší míře očekávat ani v rámci jednotlivých penzijních společností. „Mladším účastníkům budeme ukazovat nejen výhody, ale i případná rizika investování v nových účastnických fondech," říká Pavel Jirák, předseda představenstva KB Penzijní společnosti.
Podle něj velká část lidí upřednostňuje setrvání v transformovaném fondu. „Přičemž hlavními důvody jsou věková struktura účastníků, jejich averze vůči riziku a především garance každoročního nezáporného zhodnocení, které jim transformovaný fond poskytuje a kterou by přechodem do nových účastnických fondů ztratili," dodává Jirák.
Výraznější aktivitu v této oblasti slibuje pouze Conseq, který se v září dohodl na odkupu transformovaného penzijního fondu Aegon se 100 tisíci klienty. „Oslovit klienty ve vlastním transformovaném fondu jistě plánujeme. Své argumenty ovšem chceme opřít spíše o dlouhodobější výsledky a zkušenosti se správou investic, které máme, a také o obecné výhody nových účastnických fondů oproti fondům transformovaným," říká Siuda.
Zároveň dodává, že jeho společnost určitě nebude lákat klienty do akciového fondu na pravidelné 20% roční výnosy. „Protože výnos především akciového fondu může samozřejmě výrazněji kolísat a jeho "nadvýkonnost" vůči konzervativním investicím se může projevit až při delším spoření," dodává Siuda.
Co je třetí pilíř?
I po startu důchodové reformy od roku 2013 funguje vedle nově vybudovaného druhého pilíře, který umožňuje z povinného důchodového pojištění na soukromý účet vyvést tři procentní body, pilíř třetí, tedy přebudované penzijní připojištění. Zákon o třetím pilíři nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.
Dosavadní účastníci s penzijním připojištěním byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V nich jim zůstanou zachovány veškeré dřívější vlastnosti produktu, zejména každoroční garance návratnosti vložených prostředků a možnost vybrat si polovinu peněz po patnácti letech spoření.
Noví účastníci od ledna 2013 už nemohou vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty mají větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.
Do „nových" fondů mohou dobrovolně přestoupit i účastníci starších fondů, zájem o takovou změnu je však zatím minimální, podle statistiky ministerstva financí k tomuto kroku za prvních devět měsíců roku 2013 přistoupilo 628 lidí. Celkový počet účastníků nových fondů ve třetím pilíři - celkem je to za první tři čtvrtletí 62 074 lidí - tak roste takřka výhradně jen díky novým klientům.
Z výrazně vyšších výnosů akciového fondu od Consequ a růstového fondu od Raiffeisen se může radovat jen zhruba 1100 lidí, když Conseq eviduje zhruba 500 účastníků svého zatím nejvýkonnějšího fondu a Raiffeisen má v růstovém 600 lidí.
Ze 772 milionů korun, které zatím mají uložené klienti v nových účastnických fondech, je více než 62 procent uloženo v povinném konzervativním fondu, který musí ze zákona nabízet všechny penzijní společnosti. Ten nabízí nízké riziko, ale současně také nižší možné výnosy.
Počet lidí s penzijním připojištěním pak na konci září klesl pod pět milionů. Zatímco ke konci prvního čtvrtletí jich bylo 5,084 milionu, na konci třetího čtvrtletí jen 4,991 milionu.
