Lidé mají možnost poukaz, který jim byl vydán podle zákona zvaného lex voucher z dílny ministerstva pro místní rozvoj (MMR), uplatnit na jiný pobyt. Druhou možností je zažádat o vrácení peněz za neuskutečněný zájezd, který překazilo vypuknutí koronavirové pandemie. Cestovní kanceláře pak musí finance vrátit před zákonným termínem, který připadá na 15. září.
Klienti, pokud tak ještě neučinili, se mohou rozmyslet do konce ochranné doby (tedy do 31. srpna), kterou ze dvou variant upřednostní. I v případě, že se nijak nerozhodnou, musí cestovní kancelář zaplacenou cenu zájezdu vrátit.
Jak pro on-line deník Aktuálně.cz upozornil místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, řada Čechů podle něj žila v domnění, že se i náhradní zájezd musí konat v termínu do konce tohoto měsíce. Tak to ale není. Zákon neřeší, kdy má nová dovolená proběhnout.
"Většina lidí nechápala správně, že fakt, že do 31. srpna musí voucher uplatnit, neznamená, že do té doby musí jet i na tu dovolenou. Můžete si za něj koupit zájezd třeba na Vánoce nebo na jaro příštího roku. Když se s tímto pak klienti seznámí, spousta z nich si místo vrácení peněz vybere dovolenou, ať už na podzim, zimu, nebo na jaro. Zejména ti lidé, kteří směřují do exotiky nebo lyžovat na hory," uvedl Papež.
Cestovky vrací miliony korun
Podle prezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Romana Škrabánka hlásí jednotlivé cestovní kanceláře velké rozdíly v tom, kolik zákazníků už poukazy využilo. Některé z nich evidují využití ze 70 procent, někde se počet pohybuje jen kolem 30 procent.
Například CK Čedok klienty, kteří vouchery ještě neuplatnili, od července sama kontaktuje. Podobně to dělají i další cestovní kanceláře. "Z celkového počtu vydaných poukazů využili naši klienti 60 procent k nákupu dovolené, a to jak v letošním roce, tak i při rezervacích zájezdů na zimní sezonu 2021/2022," sdělila mluvčí Eva Němečková.
Asi 30 procent voucherů pak cestovka vyplatila. "Podle našich předpokladů budeme vyplácet za nevyužité vouchery částku ve výši necelých 80 milionů korun," doplnila mluvčí.
Cestovní kanceláře ze skupiny DER Touristik Eastern Europe, pod kterou na českém trhu spadají CK Fischer, Exim Tours, Nev-Dama nebo portál e-Travel, celkově vydaly vouchery za vyšší stovky milionů korun. Zhruba 60 procent z nich jejich držitelé využili k výběru nového zájezdu, jak sdělil mluvčí Exim Tours Petr Kostka.
"Držitele zbývajících voucherů jsme začali v červnu aktivně kontaktovat a těm, kteří dali přednost vyplacení, jsme začali posílat peníze. Od konce června jsme už klientům poslali přes 100 milionů korun a předpokládáme, že zbývající nižší stovky milionů ještě vyplatíme už do konce srpna letošního roku," doplnil Kostka.
Také CK Alexandria chce podle svého marketingového ředitele Petra Šatného všem klientům peníze uhradit v předstihu, před uplynutím zákonné lhůty.
Škrabánek upozornil, že cestovky od klientů potřebují aktuální údaje, kam mají peníze za zrušený zájezd odeslat. Nemohou podle něj pracovat s více než rok starými údaji. Lidé by tak spolu s žádostí o výplatu měli uvést i číslo účtu.
Spor může vyřešit ČOI nebo až soud
V případě, že by se zákazník nějaké cestovní kanceláře marně dožadoval vrácení peněz, má podle MMR možnost bránit se nejdříve bez soudů, a to v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR) při České obchodní inspekci.
Mluvčí ČOI Jiří Fröhlich k tomu doplnil, že inspektoři od začátku pandemie evidují téměř 700 návrhů na zahájení ADR, které se týkají cestovních kanceláří. Odhadem pouze jednotky stížností se ale vážou k zákonu lex voucher, ČOI nicméně statistiky, které by se vztahovaly konkrétně k této legislativě, nevede.
Pokud se nepodaří najít řešení touto mimosoudní cestou, nezbývá než podání žaloby. "Nevrácení zaplacených plateb v zákonem stanovené lhůtě je přestupkem, za který cestovní kanceláři hrozí ze strany živnostenského úřadu vysoká pokuta," upřesnil Frček.
Pozor na to, jaký voucher vlastníte
Jak také upozornila spotřebitelská organizace dTest, lidé by měli zbystřit, jaký přesně voucher vůbec vlastní. Některé cestovky totiž místo zákonného poukazu nabízely smluvní, který se liší v délce ochranné doby.
Lex voucher jako ochrannou označuje dobu, kdy může cestovka zadržet finanční prostředky zákazníka a řešit náhradu za neuskutečněný zájezd vydáním zákonného voucheru. Pokud jedinec poukaz do konce ochranné doby nevyužije, společnost mu musí peníze za zájezd vrátit.
Cestovky mohly tyto vouchery vydávat pouze u dovolených, které se měly konat v období od 20. února 2020 do 31. srpna 2020. Spotřebitelská poradna organizace dTest se ale setkává i s případy, kdy firmy před spotřebiteli jejich zákonná práva a podmínky vyplývající ze zákona lex voucher zamlčely a nabídly jim vlastní smluvní poukazy mimo toto časové ohraničení.
dTest v takovém případě lidem doporučuje, aby si dobře prostudovali smluvní podmínky takového poukazu. Jejich držitelé mohou zjistit, že pokud voucher nevyužili do sjednaného data uvedeného na poukazu, je už neplatný. Dále například hrozí, že se voucher omezoval jen na určitý typ zájezdu.
Zákonné poukazy, s kterými loni přišlo MMR, měly cestovky chránit před případným krachem. Poukaz měli právo rovnou odmítnout lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohli kvůli pandemii pracovat. Peníze mohly rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.
MMR za vouchery sklidilo kritiku Evropské komise, která chtěla, aby lidé i v mimořádné pandemické situaci mohli dostat peníze hned a bez výjimek. Resort trval na tom, že Česko unijní předpisy neporušilo, protože zákon obsahuje řadu výjimek a o peníze nepřijde nikdo.
