Praha - Cena vody v Česku v příštím roce vzroste v průměru o dvě až tři procenta, podobně jako letos. Uvedl to ve čtvrtek předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák.
Většina vodohospodářských společností již vyhlásila ceny pro příští rok. Průměrná cena vodného a stočného v Česku po zahrnutí daně z přidané hodnoty se dnes podle Baráka pohybuje mezi 80 až 85 korunami. Mezi jednotlivými regiony existují velké cenové rozdíly.
Poloviční růst cen
Oproti zhruba sedmiprocentnímu nárůstu cen v roce 2013 jsou nárůst letos a předpoklad pro příští rok méně než poloviční. "Ten nárůst před těmi třemi lety, někde skokový, byl způsoben hlavně daleko vyšší potřebou vygenerovat prostředky na kofinancování projektů, kde byly evropské dotace," uvedl Barák.
Finišující projekty na dostavbu čistíren odpadních vod či kanalizací totiž Evropská unie hradila jen částečně, zbytek financí si museli majitelé vodohospodářské infrastruktury zajistit sami.
V současné době podle Baráka naopak rostou ceny technologií i chemikálií k úpravě vody. Některé společnosti více než v minulosti využívají k získávání vody povrchových zdrojů, u nichž odvádějí jednotlivým povodím vyšší poplatky než státu u podzemních vod.
V Praze o 2,4 procenta dráž
V Praze voda v roce 2015 zřejmě zdraží příští rok o 2,4 procenta. Nyní Pražané platí na vodném a stočném 75,84 koruny za metr krychlový. "Je to jedna z variant, o které jednáme," řekl ve středu generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. O ceně vody na příští rok mají pražští radní jednat příští týden.
Například na Havlíčkobrodsku budou lidé za metr krychlový vody stejně jako letos platit 68,32 koruny. Na letošní úrovni zůstane cena vody také v Příbrami, dosáhne 75,37 Kč. V Plzni voda pro příští rok dokonce zlevní, o tři haléře na 89,40.
Naopak na severu Čech zdraží vodné a stočné příští rok o 3,9 procenta. Severočeská vodárenská společnost (SVS), která zásobuje vodou většinu obyvatel Ústeckého a Libereckého kraje, zvyšuje pro příští rok cenu o 3,57 koruny na krychlový metr, domácnosti tak budou platit za vodu 96,03 Kč včetně DPH. V Ostravě budou lidé platit za kubík pitné vody 74,64 Kč, o 1,1 procenta více než letos.
Průměrná sazba vodného v ČR podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2013 bez DPH vzrostla meziročně o šest procent na 33,70 Kč za metr krychlový. Cena stočného se zvýšila v průměru o 1,30 Kč na 29,20 Kč bez DPH. Vodárenské společnosti na vodném loni vybraly 15,9 miliardy Kč, zhruba o 200 milionů více než v roce 2012. Na stočném jim zákazníci zaplatili 15,1 miliardy korun, o osm procent více než před rokem.
Spotřeba vody klesá
Spotřeba vody v Česku loni pokračovala v dlouholetém poklesu. Meziročně se snížila v průměru o 2,5 litru na 131,2 litru na osobu. Aktuální čísla vodohospodářů však naznačují zpomalení či dokonce zastavení dlouhodobého poklesu spotřeby vody.
Podle Baráka si v minulých letech například řada lidí žijících na venkově pořídila z ekonomických důvodů vlastní studnu, díky čemuž klesl odběr vody z vodovodu. Nyní však již nových studen nepřibývá.
Málo peněz v infrastruktuře
Vývoj cen podle vodárenských firem výrazně ovlivňují mimo jiné investice do infrastruktury. Vodárenské společnosti často upozorňují, že se do ní investuje méně, než je potřeba. Řada kritiků však roky upozorňuje na to, že špatně byl po privatizaci nastaven celý vodárenský systém v ČR.
Například protikorupční organizace Transparency International (TIC) v minulosti opakovaně upozornila, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských společností přichází o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury. Současné nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikuje přístup k dotacím z Evropské unie.
Deník Mladá fronta Dnes v tomto týdnu upozornil na to, že vodárenské skupiny poslaly z Česka jen loni svým zahraničním vlastníkům na dividendách více než 1,5 miliardy korun. Firmy ovládané městy a obcemi podle deníku naopak dividendy nevyplácejí a zisky reinvestují. V řadě případů je model navíc nastaven tak, že do sítí investují firmy vlastněné městy a obcemi, které provoz vodovodů a kanalizací pronajímají firmě se zahraničním kapitálem.
